Otázka: Obyvatelstvo a sídla světa

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): L.

 

POČET A ROZLOŽENÍ OBYVATEL NA ZEMI

• Současná světová populace:
  • 8 035 698 178+-
• Nárůst obyvatelstva
  • první větší nárust obyvatelstva po neolitické revoluci, další pak po průmyslové revoluci. Od roku 1950 se počet obyvatel na Zemi ztrojnásobil
• Hustota zalidnění – počet obyvatel na km² (ČR – 136 obyv./km²)
  • nejvyšší hustota zalidnění – Monako (23 660obyv./km²)
  • nejnižší hustota zalidnění – Mongolsko, Grónsko (0,026obyv./km²)
• Odlišnosti v jednotlivých oblastech: 4/5 lidí žijí na severní polokouli
  • přes 50 % obyvatel je soustředěno v oblastech do 200 km od moře
  • asi 60 % obyvatel žije v nadmořské výšce do 200 m. n. m. = nížiny

• Nejhustěji zalidněné oblasti:
  • východní Asie – východ Číny, Japonsko, Korea
  • jižní a jihovýchodní Asie – Indie, Bangladéš, Indonésie
  • západní a střední Evropa
  • severovýchodní USA a jihovýchod Kanady

• ——> Důvody rozložení obyvatelstva:
• • přírodní faktory – podnebí (většina lidí žije v mírných a teplých podnebných pásech
  • socioekonomické faktory – lidé žijí v oblastech s kvalitní půdou, v období rozkvětu průmyslu oblasti těžby

• Demografie – věda, která se studuje proces reprodukce lidských populací.
  • informace shromažďuje Český statistický úřad (informace mu dodávají matriky)
  • každých 10 let probíhá sčítání lidu, domů a bytů (census) – u nás první za Marie Terezie

• Ekumena – osídlené části Země, opakem je anekumena, subekumena je souhrn území na Zemi, která jsou lidmi obydlena a hospodářsky využívána jen někdy

 

PŘIROZENÁ MĚNA OBYVATELSTVA

• natalita – porodnost, počet narozených za určité časové období. Uvádí se v promilích (1000 obyvatel). Je ovlivněna počtem žen ve fertilním věku a společensko-hospodářskými poměry.
  • relativní – hrubá míra porodnosti
  • absolutní – počet narozených za období
• mortalita – úmrtnost, počet zemřelých souvisí s kvalitou lékařské péče a životní úrovní
• přirozený přírůstek – rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých ve sledované populaci během určitého období (v méně vyspělých státech přirozený přírůstek až 30 %, ve vyspělých 5-10 %)
• hrubá míra úmrtnosti – celkový počet zemřelých v daném území a v daném období, připadající na 1000 obyvatel středního stavu celkem nebo ve třídění podle pohlaví
• hrubá míra porodnosti – počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu
• sňatečnost – mezi hlavní ukazatele sňatečnosti patří:
  • hrubá míra sňatečnosti– jedná se o aktuální počet sňatků na 1000 obyvatel.
  • úhrnná sňatečnost – jedná se o pravděpodobnost, že běžný obyvatel v průběhu života vstoupí do manželství
  • průměrný věk při prvním sňatku – je to zajímavá hodnota z hlediska hodnoceni reprodukčního chováni populace

• rozvodovost – mezi hlavní ukazatele rozvodovosti patří:
  • hrubá míra rozvodovosti – jedná se o aktuální počet rozvodů na 1000 obyvatel
  • úhrnná rozvodovosti– průměrný počet rozvodů připadající na jeden sňatek
• rozvodovost v ČR
  • 1975: 30 %
  • 2010: 66 %
  • 2020: 47 %
• střední délka života (naděje dožití) – předpokládaný věk, jehož dosahují členové dané populace (Češi 76,2 a Češky 82,1)
• nejčastější příčiny úmrtí v ČR
  • nemoci srdce
  • nádorová onemocnění
  • nemoci dýchací soustavy
• novorozenecká úmrtnost – děti živě narozené a zemřelé během 28 dní po porodu
  • nejčastější příčiny úmrtí: podvýživa, malárie, spalničky, průjmová onemocnění
• potratovost – úmrtnost plodu v době od koncepce do takového vývojového stadia, než se plod považuje za dítě

