Politické ideologie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Politické ideologie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Jacob

 

 

 

 

Politické ideologie

  • –        soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny, zabývá se základními problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politiky, problematikou hospodářského a sociálního vývoje
  • –       ideologie je soubor idejí nebo názorů, jehož prostřednictvím člověk ukazuje svůj politický program, ideu, představu
Pravicové ideologie Levicové ideologie
Konzervatismus Socialismus
Liberalismus Sociální demokracie

 

Ideologie pro centralismus:

SOCIALISMUS – zásahy do všeho

KOMUNISMUS – centrální plánování všeho

FAŠISMUS – centrální řízení všeho

 

  • Abych svou práci uvedl na pravou míru, tak se musím vrátit hluboko do minulosti. Pátral jsem po tom, kde je vlastně samotný počátek těchto ideologií a co bylo příčinou, že lidé začali uvažovat jinými směry než byli do té doby zvyklý. Samotný počátek můžeme umístit do doby prvních mořeplaveb a proč právě tohle období? Začali vznikat první akciové společnosti a tím se nastartoval trend, že peníze hýbou světem.

 

Počátek kapitalismu (1500 – …)

  • Poukazuje na dobu, kdy začaly zámořní plavby ve velkém, protože v Evropě chyběli suroviny, které se dováželi z Asie, a proto bylo nutné se poohlédnout po jiné lokalitě, kde by našli alespoň z části podobné suroviny, které by nahrazovali ty nýnější
  • Tyto suroviny byli univerzálním platidlem: koření, drahé kameny, perské koberce
  • Kdo byl považován za kapitalistu? Někdo kdo vlastnil minimálně jednu loď, aby mohl se svým zbožím, které mu bylo přivezeno z kolonií zacházet dle vlastního uvážení = začátek obchodování, vznik investic, vznik akciových společností.
  • Takové nejdůležitější akciovky byly MuscovyCompany (1555), nejslavnější však byla Východoindická společnost (1602).
  • Fungovali tím, že měli kapitál a podíl na rozdělování zisku dosaženého celou společností
  • Akciové společnosti sloužili k zabezpečení investic
  • V této době se také objevili specializovaní obchodníci, kteří zprostředkovávali obchody pro zájemce o nákup či prodej akcií a podílů na společnostech

 

  • Vznik burzy na evropské půdě 1609
  • Stala se symbolem kapitalismu a hospodářského růstu
  • Rozhodovalo se o pojištění nákladů, nájmu lodí, prodeji a nákupu akcií a podílů

_až do průmyslové revoluce_hlavním finančním centrem

 

Průmyslová revoluce (18-19. Století)

  • Urychlila vytváření nového systému vlastnictví a investování
  • Industrializace
  • Změna západního světa z agrární společnosti v městskou = položila základy moderní kapitalistické společnosti
  • Série technologických inovací, sociálních změn a vyvrcholení ekonomického růstu_ vzájemně se doplňovaly.
  • Továrny a lid
  • ODBORY = organizace chránící zájmy ze svého obchodního odvětví
  • Reakce: – vytvářela špatné životní a pracovní podmínky – pracovalo se mnoho hodin za nízkou mzdu
  • Idea kapitalismu (svodobnéhopodníkání)
    • Veškerý průmysl (majetek, továrny, obchodování) – patřili do soukromého vlastnictví a průmyslové výrobky se prodávali na volném trhu prostřednictvím nabídky a poptávky
  • Podnikání nesmělo být omezováno vládou ani cly
  • Díky stálému růstu mezd vstoupala kupní síla
  • Výsledek pro lidi to mělo katastrofální a už zde začali dělníci nadávat na podmínky, které byli otřesné

„Lakota je pilířem průmyslu“

David Hune, skotský filozof, O občanské svobodě 1742

 

  • Země se začaly předhánět

 

Revoluce ve Francii – idea

  • Deklarace práv člověka a občana: ( Lidská práva)
  • Obsáhlý dokument inspirovaný texty Johna Locka a Jeana Jacquese Rousseau stanovil, že lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech a, že je povinností vlády chránit tato přirozená práva člověka ústavou.
  • Ačkoli ústava původně upírala ženám právo volit, stala se díky své univerzalitě vzorem mnoha pozdějších evropských ústav _ například OSN
  • První z vážených osob, kdo byl zastáncem lidských práv byl William Wilberforce_ obchod s otroky

 

Vlastenectví

  • Bylo cítění za svůj národ _ nacionalismus
  • Oddanost, hrdost za kulturu a zájmy své země

 

Nacionalismus

  • Původně požadoval svobodu, rovnost a bratrství
  • Později však ukázal svou horší tvář, projevující se militarismem, útlakem či rasismem
  • Vedlo to ke sjednocování států, ale díky tomu taky k velkým národnostním konfliktům

 

  • Johann Gottfried von Herder_ podle něj příroda rozdělila národy jazykem, dispozicemi a povahami
  • Ernest AndréGellner (britský sociální filozof českého původu) _nacionalismus není probuzení národů, jen vymýšlíme národy tam, kde neexistují
  • Později se objevila teorie, že národní identity vznikají splíváním s novými etniky a kulturními vlivy

 

  • Důsledky : – občanské války !
    • Intolerance
    • Rasismus
    • Imperialismus

 

