Pedosféra – maturitní otázka

 

Otázka: Pedosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Verity

 

Pedosféra = půdní obal země

• Vznik:   Zvětrávání (matečná hornina) —› Půdotvorný  substrát – ^{půdotvorní činitelé} –› Půda
• Pedosféra – leží na styku sfér, vznikla jejich působením
• Základem půdy je matečná hornina
• Dělí se vertikálně i horizontálně
• Úrodnost půd:
  • 1)       Přírodní – podmíněna typem půdy
  • 2)       Kulturní = mladší = ovlivněno člověkem
• kladné i záporné
  • = hnojení, zavlažování/odvodňování,… + záleží na plodinách (jak drží vodu…)
  • likvidace zemědělských ploch = sklady okolo měst

 

Půda se skládá:

• a)       Pevné anorganické složky půdy – úlomky nerostů a hornin
• b)       Kapalná složka půdy – půdní voda s rozpuštěnými minerálními a organickými látkami = půdní roztok
• c)       Plynná složka půdy – půdní vzduch – dusík, kyslík, oxid uhličity
• d)       Organická neživá složka půdy – humus – zbytky odumřelého rostlistva a živočištstva
• e)       Živá složka půdy = edafon

Dělí se: fytoedafon a zooedafon, mikroedafon a makroedafon

 

Půdotvorní činitelé

• Pestrý půdní kryt Země – podle působení různých  činitelů
• 1)       Matečná hornina = základ pevné horniny, z ní vznikají ostatní horniny
  • každá hornina dá půdě jiné vlastnosti – textura, pH, živiny, barva,…
• 2)       Podnebí – ovlivňuje:         rychlost chemických reakcí v půdě
• Tropy (rychlejší zvětrávání) X tundra
• + poměr mezi výparem a srážkami, teplota
• 3)       Živé organismy – hlavně mikroorganismy => humus
• 4)       Podzemní voda – redukční procesy a pohyb složek půdní hmoty
• 5)       Reliéf – ovlivněňuje vlhkost a teplotu půdy,…
• 6)       Čas – 1 m podzolu v ČR trvá 1000 – 1500 let – vyhraněnost půdního typu
• 7)       Člověk – úrodnost, degradace,…

 

Půdní druhy

Rozhodujícím činitelem je ZRNITOST = textura

Podle velikosti zrn se dělí:

• a)       Hrubozemě = drtě = skelet – nad 2mm – čím výše jdeme, tím více skeletu
• b)       Jemnozemě  – do 2 mm
  • I) Jílovité částice  –  pod 0,01mm        těžké
  • II) Prach – 0,01 – 0,05 mm   středně těžké
  • III) Práškový písek – 0,05 – 0,1 mm
  • IV) Písek  – 0,1 – 2 mm – ehké
• Hlinitá půda = nejúrodnější

 

V zemědělství se dělí:

• Lehké (písčité) – lehce udělatelné, nedostatek jílových částic. Velmi provzdušněné, dobře propustné pro vodu, málo humusu. Výskyt ve vátých píscích a pískovcích.
• Středně těžké (hlinité) – středně obdělávatelné, stejný podíl písku a jílových částic. Bývají hluboké, patří k zemědělsky výhodným půdám. Rozšířeny v nížinách.
• Těžké (jílovité) – nesnadno obdělávatelné, nadbytek jílových částic. Pro vodu a vzduch hůře propustné, mají velkou vodní a malou vzdušnou kapacitu. Velká část vody je vázána v jílových částicích a tím je pro rostliny nepřístupná.

 

Struktura a pórovitost

• Struktura = půda se spojuje v agregát = ve shluky (kulovité, deskovité, kostkovité,…)
• Velký vliv na úrodnost, ukazatel kulturnosti půdy
• Člověk může ovlivňovat
• Póry = volné prostory, umožňují průchod vodě a vzduchu, vyjádřeno v % k objemu půdy
• Nejcennější – půdy pórovité s drobně hrudkovitou strukturou

 

Chemické složení půdy

• Půdní reakce = chemická vlastnost půdy, která je určována aktivitou iontů v roztoku.
• Ovlivňuje půdní edafon
• Neutrální, kyselá (ph pod 7), zásaditá (pH nad 7) – pro rostliny lepší neutrální
• Kyselé deště
• U  nás – kyselé půdy (= vápnění)

 

Půdní typy

• Podle toho, v jakých podmínkách se vyvíjí jednotlivé půdy
• Rozdělení na půdní vrstvy = horizonty
• Podléhají vodorovné pásovitosti a výškové stupňovitosti
• Zákonné uspořádání
• V půdním profilu = půdní řez
• Azonálnost = nivní půdy (v okolí řek)

 

Horizonty

• Liší se barvou i vlastnostmi
• Vznikly přemisťováním složek půdního profilu a opětovným ukládáním
• A= svrchní pásmo
  • Vysoký obsah humusu = tmavý
  • Probíhají v něm biologické procesy
    • A⁰ – spadané listí, jehličí
    • A¹ – humózní vrstva
    • A² – eluviální = ochuzený horizont
• B= iluviální = obohacený horizont
  • Obohacený o látky vyplavené z horizontu A
  • Hnědý nebo černošedý

• C = půdotvorný substrát
• D = matečná hornina

 

+ další druhy:

• Glejový = půdy glejové, ovlivněn spodní vodou, modrozelený
• Ca horizont = půdy vápenatky/rendziny = obohaceno o Ca
• „Železňák“ = tvrdá, červená – soustřeďuje oxidy železa
• Alligerový horizont = vybělený (A²)

 

Půdní typy

• (Hlavní) Půdní typy: černozem, podzoly, hnědozem, hnědé lesní půdy, fluvizemě, šedé lesní půdy, podzoly, tundrové půdy
• Podle uspořádání půdních horizontů se určují půdní typy
• Půdní typ musí mít alespoň 2 půdní horizonty
• Dělí se na horizontální (vodorovná pásovitost) a vertikální zonálnost (výšková stupňovitost)

 

Horizontální zonálnost hlavních půdních typů

• Projevuje se ve velkých nížinách nebo zarovnaných površích
• Od pólu k rovníku

1) Tundrové půdy

• Vznikají v subarktických podmínkách na severu Eurasie a S. Ameriky
• Tvořen horizonty A, C => horizont C tvoří permafrost
• V létě rozmrzá do několika decimetrů
• Permafrostem zadržená voda  v hor. A podmiňuje glejový proces
• Nehodí se pro obdělávání, slouží jako chudá pastvina pro soby

2) Podzolové půdy

• Skandinávie, sever Ruska – tajga a Kanada
• Probíhá podzolizací proces = rozklad nerostu pomocí silných org. kyselin
• Horizonty A₂, B, C – šedá barva
• Nekvalitní humus, kyselá reakce, nedostatek živin – málo úrodné, obvykle jehličnaté lesy

3) Černozemě

• Stepi a lesostepi mírného pásu
• Vznik černozemním procesem – dlouhodobé hromadění humusu z hor. A₁ – 60-100cm humusu
• Profil A,C
• Neutrální reakce, drobně hrudkovitá struktura, vysoký obsah živin – nejúrodnější půdy
• Největší plochy – Ukrajina, Rusko, USA

4) Žlutozemě a červenozemě

• Vlhké subtropické lesy
• USA, Čína
• Půdní profim A,B,C
• Název odvozen od hor. B => proces feritizace (= oželeznění)
• Kyselé, chudé na živiny, vyžadují intenzivní hnojení, ale ošetřené – bavlna, čaj, tabák, podzemnice olejná, sója

5) Pouštní a polopouštní půdy

• Subtropické podnebí, ale i mírný a tropický pás
• Oblasti se suchým klimatem, ne přes 150 mm srážek
• Hlinité, štěrkovité, písčité, kamenité
• Málo humusu – pouze jako chudé pastviny
• Vzlínáním – hromědění soli => tvoří solnou kůru

6) Červené půdy

• Mezi 10° jižní a sevetní š. a obratníky
• Horské savanovité podnebí, s výrazným obdobím dešťů a suchou zimou
• Procesy oželeznění a obohacení o oxidy hliníku
• V době sucha vzlíná voda s Fe = červenohnědé zabarvení
• Úrodné, ale používány primitivně – pastviny, plantáže

7) Červenožluté půdy

• Půdy ekvatoriální oblasti – Amazonie, Kongo
• Stálé podnebí – vlhké, teplé, bez období sucha
• Intenzivní biologický koloběh
• Proces feralitizace (= laterizace) = půda se obohacuje o oxidy hlinité a železité = zabarvení
• Zemědělství – vyžaduje hnojení – cukrová třtina, kakaovník, tropické ovoce.
• Kácení lesů = rozsáhlá eroze půdy

 

Vertikální zonálnost hlavních půdních typu

• Převážně v hornatých krajích
• Závisí na nadmořské výšce
• Hlavní půdní typy střední Evropy:

1) Nivní půdy = fluvizemě

• Nejníže položená místa říčních rovin – říční náplavy
• Ovlivněny i dle kvality spodní vody
• Slabě vyvinuté horizonty – zaplavovány povodněmi
• Štěrkovité až jílovité
• Úrodnost je různá – pole, louky, pastviny

2) Lužní půdy = černice

• Stejné jako nivní půdy, ale položeny výše, dále od vodních toků – nenarušovány záplavami
• 30 – 100 cm vrstva humusu – velmi úrodné

3) Černozemě

• Vznik černozemním procesem – viz dříve
• Profil A,C
• Nadm. v. do 300 m, suchá, teplá místa, vznikají na spraších
• Humifikace = černozemní pochod – dáno trouchnivěním kořenů travin

4) Hnědozemě

• Na svazích pahorkatin, lemují černozemě
• Mírně teplé, vlhké podnebí
• Profil A₁, B, C (spraše)
• Proces mírné ilimerizace = splavování jílových částic
• Hnědá barva, úrodný

5) Ilimerizované půdy = luvizemě

• Výše od hnědozemí, navazují
• Intenzivnější ilimerizační proces
• Profil A₁, A₂, B
• Středně úrodný

6) (Šedo)hnědé lesní půdy = kaulizemě

• Půdy vrchovin, skelet křemičitanových hornin = půdotvorný substrát
• Ve střední Evropě převládají, využití pro lesní (listnaté) produkci, méně náročné plodiny
• Probíhá brumifikace = zbarvování do hněda    + obohacování o Fe

7) Podzolové půdy

• Vznik podzolizacím procesem vyšších hornatin = výrazné vytváření obohaceného horizontu
• Vytvořily se při horní hranici lesa
• Profil A₁, A₂, B, C
• Malá úrodnost – jehličnaté lesy
• Velmi rozšířené