 

MECHANICKÁ MĚNA OBYVATELSTVA

• migrace – stěhování, pohyb spojený se změnou místa pobytu
• dělíme dle:
  • délky (dočasnou, trvalou, sezonní, denní)
  • oblasti (vnitrostátní, mezikontinentální)
• příčiny:
  • přírodní (sucha, zemětřesení, změny klimatu)
  • společenské (náboženství, válka, změna režimu)
• emigrace – vystěhování –> reemigrace – návrat emigranta do své vlasti
• imigrace – přistěhování
• repatriace – proces vrácení osoby zpět do místa jejího původu, do vlasti, nebo vrácení občanství
• migrační saldo – rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystehovaných ve zkoumaném uzemním celku
• problém uprchlíků v Evropě: Evropská migrační krize 2015
  • 1,92 milionů osob se přistěhovalo do EU, 0,96 milionů osob se vystěhovalo z EU (data k 2022)
  • důvody setrvání v Evropě: rodina, práce, vzdělání, azyl a ostatní (oběti obchodování s lidmi, nezletilé osoby bez doprovodu…)
  • typicky emigrační země: Sýrie, Irák, Ukrajina, Venezuela, Rusko, Albánie
  • typicky imigrační země: Německo, Francie, Rakousko, Itálie, Kypr, Slovinsko

 

BIOLOGICKÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA

• pohlaví – ženy, muži (ženy se průměrně dožívají více let, rodí se více mužů)
• věk: předproduktivní věk (do 15 let), produktivní věk (15-65 let) a poproduktivní věk (nad 65 let)
• věková pyramida – grafické znázornění věkové struktury daného obyvatelstva
• typy:
  • progresivní – vysoká plodnost, nízký podíl nejstarších osob, nízká střední délka (Indie, Etiopie, Venezuela)
  • stacionární – rovnoměrnější zastoupení dětské a produktivní složky, vyšší zastoupení nejstarších osob (USA, Francie, Argentina)
  • regresivní – nízká plodnost, zvýšený podíl nejstarších osob, vysoká střední délka života (ČR, Itálie, Japonsko)
• demografické stárnutí – důsledek větší délky života a poklesu porodnosti
• index stáří – vypovídá o stárnutí populace (kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na 100 dětí)
• rasy:
  • mongoloidní – Čína, Thajsko, Japonsko, Indiáni, Eskymáci
  • europoidní – Evropa, Austrálie, Severní a Jižní Amerika, Indie, Rusko
  • negroidní – Afrika, USA (hlavně potomci otroků), Austrálie (původní obyvatelstvo)
• amalgamace ras – míšení a splývání ras, redukce a stírání rasových rozdílů
  • Mestik– bílá + žlutá (Latinská Amerika)
    
  • Mulat – bílá + černá rasa
    
  • Zambo – žlutá + černá rasa
    
  • Kreol – potomci Španělských přistěhovalců a indiánů

• rovnost ras: dnešní člověk vznikl ze společných předků
  • rozdíly se netýkají základních lidských vlastnosti a schopností
  • všechny rasy jsou si rovnocenné a žádná není nadřazená
  • rozumové předpoklady jsou u všech řas stejné

• rasismus – přesvědčení, že někdo tím, že má určité biologické znaky vlastní některé lidské rase, je méně nebo více hodnotným než ostatní, kteří tyto znaky nemají

 

ETNICKÁ A NÁRODNOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA

• Etnikum – skupina lidí lišící se souhrnem kulturních, jazykových či rasových faktorů
• Některé etnické skupiny:
  • Romové – původně starověká etnická skupina žijící v oblasti severozápadní Indie, dále putovali do Evropy
  • Inuité – arktické etnikum mongoloidního původu
  • Keltové – starověké příbuzné etnické skupiny indoevropského původu
  • Slované – nejpočetnější skupina indoevropských národů a národností v Evropě (Lužičtí Srbové, Češi, Moravané, Slezané, Slováci, Rusíni, Kašubové)
  • Germáni – společný název pro starověké indoevropské kmeny, sídlící ve starověké Germánii
  • Židé – starobylá etnická skupina nazvaná podle potomků izraelských kmenů, která žila ve starověké Palestině
  • Berbeři – je souhrnné označení pro africké národy v severní Africe, jejich předkové obývali souvislý pás území od Kanárských ostrovů přes Maroko až k údolí Nilu v Egyptě.
  • Jorubové – velký etnický národ žijící na jihozápadní části Nigérie

