Pravěk a starověk - maturitní otázka z dějepisu

dějiny

Otázka: Pravěk

Předmět: Dějepis

Přidal(a): aaac a R

PRAVĚK

jako nejstarší historické období
doba vývoje člověka a kultury před vznikem písemných pramenů (začíná objevením člověka, končí vynálezem písma)
asi před 3 miliony let s počátky výskytu prvního předchůdce člověka
5000–3000 př. n. l. – první státy, první písmo
Přední Východ – konec s rozvojem prvních staroorientálních civilizací (cca před 5500 lety)
střední Evropa – konec s rozpadem západní části Říše Římské (476) a stěhováním národů
kulturně-historický vývoj
české země v pravěku

HLAVNÍ STAROORIENTÁLNÍ STÁTY

jejich lokalizace
Formování a přehled politického, hospodářského a kulturního vývoje.
Charakter civilizace v západní a střední Evropě ve stejném období.

1) VZNIK A VÝVOJ ČLOVĚKA

proces antropogeneze = vývoj člověka a jeho utváření jako společenské a biologické bytosti
proces hominizace = polidšťování a vznik charakteristických lidských rysů (napřimování postavy, chůze po dvou, změna horních končetin, předozadní zploštění hrudníku, zvětšování mozku, ústup nadočnicových valů a čelisti, změna pudového jednání v uvědomělé, větší sdružování, společnost)
antropologie = vědní obor o vzniku a vývoji člověka

Změny člověka: zvětšování mozku a mozkovny, ustupuje obličejová část, vzpřimuje se postava; člověk začíná být zručnější, využívá nástroje (chápavý palec), vznik řeči, využívání ohně (zpracování jídla, vytápění, ochrana), rozvoj rituálů a pohřbů, uctívání přírodních sil.

Přehled vývoje:

Egyptopithecus – 35 mil. př. n. l. – Egypt; prapředek opic a lidí
Kenyapithecus – 17–16 mil. př. n. l. – zesílená zubní sklovina
Australopithecus – 4 mil. př. n. l. (afarensis, africanus); Etiopie, Tanzanie, Keňa, JAR
Homo habilis – 2 500 000 př. n. l.; první jednoduché kamenné nástroje
Homo erectus – 2 000 000 př. n. l.; Evropa, Asie; větší mozek; Stránská skála u Brna, Přezletice u Prahy
Homo sapiens (200 000 př. n. l.) – neandertálci (Homo sapiens neanderthalensis)
Homo sapiens sapiens – 40 000 př. n. l.; dokonalé řečové a duševní schopnosti; naleziště: Předmostí u Přerova, Koněprusy, Dolní Věstonice (Věstonická venuše – symbol plodnosti, doklad matriarchátu), Pavlov

2) ROZDĚLENÍ PRAVĚKU

Podle materiálu a technologie:
A) paleolit – starší doba kamenná
B) mezolit – střední doba kamenná
C) neolit – mladší doba kamenná
D) eneolit/chalkolit – pozdní doba kamenná (doba měděná)
E) doba bronzová
F) doba železná

Podle hospodářství:

přisvojovací (kořistnické) hospodářství – 3,5 mil.–5000 př. n. l. (lovci a sběrači)
výrobní hospodářství – 5000–450 př. n. l. (neolitická revoluce – rolníci, chovatelé)

A) Paleolit (3 500 000 – 10 000 př. n. l.)

nejstarší paleolit (3,5 mil. – 1 000 000 př. n. l.) – Homo habilis, Olduvaiská kultura; Afrika (Olduvai, Tanzanie); tlupy lovců a sběračů; klacky, kameny, úštěpy; neumí rozdělat oheň, pouze udržuje.

starý paleolit (1 000 000 – 300 000 př. n. l.) – Homo erectus; lov větších zvířat (koně, jeleni), pěstní klíny, oštěpy; vznik ohně; Přezletice u Prahy; první jednoduché příbytky.

střední paleolit (300 000 – 40 000 př. n. l.) – Homo sapiens neanderthalensis; specializovaný lov (mamuti, sobi, medvědi); rodové tlupy; první pohřby se zásobami potravy; víra v posmrtný život; schopnost rozdělat oheň.

mladý paleolit (40 000 – 8 000 př. n. l.) – Homo sapiens sapiens; artikulovaná řeč, dělba práce (muži lovci, ženy sběračky); jeskynní malby (Altamira, Lascaux); Věstonická venuše; první umění, šperky, pohřby s milodary.

