Otázka: Období posledních Přemyslovců (konec 12. stol. – 1306)
Předmět: Dějepis
Přidal(a): adel
Bedřich (1172 – 1173, 1178 – 1189)
- syn Vladislava II. (I. jako krále)
- 1173 – sesazen z trůnu Fridrichem I. Barbarossou, místo něj dosazen Soběslav II. (1173 – 1178), †1180 – syn Soběslava I.
- 1182 – předání Moravy Friedrichem I. Barbarossou znojemskému a brněnskému knížeti Konrádu Otovi po těžkých bojích s knížetem Bedřichem; Bedřich potvrzen českým knížetem
prosinec 1185 – bitva u Loděnice (mezi Mor. Krumlovem a Pohořelicemi)
- Bedřichův bratr Přemysl porazil vojska Konráda Oty, ale těžké ztráty
- nejtěžší bitva mezi Čechy a Moravany v dějinách
- 1186 Konrád Ota markrabětem moravským a nástupcem v Čechách
1187 – pražský biskup (od 1182) Jindřich se stává říšským knížetem
Konrád II. Ota (1189 – 1191)
- vnuk údělného znojemského knížete Litolda, znojemský a později brněnský kníže, 1182 pán Moravy, 1186 moravský markrabě
léto 1189 – statuta Konráda Oty
- nejstarší psaný zákoník v českých zemích
- kodifikace zvykového práva
- především trestní řízení a potvrzení dědičné držby
- pozemkového majetku šlechty získaného v 12. stol.
- odpovědnost jednotlivce namísto kolektivního ručení
- hlavně peněžité tresty, ale i archaické způsoby trestu (kamenování)
- vedle přísahy se udržely i boží soudy (zkouška vodou, žhavým železem)
1189 – 1191 – účast Čechů na III. kříž. výpravě, vedl kníže Děpolt (†1190), synovec Vladislava II.
Václav II. (1191 – 1192)
- syn Soběslava I.
- sesazen Přemyslem po dobytí Hradu, potvrzeno za slíbenou úplatu Jindřichem VI., Morava do rukou Přemyslova bratra Vladislava Jindřicha
Přemysl Otakar I. (1192 – 1193, 1197 – 1230)
- syn Vladislava II. (I. jako krále)
- 1179 markrabě moravský (držel pouze Olomoucko, titul použit poprvé)
- za účast na proticísařském spiknutí r. 1193 zbaven Jindřichem VI. vlády
Jindřich (1193 – 1197)
- synovec Vladislava II. (I. jako krále)
- šlechta se přidala na jeho stranu v boji proti Přemyslovi
- 1194 výprava na Moravu – sesadil Vladislava Jindřicha – 1197 ho dokonce uvěznil; Přemysl ve vyhnanství
Vladislav III. Jindřich (1197)
- syn Vladislava II. (I. jako krále)
- nový biskup Daniel – lenní přísaha českému knížeti = znovusjednocení Čech
- vzdal se vlády ve prospěch staršího Přemysla a odešel na Moravu – moravský markrabě (1197 – 1222)
- první známé použití českého lva na pečeti markraběte Vladislava Jindřicha z r. 1203
Přemysl Otakar I. (1192 – 1193, 1197 – 1230)
- + 1. Adléta Míšeňská (†1211) + 2. Konstancie Uherská (†1240)
- 1198 – dědičná královská hodnost od Filipa Švábského, právo krále na investituru pražského biskupa
- 1203 – stvrzení král. titulu od Oty IV. Brunšvického
- 1204 – stvrzení královského titulu i investitury od papeže Innocence III.
- 1204 – 1. opat sázavského kláštera Prokop prohlášen za světce (svátek 4. 7.)
