Období posledních Přemyslovců

 

Otázka: Období posledních Přemyslovců (konec 12. stol. – 1306)

Předmět: Dějepis

Přidal(a): adel

 

Bedřich (1172 – 1173, 1178 – 1189)

  • syn Vladislava II. (I. jako krále)
  • 1173 – sesazen z trůnu Fridrichem I. Barbarossou, místo něj dosazen Soběslav II. (1173 – 1178), †1180 – syn Soběslava I.
  • 1182 – předání Moravy Friedrichem I. Barbarossou znojemskému a brněnskému knížeti Konrádu Otovi po těžkých bojích s knížetem Bedřichem; Bedřich potvrzen českým knížetem

 

prosinec 1185 – bitva u Loděnice (mezi Mor. Krumlovem a Pohořelicemi)

  • Bedřichův bratr Přemysl porazil vojska Konráda Oty, ale těžké ztráty
  • nejtěžší bitva mezi Čechy a Moravany v dějinách
  • 1186 Konrád Ota markrabětem moravským a nástupcem v Čechách

 

1187 – pražský biskup (od 1182) Jindřich se stává říšským knížetem

 

Konrád II. Ota (1189 – 1191)

  • vnuk údělného znojemského knížete Litolda, znojemský a později brněnský kníže, 1182 pán Moravy, 1186 moravský markrabě

 

léto 1189statuta Konráda Oty

  • nejstarší psaný zákoník v českých zemích
  • kodifikace zvykového práva
  • především trestní řízení a potvrzení dědičné držby
  • pozemkového majetku šlechty získaného v 12. stol.
  • odpovědnost jednotlivce namísto kolektivního ručení
  • hlavně peněžité tresty, ale i archaické způsoby trestu (kamenování)
  • vedle přísahy se udržely i boží soudy (zkouška vodou, žhavým železem)

 

1189 – 1191 – účast Čechů na III. kříž. výpravě, vedl kníže Děpolt (†1190), synovec Vladislava II.

 

Václav II. (1191 – 1192)

  • syn Soběslava I.
  • sesazen Přemyslem po dobytí Hradu, potvrzeno za slíbenou úplatu Jindřichem VI., Morava do rukou Přemyslova bratra Vladislava Jindřicha

 

Přemysl Otakar I. (1192 – 1193, 1197 – 1230)

  • syn Vladislava II. (I. jako krále)
  • 1179 markrabě moravský (držel pouze Olomoucko, titul použit poprvé)
  • za účast na proticísařském spiknutí r. 1193 zbaven Jindřichem VI. vlády

 

Jindřich (1193 – 1197)

  •  synovec Vladislava II. (I. jako krále)
  •  šlechta se přidala na jeho stranu v boji proti Přemyslovi
  •  1194 výprava na Moravu – sesadil Vladislava Jindřicha – 1197 ho dokonce uvěznil; Přemysl ve vyhnanství

 

Vladislav III. Jindřich (1197)

  •  syn Vladislava II. (I. jako krále)
  •  nový biskup Daniel – lenní přísaha českému knížeti = znovusjednocení Čech
  •  vzdal se vlády ve prospěch staršího Přemysla a odešel na Moravu – moravský markrabě (1197 – 1222)
  • první známé použití českého lva na pečeti markraběte Vladislava Jindřicha z r. 1203

 

Přemysl Otakar I. (1192 – 1193, 1197 – 1230)

  • + 1. Adléta Míšeňská (†1211) + 2. Konstancie Uherská (†1240)
  • 1198 – dědičná královská hodnost od Filipa Švábského, právo krále na investituru pražského biskupa
  •  1203 – stvrzení král. titulu od Oty IV. Brunšvického
  •  1204 – stvrzení královského titulu i investitury od papeže Innocence III.
  •  1204 – 1. opat sázavského kláštera Prokop prohlášen za světce (svátek 4. 7.)
  • 26. 9. 1212 – Zlatá bula sicilská
  • a) český stát není říšským lénem
  • b) říše bude uznávat jen panovníka zvoleného v Čechách
  • c) zaručení suverenity českého státu (jeden nedělitelný celek)
  • d) zaručení dědičného královského titulu
  • e) potvrzení práva investitury biskupů v českých zemích
  • f) povinnost účastnit se jen říšských sněmů v Norimberku, Bamberku a Merseburku
  • g) povinnost účastnit se korunovační jízdy do Říma s 300 ozbrojenci nebo zaplatit 300 hřiven stříbra
  • kolem 1210 – peněžní reforma – nové mince – tzv. brakteáty (jednostranně ražené)
  • 1. městská privilegia
  • 1213 – Uničov
  • snad 1223 – Bruntál
  • před 1224 – Opava 1225 – Hradec Králové
  • snad 1226 – Znojmo 1228 – 1230 – Litoměřice
  • 1216 – prosazení následnictví Přemyslova syna Václava a potvrzení císařem → zrušení stařešinského řádu → zavedena zásada primogenitury
  • 1216 – 1222 – spor krále s biskupem Ondřejem
  • 1222 – velké privilegium církvi → církev plnoprávným partnerem feudálů
  • 1226 – 1. doložená zpráva o emfyteutické smlouvě v českých zemích (dnes zaniklá osada Mury na Roudnicku) 

