Obecná psychologie – maturitní otázka

 

Otázka: Obecná psychologie

Předmět: Společenské vědy, Psychologie

Přidal(a): Beda

 

 

Psychické jevy

  • veškerá činnost našeho mozku, která je zformovaná vlivem společnosti a výchovy 

psychické jevy dělíme na: 

  • psychické procesy
  • psychické stavy
  • psychické vlastnosti
  • dílčí psychické předpoklady

 

Psychické procesy 

  • Procesy, které mají relativně krátkodobý charakter
  • Vnímání je psych. proces, který působí na naše smysly (zrak, sluch, chuť, pohyb, hmat, čich), prostřednictvím něhož poznáme to, co v daném okamžiku děje
  • Nejmenší části vnímání jsou tzv. Počitky, které společně tvoří Vjem
  • Druhy vnímání: hmatové, čichové, zrakové, sluchové, chuťové a pohybové
  • V některých případech může být vnímáni zkresleno (vede až k poruchám) – falešné vjemy (halucinace, iluze) – nemají podmět – smyslové klamy
  • Iluze – zkreslené, deformované vjemy, které vznikly na reálném podkladě (vidím stůl, ale ten stůl je zdeformovaný nebo křivý)
  • Halucinace – patologické vjemy bez vnějšího reálného podkladu (vidím stůl, ale ve skutečnosti tam žádný není)
  • Představa, obrazotvornost (fantazie), myšlení, paměť, řeč, emoce, motivace, vůle


Představa

  • Schopnost vybavit si podmět, který v daném okamžiku už nepůsobí na naše smysly, ale kdysi působil, vzpomínání a vybavování dříve vnímaných paměťových stop
  • Představy dělíme na konkrétní (např. konkrétní pes, kterého znám – Benja…) nebo na abstraktní představy (znaky konkrétních věcí jsou zobecněny, pes obecně)
  • Vybavují se na základě Asociací
  • Asociační zákony – zákon, podle čeho se nám v mozku spojují představy: 
  • Zákon dotyku a času – spojení představ, které vznikly na stejném místě ve stejném čase
  • Zákon podobnosti a kontrastu 
  • Zákon novosti – představy novějších prožitků

 

Obrazotvornost/fantazie

  • Výsledek obrazotvornosti: fantazie – silně modifikovaná představa, schopnost vytváření nových obrazů a imaginacích
  • Umožňuje tvořit sny a nové věci, únik od reality

 

Myšlení

  • Proces řešení problémů, dochází ke zpracování a využívání informací

Základní myšlenkové operace:

  • Analýza – celek rozdělíme na části (např. rozeberu propisku)
  • Syntéza – myšlenkové skládání částí v celek (opak analýzy, myšlenkové sjednocení)
  • Analogie – vyvození poznatků na základě podobnosti s jiným jevem 
  • Srovnávání – operace, kde se srovnávají podobnosti 
  • Abstrakce – vyčlenění podstatných vlastností jevů
  • Zobecňování – vzala jsem si jen pár příkladů a zobecním to na celou skupinu (hloupé blondýny…)
  • Dedukce – obecný poznatek jsme použili na konkrétní příklad (od obecného ke konkrétnímu)
  • Indukce – z konkrétního případu dělám obecný poznatek

Základní formy myšlení:

  • Pojem – nejjednodušší forma myšlení, vyjádření pomocí definicí, slovní vymezení nějaké skutečnosti, spojováním pojmů vznikají soudy
  • Soud – vyjádření vztahy mezi jevy nebo jejich znaky, věty jednoduché, oznamovací, spojením 2 více soudů vznikají úsudky
  • Úsudky 

Základní charakteristiky myšlení: 

  • Povrchové
  • Hluboké – včetně detailů
  • Pružné – snaha být otevřená k jiným řešením a názorům
  • Šablonovité – stereotypní (opak pružného)
  • Tvořivé – fantazie, kreativita
  • Přesnost myšlení – schopnost zachytit sebemenší detaily
  • Široké – schopnost vnímat problém jako celek
  • Kritické – schopnost vnímat negativitu a pozitivitu zároveň

Druhy myšlení: 

  • Motorické – metoda pokus omyl (fyz. síla)
  • Teoretické/abstraktivní – problém je řešen s využitím abstraktních představ

 

Řeč

  • Prostředek myšlení a komunikace, řeč realizuje jazyk
  • Vnitřní řeč je to, co si myslíme
  • Vnější řeč má 2 formy: mluvenou a psanou

Dělíme na základní 2 složky:

  • Vvjadřovací (artikulace)
  • Porozumění

3 základní funkce řeči: 

  • Označovací (pojmenovací)
  • Vybízecí (komunikační)
  • Výrazová složka (pocity)

Poruchy řečí: 

  • Koktání – opakování slabik, zadrhování, stres, genetika, psychický stav
  • Dětská patlavost (logopedie) – špatná artikulace některých hlásek
  • Mutismus – člověk nemluví, i když mluvit umí (šok, trauma), psychický blok, lze vyléčit
  • Afázie – částečná nebo úplná neschopnost rozumět řeči


Paměť

  •  Soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení
  • V mozku se tvoří chemické spoje, které se pojí s neurony – paměťové stopy

Základní fáze paměti:

  • Zapamatování 
    • Úmyslné (učení do školy)
    • Bezděčné (spontánní) – souvisí se silným emočním zážitkem
  • Uchování
  • Vybavení
    • V průběhu času dochází i k procesu zapomínání – má několik důvodů:
    • Rozpad paměťové stopy
    • Narušení paměťové stopy jinou stopou 
    • Stáří (hl. krátkodobá paměť) nebo jakým způsobem se danou informaci naučíme
  • Největší část informací zpravidla zapomínáme za několik málo hodin po naučení – většinou zapomínáme informace, které nepoužíváme (abstraktní informace zapomínáme mnohem rychleji než konkrétní)
  • Výzkumem paměti a zapomínání se zabýval něm. Psycholog Hermann EbbinghausEbbinghausova křivka zapomínání

Hlavní druhy pamětí: vizuální, pohybová, sluchová, čichová, chuťová…

Poruchy pamětí:

  • Amnézie – ztráta paměti (většinou je to vratný proces, po úrazu, šoku…)
  • Hypomnézie – částečné nebo celkové snížení výkonnosti paměti 
  • Hypermnézie – nadměrná výkonnost paměti (nadměrné zapamatování informací)

 

Emoce

  • Proces prožívání a projevování kladného nebo záporného zážitku
  • Jsou doprovázené fyziologickými změnami (mimika, gestikulace, slzy, zrudnutí, smích…)

Základní charakteristika emocí:

  • Subjektivnost – každý člověk prožívá emoce jinak 
  • Aktuálnost – emoce jsou vždy aktuální, týkají se současnosti, jejich vyjádření je okamžitý proces
  • Polarita – emoce snadno přecházejí z jedné do druhé (pláč – smích), krátkodobý proces
  • Málokdy bývají ambivalentní – obojaký (pláč + smích)
  • Spontánnostpřicházejí bezprostředně po podmětu (nechtěně), nelze je ovládat vůlí
  • Předmětně – emoce jsou spojené s nějakou věcí, osobou nebo myšlenkou
  • Emoce ovlivňují např. myšlení a paměť

Dělení podle délky a intenzity prožitku:

  • Afekty – velmi silné a hluboké prožitky, krátkodobé, ztráta sebekontroly, např. vztek, zuřivost
  • Nálady – nižší intenzita, dlouhodobější, podbarvují celkové prožívání člověka, např. euforie, deprese
  • Vášně – velmi intenzivní a dlouhotrvající, ovlivňují činnost a myšlení člověka, např. sběratelství, náboženství

Poruchy emocí:

  • Sociální tupost – neschopnost prožívat nebo emočně vnímat druhého
  • Fobie – extrémně přehnaný strach, který nelze potlačit vůlí, je iracionální (klaustrofobie, arachnofobie, tetrafobie…)
  • Deprese – dlouhodobý stav, pocit smutku, prázdnoty, méněcennosti, pocit ztráty životní perspektivy
  • Maniodeprese (bipolarita) – střídání depresivních a manických stavů 
  • Manický stav – zvýšené veselí, nestálé aktivity, nepřirozený pocit štěstí, bezstarostnost