  • Napoleon vnucoval identitu Francouzského národa celé Evropě
  • USA zase, že je osudově předurčena
  • (1848)-Jednota německé vlasti se stala heslem, vírou a náboženstvím, jsou horlivý až fanatičtí _ kde budou jejich hranice? Fanatismus Němců se změnil ve fašismus, když Adolf Hitler využil extrémních nacionálních nálad k převzetí moci _Druhá světová válka
  • Vzkvétaly i další symboly národní identity _hudba, státní vlajka a znaky
  • Začali sociální reformy, aby se zabránilo samotnému socialismu – Otto von Bismarck
  • Nacionalismus ve finále jedny osvobodil a druhé zotročoval

 

Karl Marx (1818-1883)

(revoluční socialista a filozof)

  • Zdůrazňoval společenské změny a zastával se dělnické třídy, protože si uvědomoval jak tito lidé trpí, chtěl svými manifesty a díly pozměnit takhle situaci k lepšímu
  • Byl proti útlaku a nerovnosti
  • Zvýhodňoval dělnickou třídu nad principy kapitalistů, protože byl přesvědčen, že ti co vládnou tak vykořisťují
  • Svými idejemi prokázal nevyhnutelnost zániku kapitalismu a dělnické revoluce
  • Přál si, aby dělníci povstali proti dosavadní společnosti

 

„Dějiny celé společnosti jsou dějinami třídního boje“

  • Podle Marxe to šlo provést pouze násilně
  • podle něj jsou ideologie falešné, které je potřeba demaskovat. Ideologie jsou falešné, protože jsou spojeny s třídní společností. Společnosti jsou protikladné třídy a v ideologii se odráží pohled na svět vládnoucí třídy. Ideje vládnoucí třídy jsou ideje vládnoucí společnosti. Vládnoucí třída totiž vládne materiálními prostředky a tedy i duchovními prostředky. Ideologie tedy slouží vládnoucí třídě. Ideologie je však dočasná, budou-li zrušeny třídy, zruší se i potřeba iluzí (pokroucené vykládání společnosti). Vzdát se iluzí vyžaduje vzdát se postavení, které tyto iluze vyžaduje – je třeba změnit realitu, základ iluzí

 

Liberalismus

  • tato ideologie je nejstarší a vznikla v 17. Století v Anglii a má kořeny v evropském osvícenství
  • pro liberalismus je prioritní hodnotou svoboda a to ve všech svým podobách
  • klade důraz na individualitu jednotlivce
  • stát by měl plnit pouze funkce ochrany svobody a majetku občanů proti vnějšímu nepříteli a zachování vnitřního řádu
  • maximálně omezeny mají být pravomoci vlády ve prospěchsvobody podnikání
  • vládní formou liberalismu je parlamentní demokracie

 

Konzervatismus

  • nebrání se případným změnám, ale odmítají revoluce
  • brání právo na soukromé vlastnictví
  • konzervatismus má rád určité zajeté pořádky a tradice společnosti, když už mají něco měnit, tak se snaží mít s novou politickou myšlenkou alespoň malou zkušenost, nejsou radikální, chtějí postupně a pomalu kupředu.
  • Konzervativci propagují myšlenku silného a stabilního státu
  • Obhajují hierarchickou strukturu, a proto nesouhlasí v otázkách majetku s jakoukoliv formou rovnocennosti _ díky těmto principům smýšlení požadují od občanů, aby byli vůči státu loajální a pro změnu stát jim zajišťuje existenční jistoty

 

Sociální demokracie

  • Politická ideologie, která se postupem času vyvinula ze socialismu
  • ideální forma demokracie, která je schopná řešit společenské problémy, které vytváří neregulovaný kapitalismus

 

Tvořena:  Svobodou

                  Rovností a spravedlností :. Princip rovnosti zaručuje stejnou vážnost všech lidských bytostí a je základním předpokladem pro svobodný vývoj každé lidské osobnosti. Základní ekonomická, sociální a kulturní rovnost uvnitř společenství je nezbytná pro společenskou rozmanitost a sociální rozvoj

Solidaritou :Solidarita je všezahrnující a globální. Je praktickým projevem lidské humanity, lidskosti a schopnosti soucítění s oběťmi nespravedlnosti a nerovnosti

 

Socialismus

  • politika a ekonomika vedená ideálem spravedlnosti a bratrství
  • snahou je podřídit jedince společnosti, která si stanový za cíl vítězství obecného dobra nad individuálním zájmem
  • odmítáním volné konkurence a soukromého vlastnictví výrobních prostředků stojí v protikladu vůči individualismu a ekonomickému liberalismu
  • kladen důraz na vzdělání
  • jako ideologie antikapitalistická získávala podporu ve společnosti díky prohlubujícím se sociálním rozdílům

 

Každý člověk má mít stejnou startovací pozici v těchto oblastech :

  • Shodný přístup ke vzdělání
  • Bezplatné zdravotnictví
  • Sociální podpory (podpora v nezaměstnanosti, důchody, přídavky, minimální mzda)
  • Ekonomická a občanská práva

 

Fašismus

  • Ekonomické obtíže spojené s rostoucí nezaměstnaností
  • Deziluze ze stávajících forem vlády vedla mnohé lidi k podpoře nové formy _fašismu
  • Fašismus je radikální nacionalistická ideologie
  • Fašisté věřili v silné autoritativní vůdcovství a kolektivní, beztřídní společnost, již sjednocovala rasová oddanost
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.