 

Václav I. (1230 – 1253)

  • + Kunhuta Štaufská (†1248)
  •  1232 – založen špitál sv. Františka, o rok později přibyly mužský klášter (minorité) a ženský klášter (klarisky), později klášter nazván Anežský, 1234–v čele kláštera sv. Anežka (†1282) – Václavova sestra, kanonizována 1989
  • 1233 – Jihlava městem
    • před 1240 – počátky kutání stříbra
    • 1249 – počátky tzv. jihlavského horního práva
  • kolem 1235 – položeny základy Starého Města pražského – záhy opevněno
  • 1237 – křížovníci s červenou hvězdou
    • jediný řád českého původu
    • založen sv. Anežkou
  • vášnivý lovec a vyznavač rytířských zábav
  • iniciátor „vnější kolonizace“
  • 1247 – 1249 – boj mezi Václavem I. a synem Přemyslem (zvolen za protikrále = válka)
  • expanze směrem do Rakous = boj o tzv. dědictví babenberské
    • 1251 – syn Přemysl zvolen rakouskou šlechtou novým vévodou
    • 1252 Přemysl + Markéta Babenberská
  • Zdislava z Lemberka (á1220 – á1252) + Havel z Lemberka (Markvartic)
    • spolu s manželem založila špitál a dominikánský klášter v Jablonné v Podještědí
    • kanonizována 1995
    • Hrad Lemberk
  • První barevné vyobrazení českého lva (Gozzův palác, Krems an der Donau (Kremže), 70. léta 13. stol.), Přemysl jej použil poprvé v r. 1247

 

Přemysl Otakar II. (1253 – 1278)

  • + 1. Markéta Babenberská (†1267) + 2. Kunhuta Uherská (†1285)
  • 1254 – 1255 – I. křížová výprava proti pohanským Prusům – založen Královec (Königsberg, dnes Kaliningrad, záp. Rusko)
  • 1260 – vítězná bitva u Kressenbrunnu s uherským králem Bélou IV.
  • podpora vnější kolonizace, zakládání měst
  • 1263 – 1265 postaven nejstarší stojící kamenný most v ČR – Písek
  • 1263 – založen cisterciácký klášter Zlatá Koruna
  • 1265 – České Budějovice
  • snaha zkvalitnit brakteáty –  60. léta – 1. lev na mincích
  • 1266 – obsazení Chebska
  • 1267 – 1268 – II. křížová výprava k Baltu
  • 1269 – zisk Korutan a Kraňska na základě dědičné smlouvy
  • poč. 70. let – vleklé boje s Uhry
  • 1273 – 1276 – spory s Rudolfem Habsburským – uvalení říšského achtu a poté i tzv. Aberachtu
    • 1276 – ztráta všech rakouských území a Chebska
  • 26. 8. 1278 (Den sv. Rufa) – bitva na Moravském poli obec Dürnkrut (Suché Kruty), Dolní Rakousy

 

Václav II. (1278) – (1283 – 1305)

  • + 1. Guta Habsburská (†1297) + 2. Eliška Rejčka (†1335)
  • 1278 – 1283 – „Braniboři v Čechách“
    • Čechy spravovány braniborským markrabětem Otou V. Dlouhým, Morava Habsburky
    • Václav II. držen Otou „v zajetí“ (Bezděz, Žitava, Špandava (u Berlína))
  • 1283 – návrat Václava II. do Čech
    • začátek „regentské vlády“ Záviše z Falkenštejna
    • vzrůstá moc Vítkovců
    • 1289 – 1290 válka Václava II. s Vítkovci
    • 8. 1290 Záviš popraven před Hlubokou
  • Závišův kříž, 80 cm (klášter Vyšší Brod)
  • 1291 – 1304 – Chebsko v držení Václava II.
  • 1292 – založení Zbraslavského kláštera
    • rodinná hrobka posledních Přemyslovců
    • Zbraslavská kronika (Chronicon Aulae Regiae, 1305 – 1339), sepsali opati Ota Durynský a Petr Žitavský
  • 1300 – vydán horní zákoník – Ius regale montanorum
    • měnová reforma – pražský groš
    • ražba Kutná Hora, Vlašský dvůr
  • 1300 – Václavovo tažení do Polska – korunovace polským králem
  • 1301 – zisk uherské koruny pro Václava III. (Ladislav V.)
    • nesouhlas papeže Bonifáce VIII.
    • 1304 – konec panování Václava III. v Uhrách
  • rozvoj dvorské rytířské kultury
    • minnesängři
    • Václav sám skládal básně (Codex Manesse)

 

Václav III. (1305 – 1306)

  • + Viola Těšínská (†1317)
  • vzdal se nároků na uherskou korunu
  • Vladislav Lokýtek (Lokietek) přepadl Krakov
  • Václavovo tažení do Polska – 4. 8. 1306 zavražděn v Olomouci= Přemyslovci vymírají po meči
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.