 

Motivace

  • Proces, který nás v dané činnosti podporuje nebo naopak tlumí
  • Pohnutkou v činnosti je Motiv
  • Motivace mohou být kladné (pochvala, krátkodobá motivace) nebo záporné (zákaz, trest, strach, krátkodobá motivace)
  • Základní formou motivu je Potřeba

Dělení potřeb:

  • Biologické (základní) – neobejdeme se bez nich (spánek, vylučování, hlad…)
  • Sociální (sekundární) – nejsou k životu nezbytné, ale potřebujeme je po psychické stránce
  • Maslowa hiearchie potřeb (americký psycholog Abraham Harold Maslow):
  • 1. Biologické potřeby – 2. potřeby bezpečí – 3. potřeby sounáležitosti a lásky – 4. Potřeby uznání – 5. Potřeby estetiky, krásy a seberealizace
  • Když je osobě bráněno uspokojení jejich potřeb – dojde k frustraci
  • V případě dlouhodobému bránění dochází k deprivacibiologické deprivace, smyslová, sociální, citová, motorická

 

Vůle

  • Nejvyšší úroveň motivace – vůle
  • Proces, který člověku umožňuje překonávání překážek k dosažení cíle
  • Pevnost vůle může být ovlivněna trénováním
  • Na síle vůle se podílí volní vlastnosti – cílevědomost, vytrvalost, zásadovost, čestnost, odpovědnost, sebekontrola, sebehodnocení, sebekázeň…

 

Psychické stavy 

  • Jsou pře hodné a mění se podle času a situace, ale jsou dlouhodobější než psych. procesy
  • Psych. stavy jsou projevy celého organismu


Pozornost

  • Pozornost – stav soustředěnosti pro nějakou aktivitu, skutečnost nebo cíl

2 formy pozornosti:

  • Záměrná – úmyslní pozornost
  • Bezděčná (mimovolní) – neúmyslná pozornost

Vlastnosti pozornosti:

  • Rozsah pozornosti – kolik věcí můžeme vnímat naráz (max. 7-12 objektů)
  • Intenzita – míra zaměření pozornosti na určitý objekt, jak intenzivně se dokážeme soustředit na jeden cíl
  • Pozornost krátkodobá a dlouhodobá
  • Oscilace – přenášení pozornosti z jednoho předmětu na druhý
  • Selektivita (vybíravost) – vybírá ze všech působících předmětů ten, který se stane centrem pozornosti
  • Poruchy pozornosti: 
  • Rozptýlená pozornost – malá koncentrace
  • HYPOprosexii – snížená pozornost
  • HYPERprosexii – zvýšená pozornost 
  • ADHD – porucha pozornosti + hyperaktivita
  • ADD – pouze neudrží pozornost

 

Vědomí

  • Stav mysli, ve kterém vnímáme a uvědomujeme si, co se děje a co prožíváme 
  • Opakem je stav nevědomí (podvědomí) 
  • Předpokladem je stav bdělostivigilita (3 stavy vědomí: bdělost – ospalost – spánek)
  • Spánek – je potřebný, regenerace organismu (po fyz. a psych. stránce čl.), střídání hlubokého spánku nREM (nonREM) a lehkého spánku REM (rychlé pohyby očí, sny)
  • Délka spánku se v průběhu života mění, s přibývajícím věkem se zkracuje 

 

Poruchy spánku:

  • Insomnie (nespavost) – opakovaná neschopnost usnout, procitnutí v noci, mělký spánek
  • Narkolepsie – usne z ničeho nic nekontrolovaně usne (třeba i během aktivní činnosti)
  • Náměsíčnost – jedinec ve spánku chodí a vykonává různé činnosti, pro probuzení si nic nepamatuje
  • Spánková apnoe – během spánku opakovaně přestává dýchat, budí se a lapá po dechu.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!