• Národ – vyvíjí se z etnických skupin, nejvyšší forma společenství, má společný jazyk, území, historii
• Národnost=příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině
• Národní menšina žije na území cizího národa, odlišuje se od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva
• Národnostní problematika – diskriminace vůči menšinovému obyv., rasismus, xenofobie, šikana, vytváření stereotypů většinovým obyvatelstvem
• Stát – organizovaná forma lidské společnosti na určitém území
  • Pokud více než 90% obyvatel státu tvoří příslušníci jedné etnické skupiny = národnostně homogenní stát
    • např. Polsko
  • Národnostně nehomogenní stát = žádná z etnických skupin nedosahuje 90% z celkového počtu obyvatel
    • např. Černá hora

 

Jazyková struktura

• Většina jazyků je roztříděna do jazykových rodin = skupina jazyků, které pocházejí z jednoho společného jazyka, např. indoevropské jazyky:
  • Románské – francouzština, italština, španělština, rumunština, …
  • Germánské – angličtina, němčina, švédština, norština, …
  • Slovanské – čeština, ruština, polština, slovenština, bulharština, …
  • Indoíránské – indština, bengálština, perština, …
  • Baltské – litevština, lotyština, …
  • Keltské – irština, skotština, velština
  • Albánština
  • Řečtina

 

NÁBOŽENSKÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA

• Náboženstvím označujeme projevy lidského vztahu k vyšší nadlidské moci.
• Náboženství je v různých podobách součástí kultury od počátků existence lidstva.
• Náboženství můžeme dělit na:
  • monoteistické – víra v jednoho boha
    • křesťanství, judaismus, islám
  • polyteistické – víra ve více bohů
    • hinduismus
  • neteistické – víra ve výjimečnou osobnost/zakladatele/vůdce
    • buddhismus
  • animistické – víra v bohy přírodních živlů
• v současnosti je typický spíše odklon od náboženských hodnot – tzv. sekularizace
• Světová náboženství:
  • Křesťanství (Evropa, Amerika, Austrálie)
  • Islám (blízký východ, severní Afrika)
  • Buddhismus (východní Asie)
• Národní náboženství:
  • Hinduismus (Indie)
  • Judaismus (Izrael)
  • Konfucianismus (Čína)

 

KŘESŤANSTVÍ

• Nejrozšířenější, monoteistické
• Navazuje na judaismus
• Vznik – v 1. století n.l., území dnešní Izraele
• Vzniklo ze sekty křtěnců kolem Jana Křtitele (byl popraven, pokřtil Ježíše)
• Historie: křesťané pronásledováni, 313 – vydání Milánského ediktu – zrovnoprávnil křesťanství, reformace – usiluje o nápravu poměrů v církvi (počátky v r. 1517)
  • reformátoři: Martin Luther (Německo), Jan Kalvín (Švýcarsko) proti odpustkům, nemravnému životu duchovenstva, snaha napravit církev
• Postava – Ježíš Kristus z Nazaretu
  • Měl silný vliv na lidi, kteří ho následovali => politicky nebezpečný, riziko pro společnost, popuzoval římské politické autority => ukřižován
  • O jeho životě pojednávají evangelia (Jan, Marek, Lukáš a Matouš)
• Posvátná kniha – Bible (Starý zákon, Nový zákon)
• Hlavní křesťanské proudy
  • Katolická církev (západní Evropa)
  • Protestantská církev (Velká Británie)
  • Pravoslavná církev (východní Evropa)
• Církev = křesťanské společenství
• Problém křesťanství – nejednotnost
  • Rozdíly v autoritách:
    • Katolická – papež
    • Pravoslavná – patriarcha
    • Protestantská – bible
  • Papež – nejvyšší představitel římskokatolické církve, sídlí ve Vatikánu
  • Svaté místo – Jeruzalém
  • Kostely – stavby, které slouží křesťanům k modlitbám a bohoslužbě

 

ISLÁM

• Zakladatel Mohamed – prorok a posel Alláha
• Nejmladší velké světové náboženství
• Vznik: 7. století n. l.
• Posvátná kniha – Korán
• Vyznávají jediného Boha – Alláha
• Mešita – chrám, který slouží muslimům k uctívání Alláha
• ISLÁM= podřízení se Bohu
• MUSLIM= podřízený Bohu/stoupenci
• Muslimské směry:
  • Sunnité – 90%, věří v Mohameda a jeho pokračovatele
  • Šíité – 10%, uznávají pouze potomky Muhammadovy rodiny
• 5 PILÍŘŮ ISLÁMU:
  • Šaháda – vyznání víry
  • Salát – 5krát denně modlitba
  • Saum – dodržovat Ramadán (postní měsíc, nesmí jíst pít od záp. do vých. slunce)
  • Hadždž – jednou za život pouť do Mekky (poutní místo)
  • Zakát – podarování chudých

 

JUDAISMUS

• Nejstarší ze světových náboženství
• Vznik – před 3,5 tisíci lety na území Kannanu (dnešní Libanon, Palestina, Irák, Izrael)
• Stoupenci – židé, věří v jednoho boha (Jahve)
• Základ pro další monoteistická náboženství
• Zakladatel – Mojžíš
• Svaté místo – Jeruzalémský chrám → zničen→ dnes Zeď nářků
• Synagogy – místa, kam se židé chodí modlit k bohu
• Rabín=židovský učitel – autorita v oblasti židovského učení, duchovní vůdce židovských obcí
• Diaspory – obce s židovským obyvatelstvem (USA, Belgie, Francie)
• Svaté písmo – Tanach (=hebrejská bible, Starý zákon)
• základní spis: TÓRA (Pět knih Mojžíšových) – psána většinou hebrejsky

 

HINDUISMUS

• Vznikl v Indii, formování od 1. – 2. tisíciletí př.n.l.
• Posvátné texty čerpají z VÉD
• Věří v reinkarnaci (převtělení a koloběh zrození, umírání, znovuzrození – sansára)
  • o převtělení – reinkarnaci rozhoduje přesné dodržování povinností a rituálů v kastě
• Rozdělení na kasty:
  • bráhmani (kněží)
  • kšátríjové (bojovníci)
  • váišjové (obchodníci)
  • šúdrové (služebníci)
• Významní bohové: Brahma (stvořitel světa), bohové Višnu a Šiva, bohyně Šakti
• Duchovní učitelé = guru
• Posvátné místo – řeka Ganga (očista těla i duše)

 

BUDDHISMUS

• Vznik: 5. století př.n.l.
• Zakladatel – Buddha (Probuzený; Osvícený)
  • Skutečná postava žijící v letech 560–483 př.Kr. – Siddharta Gauthama
  • bytost, která dosáhla osvícení a ukončila tak koloběh neustálého zrozování
• Nemá žádného hlavního boha
• Víra v koloběh životů a snaha vymanit se z něj, dosáhnout stavu blaženosti = NIRVÁNA
• 4 vznešené pravdy
  • Všechno je strast (i samotná existence)
  • Strast způsobuje žízeň po životě
  • Je třeba se vymanit ze sansáry (koloběh převtělování)
  • K tomu slouží 8-dílná cesta (duševní usebrání a očista)
• Klade důraz na osobní meditaci

 

KONFUCIANISMUS

• vlivný směr staročínské filozofie
• Zakladatelem: Konfucius (6.-5. století př.n.l)
  • Pro Čínu největší mudrc všech dob, celý život se vzdělával
• Chtěl vytvořit vesmírný rád (soulad)
• Klade důraz na výchovu
• Hlavní morální zásady: slušnost, moudrost, spravedlnost, poctivost, respekt k autoritám, zvykům, tradicím

 

TAOISMUS

• Vznik – 6. století př.n.l
• Zakladatelem je Lao’c
• Důraz na meditaci, duchovní cvičení, vzdělání, vnitřní klid
• Cílem taoismu je splynutí člověka s přírodou
• Základem tao je čchi
• Tao=cesta
• Čchi=tok energie, který má schopnost vším prostoupit, dává všemu existenci, prazáklad světa

 

Ostatní náboženství:

• Totemismus – zvíře nebo rostlina má nadpřirozené vlastnosti, totem = označení zvířete nebo rostliny
• Fetišismus – uctívání neživých objektů na základě jejich magické moci či toho, že jsou obývány nějakým duchem (talismany, amulety, woodoo)
• Animismus – víra v duchy (konají zlo i dobro, mohou být původci nemocí)
• Mormoni – Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů; neustále připraveni na soudný den

 

Sekty

• Dříve neměl název negativní význam
• Dnes označení skupiny, která se oddělila od dominantního náboženství
• Klady sekt:
  • Pro členy naplňuje smysl života
  • Možnost se seberealizovat (často přehnané)
  • Klade důraz na rodinu (často členství celé rodiny)
• Negativa sekt:
  • Silná názorová vyhraněnost
  • Izolovanost členů od společnosti
  • Autoritářství jedince selekce informací
  • Nedůvěra k okolí, k institucím (školství, zdravotnictví, …)
  • Řada případů, kdy sekty skončily tragicky (hromadné sebevraždy)

 

Náboženské konflikty

Konflikty:

• spory a konflikty jsou přítomny ve všech společnostech a ve všech mezilidských vztazích
• mohou mít drastické následky
• příčiny konfliktů:
  • moc – snaha získat co největší vliv
  • suroviny (př. válka v Perském zálivu)
  • voda (př. Arabský poloostrov)
  • ideologie (př. Korea, Vietnam)
  • území (světové války)
  • nezávislost (př. Balkán)
  • náboženství (př. Arabský poloostrov, Súdán)

 

Vybrané náboženské konflikty ve světě:

• Arabsko-izraelská válka
  • 1948-1973
  • spor o území, střet dvou kultur
  • v minulosti – střídání národů → znemožnilo určit, kdo má na území historický a legitimní nárok
  • První arabsko-izraelská válka
    • 1948-49
    • válka za nezávislost
    • 5. 1948 – vznik Izraele
    • nesouhlas Egypta, Sýrie, Jordánska a Iráku se založením státu → napadají Izrael
  • Druhá arabsko-izraelská válka
    • Suezská krize 1956
  • Šestidenní válka 1967
  • Čtvrtá arabsko-izraelská válka
    • Jomkipurská válka (1967-1970)
  • Pátá arabsko-izraelská válka 1973
  • Irácko-íránská válka (1980-1988)
• Irácko-íránská válka (1980-1988)
  • Příčiny války:
    • pohraniční spory
    • náboženské neshody
    • snaha Iráku o významnější postavení
    • těžba ropy

• Severní Irsko
  • 1968-1998
  • konflikt republikáni (katolíci) X unionisté (protestanti)
  • IRA – teroristická organizace snažící se o připojení Severního Irska k Irsku
  • Velkopáteční dohoda – ukončení bojů, 1998
  • Severní Irsko součástí UK s tím, že obyvatelé mohou kdykoli odhlasovat připojení k Irsku

• Arménie a Ázerbájdžán
  • spor o Náhorní Karabach
  • komplikovaný etnický konflikt; spor dvou Kavkazských republik obývajících jedno území
  • výsledek vlivu mnoha okolností a politického vývoje Kavkazu posledních let
  • Ázerbájdžán (Islám, ropa, podporován Tureckem)
  • Arménie (křesťanství, menší vliv, dříve podpora Ruska)
  • v minulosti oba státy součástí SSSR

 

VENKOVSKÁ SÍDLA

• cca 9000 let př.n.l. na Blízkém Východě, již. Asie, Čína
• Sídla vznikala ve výhodných oblastech (u řek, v horských průsmycích)
• Lidé nejdříve žili v jeskyních, na stromech, postupně si začali vyrábět primitivní chýše z přírodnin, toto pokračovalo až k budovám dnešního typu
• Venkovský způsob života – méně anonymní než městský, dojezd za službami mimo sídlo, méně pracovních příležitostí
• Funkce venkovských sídel:
  • zemědělství, rybolov, těžba dřeva
  • dnes funkce obytná, zemědělská, rekreační

• Sídlo – základní centra lidské aktivity, seskupení budov, jak obytných, tak hospodářských a dopravních zařízení na určitém území
• Obec – je samosprávným společenstvím občanů, které tvoří celek vymezený hranicemi

 

Vesnice dle půdorysu

• silniční ves= vesnice založené podél komunikace/cesty, splavné řeky, železnice. Tento typ vesnice je většinou značně protáhlý a většinou mu chybí náves.
• ulicová vesnice= zkráceně též ulicovka je tradiční typ podlouhlé vesnice, kde jsou domy seřazeny podél obou stran místní komunikace, cesta ve vsi většinou končí.
• řádková ves= těsná řada domů podél potoka, silcice
• návesní silnicovka= protáhlá náves v určitém místě rozšířená
• návesní vesnice= uzavřená náves
• samoty= izolované obydlí (někdy max. až 5 usedlostí), které má velký odstup od ostatních usedlostí

 

Obydlí a přístřešky

• iglú – kopulovitý přístřešek vyrobený ze sněhových bloků. Užívají ho především kanadští Eskymáci jako provizorní domov v době arktické zimy. Nežili v něm trvale, ale přespávali v něm během dlouhých výprav za lovem.
• jurta – tradiční kruhové obydlí kočovných kmenů z oblastí centrální Asie a Středního východu
• beduínský stan – úkryt arabských nomádských kmenů obývajících převážně pouště
• pueblo – indiánská vesnice město nebo vesnice ve španělském nebo mexickém prostředí
• dům na stromě – stavba upevněna do vyšší části stromu, ať už přímo ke kmeni nebo do větví v jeho koruně
• • Stavění příbytků na stromech se dochovalo v kultuře u některých domorodců v Jižní Americe, Africe, Asii a v Západní Nové Guineji

 

MĚSTSKÁ SÍDLA

• Zakládána již od starověku (Jericho, Gaziantep)
• Skutečný rozvoj začal až od 18. století v západní Evropě (zejména v Anglii za průmyslové revoluce)
• městský způsob života: větší anonymita, vyšší úroveň vzdělání a dostuptnost služeb, ale také vyšší kriminalita a více drogově závislých
• Vznik měst umožnilo oddělení obchodu a řemesla od zemědělství
• Funkce měst – obytná, obchodní, dopravní, průmyslová, administrativní, rekreační, univerzitní, náboženská
  • Kiruna, Švédsko – průmyslové
  • Brasília, Brazílie – státní správa
  • Oxford, Velká Británie – univerzitní
  • Las Vegas, USA – rekreační
  • Mekka, Saudská Arábie – náboženské

 

Pojmy

• Urbanizace – růst a zvyšování úlohy měst
• Suburbanizace = lidé se stěhují do okolí velkých měst (na sídliště, předměstí a do přilehlých vsí) – snižování počtu obyvatel v centrech
• Reurbanizace – oživení městských center, v místech opuštěných průmyslových zón se budují administrativně-obchodní i nové bytové komplexy
• Deurbanizace – velké snižování počtu obyvatel. Ubývá z důvodu nižší porodnosti, migračním pohybům
• Satelitní město – je obec či malý uměle vytvořený sídelní celek ležící poblíž velkých měst či industriálních lokací

 

