Pedosféra a biosféra

 

   Otázka: Pedosféra a biosféra

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Nikola Veselská

 

 

PEDOSFÉRA

PŮDA

• tenká část povrchu litosféry
• nenahraditelný přírodní zdroj
• vznik dlouhodobým zvětráváním – chemicky a mechanicky (teplota, voda, plyny, minerální látky, organismy a mikroorganismy)
• základem půdotvorný substrát (fyzikálně rozrušený a občas chemicky pozměněný matrix)

 

VÝZNAM PŮDY

• mimořádný význam v zemědělství (základní výrobní prostředek)
• důležitost v lesnictví
• vodohospodářský význam

 

PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ

• matečná hornina (zásoba živin, barva, zrnitost, chemické složení)
• podnebí (teplota a srážky => chemické reakce)
• živé organismy (rozklad org. složky, provzdušňování)
• podzemní voda (redukční procesy, pohyb složek půdní hmoty)
• reliéf území (nadmořská výška, sklon, expozice svahu => vlhkost a teplota půdy)
• čas
• člověk

 

SLOŽENÍ PŮDY

• pevné anorganické látky (úlomky nerostů a hornin)
• kapalná složka (půdní voda s rozpuštěnými minerály)
• plynná složka (půdní vzduch – N₂, O₂ a CO₂)
• organická neživá složka (humus – odumřelé organismy)
• živá organická složka (tzv. půdní edafon – organismy a mikroorganismy)

 

VLASTNOSTI PŮDY

• pevné anorganické látky (úlomky nerostů a hornin)
• kapalná složka (půdní voda s rozpuštěnými minerály)
• plynná složka (půdní vzduch – N₂, O₂ a CO₂)
• organická neživá složka (humus – odumřelé organismy)
• živá organická složka (tzv. půdní edafon – organismy a mikroorganismy)

 

VLASTNOSTI PŮDY

• zrnitost (textura)
  • množství a velikost skeletu → půdní druhy
• struktura
  • schopnost půdy shlukovat se, seskupovat hrudky
• pórovitost
  • objem pórů v půdě, důležitost pro přístup vody a vzduchu
• reakce a chemické složení
  • vyjádřeno dle pH: kyselá – neutrální – zásaditá
• úrodnost
  • schopnost poskytovat příhodné životní podmínky

 

PŮDNÍ DRUHY

• lehké (písčité)
  • částice o průměru 0,1 – 2 mm, dobře provzdušněné a dobře propouštějí vodu × slabě poutají živiny (vyplavovány)
• středně těžké (hlinité)
  • 0,01 – 0,1 mm, nejúrodnější, bez extrémních vlastností
• těžké (jílovité)
  • méně než 0,01 mm, málo propustné i provzdušněné
• kamenité (kamenité a štěrkovité)
  • obsah více než 20 % skeletu nad 2 mm, těžko využitelné

 

PŮDNÍ TYPY

• vývoj a rozšíření půd dle zákonitostí geografické zonality (výjimky tudíž azonální)
• odlišnost na základě jednotlivých horizontů
  • A – dokonale zvětralý, bohatý humus, živiny pro rostliny
  • B – obohacený o látky z A vyplavené vodou
  • C –matečná hornina
• tundrové půdy
  • subarktické podmínky Eurasie a sev. Ameriky
  • svrchní horizont slabý, v létě rozmrzá
  • spodní horizont trvale zmrzlý – permafrost (drží vodu v horním horizontu – glejový proces)
• podzolové půdy
  • vlhké chladné prostředí
  • podzolizační proces (rozklad nerostů díky silným kyselinám)
  • nekvalitní humus, málo živin, celkově kyselé
  • oblast tajgy
• černozemě
  • oblasti mírného pásu, do 300 m n. m.
  • vysoký obsah humusu i živin; pouze horizont A (až 1 m) + C
  • nejúrodnější půdy světa – světové obilnice
  • oblast stepí
• hnědozemě
  • mírný pás, původně pod listnatými lesy (kambizemě)
  • ilimerizace = přesun Fe prosakující vodou do B => mocný rezavě hnědý horizont
  • dnes zemědělské půdy
• nivní půdy
  • usazeniny podél řek a toků, často zaplavované
  • nevyvinuté horizonty, různá úrodnost, spíše louky a pastviny
• pouštní a polopouštní půdy
  • subtropy, suché klima, občasné srážky → výstup soli (hromadění na povrchu – tzv. solná kůra)
  • malé množství humusu, využití jen jako pastviny
  • často písčité, štěrkovité či kamenité
• červené půdy
  • v oblastech mezi 10° š. a obratníky – savany
  • poměrně úrodné, ale jejich využití primitivní
  • červenou barvu způsobuje výstup železa z matrixu (v době sucha)
• červenožluté půdy
  • okolo rovníku – tropické lesy (Amazonská níž., Konžská pánev)
  • v půdě intenzivní biologický koloběh
  • červené zabarvení díky uvolňování oxidů železa a hliníku
  • využití pro zemědělství – nutnost hnojení, jinak vyčerpání

 

DEGRADACE PŮDY

• přirozená + člověk
  • odlesnění a následná vodní eroze
  • eroze nevhodným hospodařením
  • větrná eroze
  • zasolování a okyselování půd
  • kontaminace
  • hutnění
  • zábor půdy
• extrémem desertifikace

 

BIOSFÉRA

ZONÁLNOST ZEMĚ

• symetrické uspořádání geografických pásem od rovníku k pólům
  • vegetační (přírodní) pásma
  • klimatická pásma
  • př. zonální vegetace – taková, která by dle geogr. podmínek měla na daném místě bez zásahů růst
• azonálnost – porušení zonality (např. díky reliéfu, geologické stavbě, vnitřním silám apod.)

 

POJMY

• ekosystém
• biocenóza (společenstvo)
• biodiverzita
• endemity

 

ROSTLINSTVO

• stejný původ × odlišné podmínky pro vývoj (přír. podmínky, izolace) → vznik regionálních rozdílů
• horizontální pásmovitost (od rovníku směrem k pólům)
  • tropické deštné lesy
  • savany
  • subtropické pouště a polopouště
  • stepi
  • lesy mírného pásu (listnaté, smíšené)
  • tajga (jehličnaté lesy)
  • tundra
• vertikální stupňovitost (výšková pásma)
  • typické pro vysoká pohoří (nejlépe Andy)
  • díky snižujícím se teplotám s nadmořskou výškou
  • závislost na orientaci svahů
    • tropický deštný les
    • horský tropický les
    • mlžný les
    • traviny, kaktusy
    • lišejníko-mechová vysokohorská tundra
    • sníh a led

 

ŽIVOČIŠSTVO

• vývoj dle stejných zákonitostí
• živočišstvo pevninské × mořské
• na rozdíl od rostlinstva živočichové migrují (tj. žádná stupňovitost)