Planeta Země – součást vesmíru – otázka ze zeměpisu

 

   Otázka: Planeta Země – součást vesmíru

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Marie12

 

 

VESMÍR =soubor všech kosmických těles, které na sebe vzájemně působí

Vznik vesmíru:

– planeta Země vznikla před 4,5 mld. let

– vesmír se začal tvořit cca 15 – 18 mld. let – TEORIE VELKÉHO TŘESKU

– původně planeta Země rozžhavená koule, kde byly termonukleární reakce

– byla druhotná atmosféra, která zničena proudem látek ze Slunce a začátek tvorby nové atmosféry + tvorba hornin ( těžké do nitra Země – nikl, železo ) à ochlazení à vznik prvotního oběhu vody, protože mnoho let pršelo

– prvotní organismy na Zemi byly ve vodě

– 15°C je teplota Země

Zvláštní délkové jednotky:

SVĚTELNÝ ROK – vzdálenost světelného paprsku za rok

ZÁKLADNÍ ASTRONOMICKÁ JEDNOTKA – 150 mil. Km ( vzdálenost Země od Slunce )

 

– vesmír = omezen vzdáleností 20 mld. světelných let

– do 18 mld. světelných let dohlédne infračervený teleskop ( vyvinut NASA ); může proniknout do center galaxií, ale má použitelnost pouze 2,5 roku

Postavení Země ve vesmíru:

Vesmír à supergalaxieà galaxieà mléčná dráhaà sluneční soustavaà Země

 

Vesmír tvoří tato kosmická tělesa:

Galaxie-hvězdné soustavy, které obsahují miliardy hvězd. Naše Galaxie (Mléčná dráha) má 150 mld.hvězd.

Hvězdy-základní stavební prvky vesmíru. Kulová gravitačně vázaná tělesa složená z plazmy. V nich termojaderné reakce.

Planety-věší vesmírná tělesa, obíhají kolem hvězd.

Planetky-menší planety

Přirozené družice planet (měsíce)-pevná tělesa obíhající kolem planet

Komety = vlasatice

– mají nepravidelný tvar; tvořeny ledem a zmrzlými plyny s příměsí hornin à když se zmrzlá složka vypařuje, vidíme kometu

– Pevné jádro, obal, ocas

HELIOVA KOMETA – každých 76 let

Meteorická tělesa-meteroidy, meteory, meteority

METEOROID –>malá tělesa meziplanetární hmoty

METEOR –>zanikne v atmosféře, světelný úkaz

METEORIT –>dopadne na zem, zbytek meteoroidu

 

SLUNEČNÍ SOUSTAVA:

– součást mléčné dráhy ( 150 mld. hvězd ) = galaxieà supergalaxie à kupy galaxií

– tvoří ji: Slunce, tělesa, která kolem něho obíhají a prostředí, kde se tento pohyb uskutečňuje

 

SLUNCE:

– žhavá koule, plynné těleso – složení: 73% vodík, 25% helium, 2% ostatní plyny

– rotuje kolem své vlastní osy, i okolo středu Galaxie

– tvoří přes 99% hmotnosti celé sluneční soustavy

– 108x větší než Země

– 6000°C na povrchu, v nitru až 15 mil °C, tam přeměna helia na vodík

– dodává teplo a světlo

  • SVĚTELNÉ – 48 % záření
  • INFRAČERVENÉ
  • ULTRAFIALOVÉ – nebezpečné pro člověka

– vzniklo z mlhoviny = silně zředěné zářící mezihvězdné hmoty

 

SOLÁRNÍ KONSTANTA = množství energie, která dopadne na horní hranici atmosféry

 

PLANETY:

– blíží se kulovitému tvaru

– obíhají kolem Slunce, i okolo své osy

– okolo nich obíhají měsíce

– nevyzařují světlo ani teplo

PLANETY BLÍZKÉ SLUNCI ( TERESTRICKÉ, ZEMSKÉHO TYPU ):

Merkur, Venuše, Země, Mars – přibližně stejné složení a rozměrů (horniny a kovy)

PLANETY VELKÉ (obří) : Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

zkapalněné plyny + pravděpodobně pevné jádro

mají prstence

MERKUR ->posel bohů,led, pomalá rotace-velké rozdíly v teplotách, nemá měsíc, nejblíže Slunci

VENUŠE ->bohyně lásky, jitřenka nebo večernice, nemá mag. pole ani měsíc, den je delší než rok,nejvíce podobná. Zemi-velikostí a hmotností, hustá oblaka kyseliny sírové, skleníkový efekt, vysoká teplota, krátery,sondy k Venuši…