- 26. 9. 1212 – Zlatá bula sicilská
- a) český stát není říšským lénem
- b) říše bude uznávat jen panovníka zvoleného v Čechách
- c) zaručení suverenity českého státu (jeden nedělitelný celek)
- d) zaručení dědičného královského titulu
- e) potvrzení práva investitury biskupů v českých zemích
- f) povinnost účastnit se jen říšských sněmů v Norimberku, Bamberku a Merseburku
- g) povinnost účastnit se korunovační jízdy do Říma s 300 ozbrojenci nebo zaplatit 300 hřiven stříbra
- kolem 1210 – peněžní reforma – nové mince – tzv. brakteáty (jednostranně ražené)
- 1. městská privilegia
- 1213 – Uničov
- snad 1223 – Bruntál
- před 1224 – Opava 1225 – Hradec Králové
- snad 1226 – Znojmo 1228 – 1230 – Litoměřice
- 1216 – prosazení následnictví Přemyslova syna Václava a potvrzení císařem → zrušení stařešinského řádu → zavedena zásada primogenitury
- 1216 – 1222 – spor krále s biskupem Ondřejem
- 1222 – velké privilegium církvi → církev plnoprávným partnerem feudálů
- 1226 – 1. doložená zpráva o emfyteutické smlouvě v českých zemích (dnes zaniklá osada Mury na Roudnicku)
Václav I. (1230 – 1253)
- + Kunhuta Štaufská (†1248)
- 1232 – založen špitál sv. Františka, o rok později přibyly mužský klášter (minorité) a ženský klášter (klarisky), později klášter nazván Anežský, 1234–v čele kláštera sv. Anežka (†1282) – Václavova sestra, kanonizována 1989
- 1233 – Jihlava městem
-
- před 1240 – počátky kutání stříbra
- 1249 – počátky tzv. jihlavského horního práva
- kolem 1235 – položeny základy Starého Města pražského – záhy opevněno
- 1237 – křížovníci s červenou hvězdou
-
- jediný řád českého původu
- založen sv. Anežkou
- vášnivý lovec a vyznavač rytířských zábav
- iniciátor „vnější kolonizace“
- 1247 – 1249 – boj mezi Václavem I. a synem Přemyslem (zvolen za protikrále = válka)
- expanze směrem do Rakous = boj o tzv. dědictví babenberské
-
- 1251 – syn Přemysl zvolen rakouskou šlechtou novým vévodou
- 1252 Přemysl + Markéta Babenberská
- Zdislava z Lemberka (á1220 – á1252) + Havel z Lemberka (Markvartic)
-
- spolu s manželem založila špitál a dominikánský klášter v Jablonné v Podještědí
- kanonizována 1995
- Hrad Lemberk
- První barevné vyobrazení českého lva (Gozzův palác, Krems an der Donau (Kremže), 70. léta 13. stol.), Přemysl jej použil poprvé v r. 1247
Přemysl Otakar II. (1253 – 1278)
- + 1. Markéta Babenberská (†1267) + 2. Kunhuta Uherská (†1285)
- 1254 – 1255 – I. křížová výprava proti pohanským Prusům – založen Královec (Königsberg, dnes Kaliningrad, záp. Rusko)
- 1260 – vítězná bitva u Kressenbrunnu s uherským králem Bélou IV.
- podpora vnější kolonizace, zakládání měst
- 1263 – 1265 postaven nejstarší stojící kamenný most v ČR – Písek
- 1263 – založen cisterciácký klášter Zlatá Koruna
- 1265 – České Budějovice
- snaha zkvalitnit brakteáty – 60. léta – 1. lev na mincích
- 1266 – obsazení Chebska
- 1267 – 1268 – II. křížová výprava k Baltu
- 1269 – zisk Korutan a Kraňska na základě dědičné smlouvy
- poč. 70. let – vleklé boje s Uhry
- 1273 – 1276 – spory s Rudolfem Habsburským – uvalení říšského achtu a poté i tzv. Aberachtu
- 1276 – ztráta všech rakouských území a Chebska
- 26. 8. 1278 (Den sv. Rufa) – bitva na Moravském poli obec Dürnkrut (Suché Kruty), Dolní Rakousy
Václav II. (1278) – (1283 – 1305)
- + 1. Guta Habsburská (†1297) + 2. Eliška Rejčka (†1335)
- 1278 – 1283 – „Braniboři v Čechách“
-
- Čechy spravovány braniborským markrabětem Otou V. Dlouhým, Morava Habsburky
- Václav II. držen Otou „v zajetí“ (Bezděz, Žitava, Špandava (u Berlína))
- 1283 – návrat Václava II. do Čech
-
- začátek „regentské vlády“ Záviše z Falkenštejna
- vzrůstá moc Vítkovců
- 1289 – 1290 válka Václava II. s Vítkovci
- 8. 1290 Záviš popraven před Hlubokou
- Závišův kříž, 80 cm (klášter Vyšší Brod)
- 1291 – 1304 – Chebsko v držení Václava II.
- 1292 – založení Zbraslavského kláštera
-
- rodinná hrobka posledních Přemyslovců
- Zbraslavská kronika (Chronicon Aulae Regiae, 1305 – 1339), sepsali opati Ota Durynský a Petr Žitavský
- 1300 – vydán horní zákoník – Ius regale montanorum
-
- měnová reforma – pražský groš
- ražba Kutná Hora, Vlašský dvůr
- 1300 – Václavovo tažení do Polska – korunovace polským králem
- 1301 – zisk uherské koruny pro Václava III. (Ladislav V.)
-
- nesouhlas papeže Bonifáce VIII.
- 1304 – konec panování Václava III. v Uhrách
- rozvoj dvorské rytířské kultury
-
- minnesängři
- Václav sám skládal básně (Codex Manesse)
Václav III. (1305 – 1306)
- + Viola Těšínská (†1317)
- vzdal se nároků na uherskou korunu
- Vladislav Lokýtek (Lokietek) přepadl Krakov
- Václavovo tažení do Polska – 4. 8. 1306 zavražděn v Olomouci= Přemyslovci vymírají po meči