Nálezy: Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova; formování rodové společnosti a matriarchátu.

B) Mezolit (8000 – 3000 př. n. l.)

Tání ledovců, vyhynutí mamutů a nosorožců; přechodné období mezi lovem a zemědělstvím; rybolov, sběr, zpracování zrn divokých obilovin; ochočení prvních zvířat (pes, ovce, koza, prase).

C) Neolit (9000 – 4000 př. n. l.)

Neolitická revoluce – přechod od kořistnického k výrobnímu hospodářství.
Přechod člověka k usedlému způsobu života: obdělávání půdy, chov dobytka, stavba trvalých domů z cihel a hlíny (vnitřní ohniště).
Rozvoj hrnčířství (pálená keramika, lineární, spirálová, meandrová výzdoba).
Zemědělství s použitím srpů, ručních mlýnků, zavlažování, kalendáře.
Nejstarší osady: Jericho, Bylany u Kutné Hory, Mohelnice.
Zvýšení počtu obyvatel, vznik vesnic; přechod od matriarchátu k patriarchátu.

D) Eneolit / Chalkolit (4. tis. – 2200 př. n. l.)

Používání mědi, vznik nadproduktu, dělba práce; hornictví, výroba kovů; oradlo, vůz; městský charakter sídlišť, dálkový obchod; patriarchální společnost.
Evropa – kultura s nálevkovitými, šňůrovými a zvoncovitými poháry; megality (např. Stonehenge).

E) Doba bronzová (2200 – 750 př. n. l.)

Rozvoj obchodu s kovem, vznik kmenových svazků.
Starší období (2200–1600 př. n. l.) – Únětická kultura (hroby skrčenců, bronzové a zlaté šperky, opevnění sídlišť).
Střední období (1600–1250 př. n. l.) – Mohylová kultura (pohřby pod mohylami, výrobky z bronzu, první žárové pohřby).
Mladší období (1250–750 př. n. l.) – kultura popelnicových polí (žárové urnové pohřby, válečné střety, větší počet obyvatel).

F) Doba železná (od 1100 př. n. l.)

Rozšíření železa, využívání dřevěného uhlí; efektivnější zemědělství, nárůst moci náčelníků.

Halštatská kultura (750–400 př. n. l.) – vozové hroby, opevněná hradiště, řemesla, obchod s Řeckem, umělecké zpracování kovu; u nás bylanská kultura, vpád Skytů.

Laténská kultura (400 př. n. l. – přelom letopočtu) – Keltové; nejvyspělejší kultura střední Evropy (mimo antiku); výroba keramických a kovových předmětů (na hrnčířském kruhu), šperky, mince, druidové – kněžská vrstva; bohaté hroby mužů se zbraněmi, žen se šperky.

Skythové – íránské kmeny severního Černomoří, kočovní pastevci, mohylové hroby (kurhany).
Thrákové – Balkán, bohaté nálezy kovů, špičkové kovářství.

Doba římská (přelom letopočtu – 5. stol. n. l.)
Germáni ze Skandinávie; válečné výpravy, jednoduché hroby s milodary; ústup hrnčířství; vznik kmenových svazů – Alamani, Frankové, Sasové, Langobardi, Vandalové, Gótové.

STAROVĚK
Státy:

staroorientální

povodí velkých řek
půda – panovník, vesnická občina
zemědělství
panovník = bůh/jeho prostředník
neomezený panovník – kněží, panovníkova rodina, vojevůdci – obyvatelstvo
Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína
počátky starověku se pojí s rozvojem prvních států a vznikem písma v Přední Asii (Mesopotámie, Egypt, Indie, Čína) cca 5 500 let zpět, 5000–3000 př. n. l. první státy, první písmo

klasické

Moře
půda = jednotlivec
zemědělství, obchod, řemeslo
výroba závisí na otrocích
Antika – 1400 př. n. l. (mykénská kultura) – 476 (zánik Západořímské říše), popř. 529 (Justinianus uzavřel poslední pohanské školy)
Řecko, Řím

Společné znaky (které umožnily vznik státu):

stálost sídlišť
rozvinuté zemědělství
1. společenská dělba práce (specializace řemesel + vznik obchodu)
rozvrstvení společnosti (úředníci, kněží, vojáci, panovník)
vznik písma
první zákoníky (např. Chammurapiho zákoník)

MEZOPOTÁMIE

= meziříčí – Eufrat (městské státy: Eridu, Ur, Uruk, Lagaš, Nikur) a Tigris (jen asyrské království: Ninive, Ašur) – zdroj obživy, dopravní tepna, obchod

vznikají první civilizace v povodí řek, rozvoj řemesel, obchodu

A) SUMER
J část J Mezopotámie; 4. tisíciletí př. n. l. Sumerové (původ nejasný – přírodní a umělé hory)

města: Ur, Uruk, Lagaš, Eridu – pouze městské státy
vynález písma: z piktogramů klínové, hliněné tabulky
chrámové hospodářství; palácové hospodářství
školy
významné stavby: zikkuraty z nepálených cihel

B) AKKAD
S část J Mezopotámie, semité; 2 340 př. n. l. – Sargon (1. dynastie); hlavní město Akkad

centralizovaný stát; vojenské posádky
města: Ninive, Tell Brak
Sumer ovládnutý Akkadem, Sargonovská dynastie
právnická památka – Urnammu (zákoník)

C) ASYRSKÁ ŘÍŠE

obchodní kontakty s Malou Asií, střídání vlivu Babyloňanů, Mitanni a Chetitů
novoasyrská říše – Sargon II.; významné územní rozšíření; rozvoj knihoven (Ninive)
zničení říše Babyloňany a Médy (614–612 př. n. l.)

D) BABYLONSKÁ ŘÍŠE

Starobabylonská: Chammurapi – dobyl Asýrsko, územní expanze, Chammurapiho zákoník (první dochovaný zákoník, psaný na stéle z čediče), rozdělení společnosti na vrstvy (awilum, muškéni, otroci)
význam stříbra jako platidla, nástup otroctví při nedostatku drahých kovů
později střídání nadvlády Chetitů, Mitanni, Chaldejců (Novobabylonská říše, Nabukadnezar II. – výstavba Babylonu, Ištařina brána, visuté zahrady Semiramis)
pád říše pod perskou nadvládu (Kýros Veliký)

MITANNI – Churité a Semité, invaze Mořských národů, zánik v 1 200 př. n. l.

ŘÍŠE CHETITŮ

Indoevropané, Malá Asie, nikdy centralizovaný stát – svobodná města s panovníkem; dvě hlavní rady (Tulie, Pankuš)
po bitvě u Kadeše (smlouva s Egyptem o neútočení a spolupráci, první známá mezinárodní smlouva)
zánik kvůli vpádu Mořských národů (717 př. n. l.)

LÝDIE

Sardy, Malá Asie, řemesla, obchod, šperky z Au a Ag, panovník Kroisos (spojenectví s Babyloňany a Egyptem); padla pod Persii roku 547 př. n. l.

MÉDIE

Indoevropský kočovný kmen, podmaněn Persií roku 550 př. n. l.