Vnitřní struktura města

• JÁDRO MĚSTA – centrum
  • vysoké ceny pozemků a nemovitostí
  • obvykle starobylé budovy, dále administrativní budovy
  • služby, které nejsou tak časté v jiných částech města (soudnictví, vysoké školy, veřejná správa, banky)
  • dále též např. hotely
  • koncentrovaná místní veřejná doprava
• OBYTNÁ ZÓNA
  • dříve se zde nacházela průmyslová zóna a ubytování lidí pracujících v průmyslu
  • s vývojem došlo ke změně využití průmyslových budov na budovy využitelné pro služby
  • v Praze např. Vysočany, Libeň, Smíchov
• PRŮMYSLOVÁ ZÓNA
  • na okraji města
  • přiblížily se s vývojem k důležitým dopravním tahům
• SUBURBANIZOVANÁ ZÓNA
  • výhodou je blízkost města, ale zároveň kontakt s venkovem (např. les, není to čistě městského charakteru)
  • zázemí velkoměst – např. Úvaly jsou v blízkosti Prahy
  • zároveň kvalitnější životní prostředí než ve městě
• aglomerace – město se rozrůstá a pohlcuje okolní vesnice (Praha, Brno)
• konurbace – města do sebe prorůstají (Porůří – Essen, Dortmund,Bochum)
• megalopole – shluk velkých měst, přes 10 mil. obyvatel

 

USA:

• BosWash – Boston, Washington D.C., New York, Philadelphia, Baltimore
• San-San – San Francisco, San Diego, Los Angeles
• ChiPitts – Chicago, Pittsburgh, Detroit, Cleveland, Toronto

Japonsko:

• Tókajdó – průmyslový pás od Tokia až na ostrov Kjúšú

Evropa:

• Modrý banán – od severozáp. Anglie, přes Benelux, sever Francie, záp. a jihozáp. Německo, Švýcarsko až po Milán

 

Čtvrti

• slumy – chudinské čtvrti na předměstích; vysoká nezaměstnanost, kriminalita, negramotnost (Indie, Afrika – Nigérie, Etiopie, Keňa, Latinská Amerika – Brazílie, Mexiko)
• favelas – název pro několik typů dělnických čtvrtí v Brazílii

 

Jádrové a periferní oblasti

Jádrové oblasti

• jádrové oblasti jsou hlavními centry hospodářského, společenského a politického života (světa, světadílu, státu, regionu), oblasti s vysokou hustotou zalidnění
• jádro – např. okresní město – hlavní město – hustě zalidněná část světadílu
• největší městské aglomerace představují jádrové oblasti jednotlivých světadílů:

Severní Amerika

• SV pobřeží USA (Washington, Filadelfie, New York, Boston)
• Okolí Velkých jezer (Chicago, Detrit, Toronto, Montreal)
• Západní pobřeží USA (Los Angeles, San Francisco, San Diego)

Latinská Amerika

• Mezi největší aglomerace patří Mexiko City, Buenos Aires, Rio de Janeiro a Sao Paulo

Asie

• Japonsko – megalopole Tokio a Jokohama, megalopole Osaka, Kóbe, Kjóto
• V Číně je největší aglomerací Šanghaj, druhou největší je Peking, významným hospodářským centrem je Hongkong
• Největší městskou aglomerací Indonésie je Jakarta
• Největším městem Indie je Bombaj, významná je i Kalkata a Dillí
• Rychle rostoucími centry jsou pákistánské Karáčí a turecký Istanbul

Afrika

• Největším velkoměstem je nigerijský Lagos, významná je i egyptská Káhira a jihoafrický Johannesburg

Evropa

• Nejhustěji zalidněný je pás Střední Anglie – SV Francie – Belgie – Nizozemí – Porúří – Porýní – severní Itálie
• V Británii jsou hlavními centry aglomerace Londýna a konurbace ve střední

Anglii

• Ve Francii aglomerace Paříže, v Belgii Brusel, v Nizozemí Amsterdam
• V Německu konurbace v Porýní a Porúří (Dortmund, Duisburg, Kolín nad Rýnem)
• V Itálii aglomerace na severu (Milán, Turín)
• Důležitým centrem je aglomerace Moskvy (největší evropské město)

 

Periferní (okrajové) oblasti

• Oblasti málo zalidněné, malý význam ve světové ekonomice (nízká úroveň hospodářství)
• Jsou to především oblasti s nepříznivými přírodními podmínkami – polární oblasti, tajgy, pouště, tropické deštné lesy
• K periferním oblastem patří i oblasti hustěji zalidněné, které však postupně zaostávají