Otázka: Pedosféra a biosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Nikola Veselská
PEDOSFÉRA
PŮDA
- tenká část povrchu litosféry
- nenahraditelný přírodní zdroj
- vznik dlouhodobým zvětráváním – chemicky a mechanicky (teplota, voda, plyny, minerální látky, organismy a mikroorganismy)
- základem půdotvorný substrát (fyzikálně rozrušený a občas chemicky pozměněný matrix)
VÝZNAM PŮDY
- mimořádný význam v zemědělství (základní výrobní prostředek)
- důležitost v lesnictví
- vodohospodářský význam
PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ
- matečná hornina (zásoba živin, barva, zrnitost, chemické složení)
- podnebí (teplota a srážky => chemické reakce)
- živé organismy (rozklad org. složky, provzdušňování)
- podzemní voda (redukční procesy, pohyb složek půdní hmoty)
- reliéf území (nadmořská výška, sklon, expozice svahu => vlhkost a teplota půdy)
- čas
- člověk
SLOŽENÍ PŮDY
- pevné anorganické látky (úlomky nerostů a hornin)
- kapalná složka (půdní voda s rozpuštěnými minerály)
- plynná složka (půdní vzduch – N2, O2 a CO2)
- organická neživá složka (humus – odumřelé organismy)
- živá organická složka (tzv. půdní edafon – organismy a mikroorganismy)
VLASTNOSTI PŮDY
- pevné anorganické látky (úlomky nerostů a hornin)
- kapalná složka (půdní voda s rozpuštěnými minerály)
- plynná složka (půdní vzduch – N2, O2 a CO2)
- organická neživá složka (humus – odumřelé organismy)
- živá organická složka (tzv. půdní edafon – organismy a mikroorganismy)
VLASTNOSTI PŮDY
- zrnitost (textura)
- množství a velikost skeletu → půdní druhy
- struktura
- schopnost půdy shlukovat se, seskupovat hrudky
- pórovitost
- objem pórů v půdě, důležitost pro přístup vody a vzduchu
- reakce a chemické složení
- vyjádřeno dle pH: kyselá – neutrální – zásaditá
- úrodnost
- schopnost poskytovat příhodné životní podmínky
PŮDNÍ DRUHY
- lehké (písčité)
- částice o průměru 0,1 – 2 mm, dobře provzdušněné a dobře propouštějí vodu × slabě poutají živiny (vyplavovány)
- středně těžké (hlinité)
- 0,01 – 0,1 mm, nejúrodnější, bez extrémních vlastností
- těžké (jílovité)
- méně než 0,01 mm, málo propustné i provzdušněné
- kamenité (kamenité a štěrkovité)
- obsah více než 20 % skeletu nad 2 mm, těžko využitelné
PŮDNÍ TYPY
- vývoj a rozšíření půd dle zákonitostí geografické zonality (výjimky tudíž azonální)
- odlišnost na základě jednotlivých horizontů
- A – dokonale zvětralý, bohatý humus, živiny pro rostliny
- B – obohacený o látky z A vyplavené vodou
- C –matečná hornina
- tundrové půdy
- subarktické podmínky Eurasie a sev. Ameriky
- svrchní horizont slabý, v létě rozmrzá
- spodní horizont trvale zmrzlý – permafrost (drží vodu v horním horizontu – glejový proces)
- podzolové půdy
- vlhké chladné prostředí
- podzolizační proces (rozklad nerostů díky silným kyselinám)
- nekvalitní humus, málo živin, celkově kyselé
- oblast tajgy
- černozemě
- oblasti mírného pásu, do 300 m n. m.
- vysoký obsah humusu i živin; pouze horizont A (až 1 m) + C
- nejúrodnější půdy světa – světové obilnice
- oblast stepí
- hnědozemě
- mírný pás, původně pod listnatými lesy (kambizemě)
- ilimerizace = přesun Fe prosakující vodou do B => mocný rezavě hnědý horizont
- dnes zemědělské půdy
- nivní půdy
- usazeniny podél řek a toků, často zaplavované
- nevyvinuté horizonty, různá úrodnost, spíše louky a pastviny
- pouštní a polopouštní půdy
- subtropy, suché klima, občasné srážky → výstup soli (hromadění na povrchu – tzv. solná kůra)
- malé množství humusu, využití jen jako pastviny
- často písčité, štěrkovité či kamenité
- červené půdy
- v oblastech mezi 10° š. a obratníky – savany
- poměrně úrodné, ale jejich využití primitivní
- červenou barvu způsobuje výstup železa z matrixu (v době sucha)
- červenožluté půdy
- okolo rovníku – tropické lesy (Amazonská níž., Konžská pánev)
- v půdě intenzivní biologický koloběh
- červené zabarvení díky uvolňování oxidů železa a hliníku
- využití pro zemědělství – nutnost hnojení, jinak vyčerpání
DEGRADACE PŮDY
- přirozená + člověk
- odlesnění a následná vodní eroze
- eroze nevhodným hospodařením
- větrná eroze
- zasolování a okyselování půd
- kontaminace
- hutnění
- zábor půdy
- extrémem desertifikace
BIOSFÉRA
ZONÁLNOST ZEMĚ
- symetrické uspořádání geografických pásem od rovníku k pólům
- vegetační (přírodní) pásma
- klimatická pásma
- př. zonální vegetace – taková, která by dle geogr. podmínek měla na daném místě bez zásahů růst
- azonálnost – porušení zonality (např. díky reliéfu, geologické stavbě, vnitřním silám apod.)
POJMY
- ekosystém
- biocenóza (společenstvo)
- biodiverzita
- endemity
ROSTLINSTVO
- stejný původ × odlišné podmínky pro vývoj (přír. podmínky, izolace) → vznik regionálních rozdílů
- horizontální pásmovitost (od rovníku směrem k pólům)
- tropické deštné lesy
- savany
- subtropické pouště a polopouště
- stepi
- lesy mírného pásu (listnaté, smíšené)
- tajga (jehličnaté lesy)
- tundra
- vertikální stupňovitost (výšková pásma)
- typické pro vysoká pohoří (nejlépe Andy)
- díky snižujícím se teplotám s nadmořskou výškou
- závislost na orientaci svahů
- tropický deštný les
- horský tropický les
- mlžný les
- traviny, kaktusy
- lišejníko-mechová vysokohorská tundra
- sníh a led
ŽIVOČIŠSTVO
- vývoj dle stejných zákonitostí
- živočišstvo pevninské × mořské
- na rozdíl od rostlinstva živočichové migrují (tj. žádná stupňovitost)