FOINIKIE

Byblos, Tyros, Sidón
vznik hláskového písma, mořeplavci, řemeslníci, obchodníci, punská osídlení na Kypru, Pyrenejském poloostrově, v severní Africe

PERSIE

založil Kýros Veliký, expanze do Lýdie, Médie, Babylonu; Dareiova správní reforma (satrapie, dareikos – zlatá mince)
stavba silnic, zájezdní hostince; expanze do Indie a Evropy, spojenectví s Thrákií, Makedonií
konec říše po bitvě u Gargamely (Alexandr Veliký)

PALESTINA

původně Kanaán, poté podle Mořských národů – Pelištějci;
pod nadvládou Egypta, hebrejsko-izraelské kmeny vytváří svaz v čele soudců
král Saul, král David, Šalamoun – rozvoj správních oblastí, rozpad na izraelské a judské království, zajetí Asyřany i Babyloňany
za vlády Kýra Velikého povolen návrat Židů (součást Perské říše), povstání Makkabejských, dosažení Římany, židovská válka, diaspora po Bar Kochbově povstání

EGYPT

vznik centralizovaného státu od 4. tisíciletí př. n. l., údolí řeky Nil, sousedé: Nubie, Libye; obchod s Foinikií, Sýrií
vrstvy společnosti: faraon (ztělesňuje Hora, Usira, Re), vezír, šlechta, kněží, vojáci, úředníci, písaři, řemeslníci, zemědělci, obchodníci, otroci (málo, zpočátku pouze státní)
správní dělení na nomy, patriarchální rodiny, daně naturální, všechna půda patřila faraonovi
mumifikace (přirozená/písek i umělá), hieratické a démotické písmo (rozluštěné Rosettskou deskou Champollionem)
etapy: archaické období, Stará říše, Střední říše, Nová říše, Pozdní Egypt, římské, byzantské a arabské období

Etapy:
A) archaické období (3 150 – 2 700 př. n. l.) – sjednocení dolního a horního Egypta (Meni), hlavní město Memfis
B) Stará říše (2 700 – 2 180 př. n. l.) – Džoser (pyramida v Sakkáře, Imhotep); Cheops, Cherfen, Mykerinos (pyramidy v Gíze, Sfinga), vznik centralizované správy, později oslabení monarchie a rozpad na nomy
C) Střední říše (2 000 – 1 800 př. n. l.) – nomarchové, město Veset, výboje do Nubie, rozvoj otrokářské aristokracie, nový bůh Amon, Hyksósové ovládají dolní Egypt
D) Nová říše (1 540 – 1 000 př. n. l.) – XVIII. – XX. dynastie: dobyvačné války (Ahmose I., Hatšepsovet, Tutmose III., Amenhotep III. a IV., Tutanchamon, Ramesse II.), mocná armáda, náboženské reformy, smlouva s Chetity
E) Pozdní Egypt (7. stol. – 30 př. n. l.) – Libyjci, Núbijci, Asyřané, Sajská dynastie, perská nadvláda, makedonské období (Kleopatra VII.), římská nadvláda, byzantské a arabské období

INDIE

izolovaný kulturní a politický vývoj, rozvoj civilizace od 3. tisíciletí př. n. l.
náboženství: buddhismus, džinismus, hinduismus (nejstarší, védské knihy, kasty, reinkarnace)

Harappská kultura – 3. tisíciletí – polovina 2. tisíciletí př. n. l.; Harappa, Mohendžo-Dáro; města stavěná podle jednoho plánu, protoindické písmo (nerozluštěno), zánik způsoben změnou klimatu a příchodem Árjů
Védská kultura – vznik kmenových království, 4 varny (brahmáni, kšatrijové, vaišjové, šúdrové)
Maurjská říše – 321–187 př. n. l.; sjednocení Indie, Nepál, Afghánistán, panovník Ašóka

ČÍNA

izolovaný vývoj, civilizace od 2 500 př. n. l., neolitická revoluce, keramika, obrázkové písmo
filozofické směry: taoismus, konfucianismus, legismus
dynastie Jin (Šang) – první stát v Číně, doba bronzová, piktogramy, polyteismus
dynastie Čou – sjednocení S Číny, půda v rukou panovníka, dělba společnosti, daň z výnosu
období jar a podzimů (války mezi státy), období válčících států – rozvoj statkářů, diferenciace úřadů
dynastie Čchin – první centralizovaný stát, titul císaře, hospodářský a kulturní rozkvět
dynastie Chan (202 př. n. l. – 220 n. l.)