Pedosféra (2)

 

   Otázka: Pedosféra

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): jellis

 

 

 

 

 

–          Pedosféra je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry.

–          Na různých místech může být pedosféra různě silná

–          Věda, která se zabývá půdou se nazývá pedologie

–          půda je tenká vrstva na povrchu litosféry

 

Složení půdy:

Plynná složka: půdní vzduch a v malém množství bahenní plyny

Kapalná složka: půdní voda s rozpuštěnými látkami (minerály, chemikálie)

Pevná složka: a) organická – živá = edafon (půdní organismy, kořeny živých rostlin)

                                             – neživá = humus (zbytky odumřelých těl rostlin a živočichů v různé fázi rozkladu)

b) anorganická – matečná hornina

 

–          Základem půdy je matečná hornina, která se zvětráváním mění na půdotvorný substrát a z něj pak vzniká půdotvornými procesy půda

–          Proces vzniku půdy = půdotvorný proces

–          Pedosféra vznikla působením půdotvorných činitelů na litosféru.

 

PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ

 – vše, co se podílí na vzniku pedosféry

Matečná hornina – svým složením ovlivňuje zásobu živin v půdě. Má také vliv na barvu a zrnitost půdy.

Podnebí – teplota, srážky

Živé organismy – mikroorganismy způsobují rozklad organických látek

Reliéf – nadmořská výška, expozice svahu…ovlivňuje vlhkost a teplotu půdy

Čas

Člověk – pozitivní i negativní zásahy  (orá, znečišťuje, skládky, hnojí, zástavba, těžba….)

 

VLASTNOSTI PÚDY

Úrodnost – je nejdůležitější vlastnost půdy

–          je to schopnost poskytovat rostlinám dostatečné množství vody, živin a vzduchu

–          přirozená – velké množství humusu od přírody (černozemě)

–          kulturní – hnojiva, umělé zavlažování…

Půdní reakce – neutrální: hodnota pH=7

–          kyselá: pH < 7 (je menší než 7)

–          zásaditá: pH > 7 (je větší než 7)

Barva – je určena minerály

 

PŮDNÍ HORIZONTY

– půdotvornými procesy vznikly v půdě půdní horizonty, které se liší barvou, zrnitostí, složením, propustností, úrodností

– půdní horizonty lze nejlépe rozpoznat na kolmém řezu půdou

Horizont A (humusový horizont) – je tvořen dokonale zvětralými částicemi

–          má vysoký obsah humusu

–          je tmavě zbaven

–          probíhají v něm hlavní biologické procesy

Horizont B – je obohacen o látky vyplavované z horizontu A

–          barva závisí na druhu hromadících se látek

Horizont C – půdotvorný substrát a nezvětralá matečná hornina
 

PŮDNÍ TYPY

– půdy se dělí podle uspořádání horizontů, mocností vrstev a barvy na půdní typy

– různé půdní typy vznikají různými půdotvornými procesy

– půdní typy se v různých částech planety vyskytují buď v závislosti na zeměpisné šířce (šířková pásmovitost) nebo na nadmořské výšce (výšková stupňovitost)

– výjimkou je azonální rozšíření půdních typů – např. nivní půdy v okolí řek a ne v závislosti na nadm. výšce nebo zeměp. šířce

 

Černozem – vzniká černozemním procesem

–          nacházejí se v nejteplejších a zároveň nejsušších oblastech (tedy hodně ve stepích, lesostepích)

–          suché oblasti, humus leží na povrchu a nedostane se srážkami dospod

–          v nadm. výškách do 300  m

–          mají mocný humusová horizont, jsou tedy nejúrodnějším typem půd

–          ČR Polabí, Jižní Morava

–          J Ukrajiny a Ruska, střed S Am.(prérie), stepi v Austrálii, pampy v J Am.

 

Hnědozemě a kaštanové půdy – navazují na černozemě při přechodu do vlhčích oblastí a vyšších nadm. v.

–          také patří mezi velmi úrodné zemědělské půdy

–          vznikají hnědozemím procesem

–          v oblastech smíšených a listnatých lesů

–          typické v ČR (smíšené lesy)

–          humus je z listí (méně kvalitní než z travin ve stepích)

–          více srážek, humus se dostává dospod (do horizontu B)

–          střední Ev., J Brazílie, J Af.

 

Podzol – podzolizační proces

–          ne moc velká úrodnost, proto většinou zalesněné

–          jehličnaté lesy, vlhké oblasti

–          v ČR nejvyšší vrcholy Č. středohoří, náhorní plošiny

–          humus je z jehličí a to moc nepadá

–          tenký humusový horizont na povrchu

–          intenzivní vyplavování látek z horizontu A do nižších horizontů

–          Rusko, Kanada

 

Tundrové půdy – většinou permafrost, takže prakticky bez využití

–          subpolární oblasti

–          S Ruska, S Kanady

 

Nivní půdy – podél vodních toků

–          voda zasahuje občasně (zvýšená hladina, povodně)

–          spodní vody přemisťují  humus (kolísání hladiny)

–          úrodnost i využití jsou různé (louky, pastviny, pole…)

 

Lužní půdy – spodní voda neustále

–          vy vyšších polohách

–          mají silný humusový horizont a jsou hodně úrodné

 

Červenozemě – procesem feritizace

–          rozpuštěné oxidy kovů (hlavně železa)

–          ve střídavě vlhkých tropech

–          červené zbarvení

–          Amazonie, Brazílie

 

Žlutozem – procesem feralitizace

–          oxidy železa a hliníku

–          vlhké tropy

–          Amazonie, Brazílie, Karibská obl., Stř. Af.

 

Pouštní půdy – tropické suché podnebí

–          velmi malé množství humusu

 

PŮDNÍ DRUHY

– Pevná neživá složka půdy je tvořena zrny různé velikosti

– Podle velikosti zrn rozlišujeme půdní druhy:

 

Jílovité – do 0,01 mm

–          špatně propustné pro vodu i vzduch

–          těžko obdělávatelné

–          Jihočeská pánev. Pobaltí

 

Jílovito-hlinité – do 0,02 mm

–          přechodný druh mezi jílovitými a hlinitými

 

Hlinité – do 0,03 mm

–          zemědělsky velice dobře obdělávatelné, nejvýhodnější pro zeměď.

–          hluboké

–          propustné pro vzduch, vodu, živiny

–          Ostravsko, Opavsko, Česká tabule

 

Hlinito-písčité – 0,03-0,05

–          přechodný druh

–          poměrně vhodné pro zeměď.

 

Písčité – 0,05-2 mm

–     snadno obdělávatelné

–          dobře propustné pro vzduch a vodu, ale málo živin

–          také nevýhodou časté vysychání

 

Kamenité – nad 2 mm

–          velmi propustné pro vodu

–          S Čechy, říční náplavy

 

PÚDNÍ EROZE

– odnos půdy

Vodní – ohrožena půda na svazích, svahy by se měly osazovat tak, aby řádky byly jakoby na vrstevnicích a ne od shora dolů.

Větrná – ohrožena půda v suchých oblastech

 

PROBLÉMY

–          například oblast Sahel (Jižně od Sahary)

–          poušť se stále rozšiřuje

–          je to způsobeno suchým podnebím a chovem dobytka, který spásá a kopyty ničí malé rostlinky





Další podobné materiály na webu: