Otázka: Pedosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Verity
Pedosféra = půdní obal země
- Vznik: Zvětrávání (matečná hornina) —› Půdotvorný substrát – půdotvorní činitelé –› Půda
- Pedosféra – leží na styku sfér, vznikla jejich působením
- Základem půdy je matečná hornina
- Dělí se vertikálně i horizontálně
- Úrodnost půd:
- 1) Přírodní – podmíněna typem půdy
- 2) Kulturní = mladší = ovlivněno člověkem
- kladné i záporné
- = hnojení, zavlažování/odvodňování,… + záleží na plodinách (jak drží vodu…)
- likvidace zemědělských ploch = sklady okolo měst
Půda se skládá:
- a) Pevné anorganické složky půdy – úlomky nerostů a hornin
- b) Kapalná složka půdy – půdní voda s rozpuštěnými minerálními a organickými látkami = půdní roztok
- c) Plynná složka půdy – půdní vzduch – dusík, kyslík, oxid uhličity
- d) Organická neživá složka půdy – humus – zbytky odumřelého rostlistva a živočištstva
- e) Živá složka půdy = edafon
Dělí se: fytoedafon a zooedafon, mikroedafon a makroedafon
Půdotvorní činitelé
- Pestrý půdní kryt Země – podle působení různých činitelů
- 1) Matečná hornina = základ pevné horniny, z ní vznikají ostatní horniny
- každá hornina dá půdě jiné vlastnosti – textura, pH, živiny, barva,…
- 2) Podnebí – ovlivňuje: rychlost chemických reakcí v půdě
- Tropy (rychlejší zvětrávání) X tundra
- + poměr mezi výparem a srážkami, teplota
- 3) Živé organismy – hlavně mikroorganismy => humus
- 4) Podzemní voda – redukční procesy a pohyb složek půdní hmoty
- 5) Reliéf – ovlivněňuje vlhkost a teplotu půdy,…
- 6) Čas – 1 m podzolu v ČR trvá 1000 – 1500 let – vyhraněnost půdního typu
- 7) Člověk – úrodnost, degradace,…
Půdní druhy
Rozhodujícím činitelem je ZRNITOST = textura
Podle velikosti zrn se dělí:
- a) Hrubozemě = drtě = skelet – nad 2mm – čím výše jdeme, tím více skeletu
- b) Jemnozemě – do 2 mm
- I) Jílovité částice – pod 0,01mm těžké
- II) Prach – 0,01 – 0,05 mm středně těžké
- III) Práškový písek – 0,05 – 0,1 mm
- IV) Písek – 0,1 – 2 mm – ehké
- Hlinitá půda = nejúrodnější
V zemědělství se dělí:
- Lehké (písčité) – lehce udělatelné, nedostatek jílových částic. Velmi provzdušněné, dobře propustné pro vodu, málo humusu. Výskyt ve vátých píscích a pískovcích.
- Středně těžké (hlinité) – středně obdělávatelné, stejný podíl písku a jílových částic. Bývají hluboké, patří k zemědělsky výhodným půdám. Rozšířeny v nížinách.
- Těžké (jílovité) – nesnadno obdělávatelné, nadbytek jílových částic. Pro vodu a vzduch hůře propustné, mají velkou vodní a malou vzdušnou kapacitu. Velká část vody je vázána v jílových částicích a tím je pro rostliny nepřístupná.
Struktura a pórovitost
- Struktura = půda se spojuje v agregát = ve shluky (kulovité, deskovité, kostkovité,…)
- Velký vliv na úrodnost, ukazatel kulturnosti půdy
- Člověk může ovlivňovat
- Póry = volné prostory, umožňují průchod vodě a vzduchu, vyjádřeno v % k objemu půdy
- Nejcennější – půdy pórovité s drobně hrudkovitou strukturou
Chemické složení půdy
- Půdní reakce = chemická vlastnost půdy, která je určována aktivitou iontů v roztoku.
- Ovlivňuje půdní edafon
- Neutrální, kyselá (ph pod 7), zásaditá (pH nad 7) – pro rostliny lepší neutrální
- Kyselé deště
- U nás – kyselé půdy (= vápnění)
Půdní typy
- Podle toho, v jakých podmínkách se vyvíjí jednotlivé půdy
- Rozdělení na půdní vrstvy = horizonty
- Podléhají vodorovné pásovitosti a výškové stupňovitosti
- Zákonné uspořádání
- V půdním profilu = půdní řez
- Azonálnost = nivní půdy (v okolí řek)
Horizonty
- Liší se barvou i vlastnostmi
- Vznikly přemisťováním složek půdního profilu a opětovným ukládáním
- A= svrchní pásmo
- Vysoký obsah humusu = tmavý
- Probíhají v něm biologické procesy
- A0 – spadané listí, jehličí
- A1 – humózní vrstva
- A2 – eluviální = ochuzený horizont
- B= iluviální = obohacený horizont
- Obohacený o látky vyplavené z horizontu A
- Hnědý nebo černošedý
- C = půdotvorný substrát
- D = matečná hornina
+ další druhy:
- Glejový = půdy glejové, ovlivněn spodní vodou, modrozelený
- Ca horizont = půdy vápenatky/rendziny = obohaceno o Ca
- „Železňák“ = tvrdá, červená – soustřeďuje oxidy železa
- Alligerový horizont = vybělený (A2)
Půdní typy
- (Hlavní) Půdní typy: černozem, podzoly, hnědozem, hnědé lesní půdy, fluvizemě, šedé lesní půdy, podzoly, tundrové půdy
- Podle uspořádání půdních horizontů se určují půdní typy
- Půdní typ musí mít alespoň 2 půdní horizonty
- Dělí se na horizontální (vodorovná pásovitost) a vertikální zonálnost (výšková stupňovitost)
Horizontální zonálnost hlavních půdních typů
- Projevuje se ve velkých nížinách nebo zarovnaných površích
- Od pólu k rovníku
1) Tundrové půdy
- Vznikají v subarktických podmínkách na severu Eurasie a S. Ameriky
- Tvořen horizonty A, C => horizont C tvoří permafrost
- V létě rozmrzá do několika decimetrů
- Permafrostem zadržená voda v hor. A podmiňuje glejový proces
- Nehodí se pro obdělávání, slouží jako chudá pastvina pro soby
2) Podzolové půdy
- Skandinávie, sever Ruska – tajga a Kanada
- Probíhá podzolizací proces = rozklad nerostu pomocí silných org. kyselin
- Horizonty A2, B, C – šedá barva
- Nekvalitní humus, kyselá reakce, nedostatek živin – málo úrodné, obvykle jehličnaté lesy
3) Černozemě
- Stepi a lesostepi mírného pásu
- Vznik černozemním procesem – dlouhodobé hromadění humusu z hor. A1 – 60-100cm humusu
- Profil A,C
- Neutrální reakce, drobně hrudkovitá struktura, vysoký obsah živin – nejúrodnější půdy
- Největší plochy – Ukrajina, Rusko, USA
4) Žlutozemě a červenozemě
- Vlhké subtropické lesy
- USA, Čína
- Půdní profim A,B,C
- Název odvozen od hor. B => proces feritizace (= oželeznění)
- Kyselé, chudé na živiny, vyžadují intenzivní hnojení, ale ošetřené – bavlna, čaj, tabák, podzemnice olejná, sója
5) Pouštní a polopouštní půdy
- Subtropické podnebí, ale i mírný a tropický pás
- Oblasti se suchým klimatem, ne přes 150 mm srážek
- Hlinité, štěrkovité, písčité, kamenité
- Málo humusu – pouze jako chudé pastviny
- Vzlínáním – hromědění soli => tvoří solnou kůru
6) Červené půdy
- Mezi 10° jižní a sevetní š. a obratníky
- Horské savanovité podnebí, s výrazným obdobím dešťů a suchou zimou
- Procesy oželeznění a obohacení o oxidy hliníku
- V době sucha vzlíná voda s Fe = červenohnědé zabarvení
- Úrodné, ale používány primitivně – pastviny, plantáže
7) Červenožluté půdy
- Půdy ekvatoriální oblasti – Amazonie, Kongo
- Stálé podnebí – vlhké, teplé, bez období sucha
- Intenzivní biologický koloběh
- Proces feralitizace (= laterizace) = půda se obohacuje o oxidy hlinité a železité = zabarvení
- Zemědělství – vyžaduje hnojení – cukrová třtina, kakaovník, tropické ovoce.
- Kácení lesů = rozsáhlá eroze půdy
Vertikální zonálnost hlavních půdních typu
- Převážně v hornatých krajích
- Závisí na nadmořské výšce
- Hlavní půdní typy střední Evropy:
1) Nivní půdy = fluvizemě
- Nejníže položená místa říčních rovin – říční náplavy
- Ovlivněny i dle kvality spodní vody
- Slabě vyvinuté horizonty – zaplavovány povodněmi
- Štěrkovité až jílovité
- Úrodnost je různá – pole, louky, pastviny
2) Lužní půdy = černice
- Stejné jako nivní půdy, ale položeny výše, dále od vodních toků – nenarušovány záplavami
- 30 – 100 cm vrstva humusu – velmi úrodné
3) Černozemě
- Vznik černozemním procesem – viz dříve
- Profil A,C
- Nadm. v. do 300 m, suchá, teplá místa, vznikají na spraších
- Humifikace = černozemní pochod – dáno trouchnivěním kořenů travin
4) Hnědozemě
- Na svazích pahorkatin, lemují černozemě
- Mírně teplé, vlhké podnebí
- Profil A1, B, C (spraše)
- Proces mírné ilimerizace = splavování jílových částic
- Hnědá barva, úrodný
5) Ilimerizované půdy = luvizemě
- Výše od hnědozemí, navazují
- Intenzivnější ilimerizační proces
- Profil A1, A2, B
- Středně úrodný
6) (Šedo)hnědé lesní půdy = kaulizemě
- Půdy vrchovin, skelet křemičitanových hornin = půdotvorný substrát
- Ve střední Evropě převládají, využití pro lesní (listnaté) produkci, méně náročné plodiny
- Probíhá brumifikace = zbarvování do hněda + obohacování o Fe
7) Podzolové půdy
- Vznik podzolizacím procesem vyšších hornatin = výrazné vytváření obohaceného horizontu
- Vytvořily se při horní hranici lesa
- Profil A1, A2, B, C
- Malá úrodnost – jehličnaté lesy
- Velmi rozšířené