MARS ->bůh války,rudá planeta-barva půdy,dny jsou skoro tak dlouhé jako na Zemi,teplota -27ºC, 2měsíce-Deimos a Phobos (Hrůza a Strach) obrovské sopky, dříve voda-kaňony,nyní pod povrchem nebo na pólech

JUPITER ->největší, král bohů, plynný obr, nejrychleji rotující planeta kolem své osy – vznik pásů, 3 prstence, velká rudá skvrna, silné gravitační pole, 28 měsíců

SATURN ->druhý největší, také rychlá rotace, vznik pásů, prstence, nejvíc měsíců ( asi 30 )

URAN ->bůh nebes, vodík, obíhá Slunce sklopen na bok

NEPTUN ->podle boha moří, 4 prstence a 8 měsíců, největší je Triton, asi tak velký jako náš Měsíc

 

PLUTO ->malý, ledový, kolem vlastní osy se otáčí opačně než obíhá kolem Slunce, má měsíc Charon

 

PLANETKY –>tvořeny příměsí hornin, jinak led a zmrzlé plyny, do 10 km průměru

– seskupení :  1. za Neptunem

  1. mezi Marsem a Jupiterem

 

1.ČLOVĚK VE VESMÍRU> – Jurij Gagarin – 1961

Titov – obletěl zemi

-> Rusové

  1. ŽENA: Valentina – 1963
  2. ČECH: Remek ( Bajkonur z Kazachstánu ) – 1978
  3. LET NA MĚSÍC: 20.7.1969 – Američané: Collins, Neil Armstrong, Aldrin

MĚSÍC:

= přirozená družice Země

– poloměr 4x menší než Země

– 384 000 km vzdálen od Země, průměr: 3 476 km

– teplota: od -170 do + 130° C à velké výkyvy

– otočí se kolem své osy za stejnou dobu jako je doba oběhu kolem Země, proto se přivrací stále stejnou stranou k Zemi

– na povrchu: pohoří, doliny, moře ( lávové plochy )

 

FÁZE:

  • NOV, NOVOLUNÍ – Měsíc je mezi Zemí a Sluncem
  • ČTVRŤ – Měsíc dorůstá, „D“, polovina přivrácené strany
  • ÚPLNĚK – Měsíc je na opačné straně než Slunce
  • ČTVRŤ – Měsíc couvá, „C“. polovina přivrácené strany

– doba mezi dvěma úplňky: 29,5 dne

 

ZATMĚNÍ:

= jev, při kterém jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného vesmírného tělesa

– částečné či úplné

  • SLUNCE – když Měsíc mezi Sluncem a Zemí a vrhá na ni stín
  • MĚSÍCE – když Měsíc vstoupí do stínu Země

 

TVAR ZEMĚ:

– koule zploštělá na pólech

– od 4.st.př.n.l. zjištěno, že Země je koule

– v 19.století zaveden pojem:

  • GEOID –>geometricky nepravidelné těleso; je omezen střední hladinou oceánu
  • ROTAČNÍ ELIPSOID –>nepravidelné těleso, nesplňuje podmínky pro výpočty, náhrada za geoid
  • REFERENČNÍ ELIPSOID –>přimyká k rotačnímu elipsoidu; tvar vhodný pro matematické

Výpočty

  • REFERENČNÍ KOULE – o poloměru 6378 km, který byl zvolen tak aby se povrch koule co nejvíce přiblížil povrchu referenčního elipsoidu

– celkový povrch Země: 510 mil. km² – 29% pevnina

– 71% vodstvo

– jeden poledníkový stupeň: 111 km

– rovníkový stupeň ČR: 72 km

 

ZEMĚ:

Povrch Země:                       510 083 059 mil. km²

Objem Země:                       1 083 mld. km³

Hmotnost Země:                  5 977 . 10 na 24 kg

(HANI: obvod Země: 40075 km
poloměr: 6378 km)

 

POHYBY ZEMĚ:

-dva důležití pohyby-rotace Země a oběh Země kolem Slunce

– Země se otáčí od západu k východu

– zemská osa svírá s rovinou oběhu úhel cca 66,5°

 

ZEMĚ KOLEM SLUNCE:

– po elipse – 939, 2 mil. km, rychlostí asi 30 km/s

– jeden oběh: 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund ( jednou za 4 roky přestupný rok )

– průměrná vzdálenost Země od Slunce: 149,5 mil. km = AU = astronomická jednotka

 

  • Maximum = afelium = odslunění – 152 mil. km
  • Minimum = perihélium = přísluní – 147 mil. km

– Země se pohybuje nestejnoměrnou rychlostí

– důsledkem oběhu Země kolem Slunce je střídání ročních období a měnící se délka dne a noci

 

21.ČERVNA – LETNÍ SLUNOVRAT

– Slunce svítí kolmo na obratník Raka ( 23,5° )

– nejdelší den: 16 hodin, nejkratší noc: 8 hodin

– na Severním pólu je polární den

 

23.ZÁŘÍ – PODZIMNÍ ROVNODENNOST

– Slunce svítí kolmo na rovník

– 12 hodin den i noc

– na severním pólu končí polární den a začíná polární noc

 

21.PROSINCE – ZIMNÍ SLUNOVRAT

– Slunce svítí kolmo na obratník Kozoroha

– nejkratší den: 8 hodin, nejdelší noc: 16 hodin

– na Severním pólu je polární noc

 

21.BŘEZNA – JARNÍ ROVNODENNOST

– Slunce svítí kolmo na rovník

– 12 hodin den i noc

– na Severním pólu končí polární noc a začíná polární den

 

Oběh Země kolem Slunce:

Ekliptika=průsečnice oběžné dráhy Země kolem Slunce se světovou nebeskou sférou

Světový rovník=průsečník roviny zemského rovníku se světovou sférou

 

ZEMĚ KOLEM SVÉ OSY:

– 23 hodin, 56 minut, 4 sekundy = hvězdný den à nevhodný, proto zvolen tzv. TROPICKÝ DEN = 24 hodin

Důsledky: střídaní dne a noci, zdánlivý pohyb vesmírných těles (slunce,hvězd)po obloze…

OBĚH MĚSÍCE KOLEM ZEMĚ:

– 28 dní

– vzdálenost Měsíce od Země: 384 tis. Km

– přitažlivost Měsíce je 46% přitažlivosti Slunce

 

VYMEZENÍ TEPLOTNÍCH PÁSŮ ZEMĚ:

– důsledek oběžného pohybu

– na tepelné podmínky má největší vliv úhel dopadu slunečních paprsků

  • Teplý pás (mezi obratníky Raka a Kozoroha)
  • Mírné pásy severní a jižní polokoule – mezi obratníky a polárními kruhy
  • Polární pásy severní a jižní polokoule

 

SLAPOVÉ JEVY:

= periodické deformace tvaru zemského tělesa

– Měsíc a Země vytvářejí vzájemně gravitačně spjatou dvojici, která se otáčí kolem společného těžiště = BARYCENTRUM, které leží asi 1700 km pod zemským povrchem. Rotací kolem barycentra vzniká odstředivá síla.

– vlivem těchto sil v některých částech zemského tělesa  dochází ke zdvihu a hromadění hmot  a v jiných částech Země k jejich poklesu a úbytku

– slapy =mořské dmutí; slapy zemské kůry a slapy atmosferické

 

PŘÍLIV A ODLIV:

– pravidelně se střídají – časový rozdíl mezi dvěma přílivy je 12 hodin 25 minut

SKOČNÝ PŘÍLIV: – když Slunce, Měsíc a Země v jedné rovině; cca po 15 dnech; Měsíc

v novu nebo v úplňku-gravitační síly největší

HLUČNÝ PŘÍLIV: – když Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel-nejmenší příliv

– význam: přílivové elektrárny, vplouvání lodí do přístavů, …

 

ZEMĚPISNÁ SÍŤ:

– soustava rovnoběžek a poledníků

– rovnoběžky – určují zeměpisnou ŠÍŘKU

90 na sever, 90 na jih od rovníku

obratníky: Raka –         23°27 s.š.

Kozoroha –   23°27 j.š.

Polární kruhy:  66° 33

– poledníky – polokružnice určující zeměpisnou DÉLKU

0° – Greenwich

180°- datová hranice ( z východu na západ: získáváme 1 den; ze západu na východ: ztrácíme 1 den )

( 15° poledník – Jindřichův Hradec )

 

ČASOVÁ PÁSMA:

– protože Slunce kulminuje nad jednotlivými místy postupně od východu na západ, má každý poledník svůj MÍSTNÍ ČAS

1° … 4 časové minuty

15° … celá hodina

360° … celý den

– Země byla rozdělena na 15° široká ČASOVÁ PÁSMA (25 pásem)

– v časovém pásmu se používá stejný čas, který se liší o hodinu od času sousedního pásma

-my se řídíme středoevropským pásmovým časem, který má o hodinu více, než světový čas

-z východu na západ -1hodina, ze západu na východ +1hodina




Další podobné materiály na webu: