Otázka: Psychické procesy
Předmět: Společenské vědy, Psychologie
Přidal(a): xxx
Poznávací procesy
- Smyslové – počitek, vjem, představa
- Počitek: = výsledek čití = činnost smyslových orgánů
- musí být podnět – to co je v rozmezí dolního a horního prahu vnímání
- smyslová citlivost – schopnost rozlišovat rozdíly (rozlišení barev, ochutnávač vín)
- smyslová adaptace – schopnost přizpůsobit se
- když podněty dlouho působí, člověk si zvykne
- (dlouho nevětraná místnost, tmavší prostředí, ..)
- smyslové orgány – zrakové čití – podnětem jsou elektromag. vlny, počitek = barvy
- sluchové čití – podnětem – zvukové vlny, receptorem je ucho (hlemýžď)
- čichové čití – podnět–částečky látky ve vzduchu, receptor-nosní sliznice
- bolesti – vnímáme jako bolest, nervová zakončení
- chuťové čití – chuť (slaná, sladká, kyselá, hořká, chuťové pohárky )
- tlakové čití – receptor – Meissnerova tělíska, mechanické působení
- polohy a rovnováhy – labyrint ve středním uchu
- hmatové čití – tlakové, tepelné, bolesti – kožní počitky kožní + pohybu
- čití bolesti – podnět – nadprahové podněty
Vjem:
- celkový odraz předmětů a jevů
- psychický proces, který zachycuje to, co zrovna v daném okamžiku působí na naše smyslové orgány
- součinnost analyzátorů
- pregnantnost vnímání – dotváření vjemů (např.: vidět psa ve skvrnách – special. obrázky)
- výběrovost vnímání – člověk vnímá pouze to co potřebuje
- pozorování – cílevědomé
- vnímání hloubky – zrak, pohyb, sluch
- vnímání pohybu – věci mění své místo, nemůžeme vnímat rychlý ani pomalý pohyb
- zrak, sluch
- nejrannější ontogenicky – u dětí nejdříve
- vnímání času – ontogenicky nejpozději
- vnímání času ovlivňuje činnost, citový vztah, stupeň aktivity, rychlost změn
- meziosobní vnímání – faktory – vztah mezí vnímajícím a vnímaným
- obecná zaměřenost zkoumajícího –pesimista, optimista
- soukromá teorie osobnost – vysoké čelo – inteligence
- stereotypnost meziosobního vnímání – posuzování podle skupin (Rom..)
- projekce – promítání – svých vlastností do vnímaného člověka
- první dojem – nejvíce nás ovlivní
- haló efekt – posuzování člověka podle obecného vnímání – drby
- posuzování podle jedné výrazné vlastnosti – falešní obchodníci
Představa:
- není hmotná
- proces, který umožňuje vybavit si předměty (jevy), které v dané době
- nevnímáme, nebo jsme ani nevnímali
- mechanismus – Jak to, že si můžeme vybavit to, co už nevidíme? Vjemy zanechávají v mozkové kůže stopy, které oživením vedou k psych. zážitkům
typy představ – zrakové
- to co jsme viděli
- sluchové – to co jsme slyšeli
- pohybové – pohyb při tanci, pohyb ruky
druhy představ
- vzpomínkový – názorný obraz předmětu, který jsme někdy vnímali
- fantazijní – obraz, který jsme nikdy nevnímali
- rekonstrukční – představa dle popisu, melodie podle not
- konstrukční – vytváření. zcela nových obrazů, vynález, spisovatel
- bdělé snění – snění o budoucnu, optimistické, relaxace
- sny ve spánku – neřízené, neovlivníme je – neovlivněné vůlí
spánek – 3 – 6 cyklů
- NREM spánek – velký odpočinek
- delta – největší odpočinek
- REM spánek – rychlý spánek, tvorba snů
- halucinace – mimořádné stavy vědomí, vysoká teplota, vliv drog
- představy, které člověk subjektivně považuje za vjemy
Rozumové – myšlení a řeč
- Myšlení: způsob poznávání, vede k poznání podstaty věci, souvislosti a vztahu
- zprostředkované poznání – na základě projevů hodnotíme a dojdeme k závěru
- zobecňující poznání – z jednotlivých zkušeností dojdeme k závěru
- abstrahující poznání – abstrakce – odlehčení od méně podstatných vlastností, předmětů a jevů
- souvislé myšlení – poznání souvislosti mezi předměty a jevy
- podstata myšlení- poznání podstatných, základních jevů a vlastností
- myšlenkové operace:
- analýza – rozbor, rozebírání na části, které se lépe poznávají
- syntéza – spojení, myšlenkové spojování, části se dávají dohromady
- srovnávání – zjišťování společných vlastností
- abstrakce – odhlížení od méně podstatných vlastností předmětů a jevů
- zobecňování – uspořádání do tříd podle společných vlastností
- pojem – vznikají abstrakcí, odhlédnutí od méně důležitých věcí
- úsudky – indukce – z jednotlivých poznatků vytvořím obecný závěr
- dedukce – z obecných pravidel vyjdu na konkrétní případ
- analogie – na základě spol. vlastností usuzujeme na další společné vlastnosti
- soud – spojení pojmů – věta
- Subjekt (podmět) + predikát (přísudek)
- premisa – soud ze kterého vytvoříme závěr
- (Kočky loví myši, Micka je kočka → Micka může lovit myši)
- druhy – konkrétní – myslím a hned to dělám
- abstraktní – vyvozujeme pouze závěry, nic neděláme
- konvergentní = sbíhavé – naše myšlení se ubírá jedním směrem
- divergentní – rozbíhavé – různé způsoby řešení (matematika)
Řeč: – myšlení se uskutečňuje řečí, řeč je nástroj myšlení
- vnitřní – myšlení (učíme se, přemýšlíme), neuspořádaná, neúplná
- vnější – mluvená – lepší emoce, zdůraznění
- psaná – větší příprava
Kultury myšlení a řeči
- kultura myšlení – schopnost ovládání myšlenkových operací, určitá inteligence
- kritičnost (schopnost posuzovat názory, rozumem určíme závěr)
vs.
- dogmatičnost – když někdo něco řekne, je to pravda a nemusí se nad tím přemýšlet, setrvávání na určitých pravdách
Inteligence
- obecná schopnost (rozumová), nejsou to jen vědomosti, ale i lidské vlastnosti
- testy inteligence – ve 20. století
Alfred Binet – 1.test (1905)
- francouzský psycholog
- rozdělil – chronologický – skutečný věk
- mentální – podle dětí
William Stern – vzorec pro výpočet inteligence (mentální věk / chronologický věk * 100)
- dnešní IQ testy
- průměr. Inteligence – 90 -110
- Vysoká inteligence: 130 – nadprůměrná (sdružení Mensa)
- 140 – genialita
Nízká inteligence:
- idiot- méně než 20
- imbecil – 20-49
- debil – 50-69
EQ – emoční kvocient, schopnost vcítit se, sebeovládání, citová obratnost
Paměťové procesy
Paměť
- psychický proces odrazu minulého prožívání a chování ve vědomí člověka
- do vědomí se nám dostane něco, co už jsme zažili
fáze:
- zapamatování – vštípení do paměti
- pamatování – vše v oblasti nevědomí, myšlenky uchovány v paměti
- proces zapomínání – 1/5 toho co jsme si zapamatovali
- protože nervové spoje se zmenšují
- útlum – retroaktivní: následující činnost
- proaktivní – předchozí činnost utlumí jinou činnost
- vybavování – znovupoznání – vybavení činnosti pouze při zopakování
- vzpomínání – snaha vybavit si něco co víme
- reprodukce – přesné vybavení toho co jsme vnímali
- signální soustava – smyslové vnímání
- signální soustava – myšlení, např.: naučení se básně
typy paměti
- názorná – dobré vybavení zrakových, sluchových a pohybových představivostí (uplatnění 1. signální soustavy)
- slovně logická – pojmy, slova, poučky ( uplatnění 2. signální soustavy)
- emocionální – spojeno s citovým prožitkem
druhy paměti
- úmyslná – chci se něco naučit
- neúmyslná (bezděčná) – nic proto neudělám a pamatuji si to
- krátkodobá – hned to zapomenu
- dlouhodobá – výsledek opakování
- mechanická – slovo od slova
- logická – učení se v souvislostech
Motivační procesy
- City, vůle
- City – vyjádření subjektivního stavu (jak se cítíme) nebo vztahu (jak vidíme vnější svět, co je nám blízké) k působícím podnětům
zvláštnosti citů
- polarita – protikladnost, ke každému citu najdeme cit opačný (láska x nenávist)
- ambivalence – smíšenost citů, neexistuje sám od sebe (láska+radost+žárlivost)
- aktuálnost – neopakovatelnost (radost pokaždé trochu jiná)
- stereotypnost cit. reakcí – např.:předmět nemám ráda kvůli učiteli
- nakažlivost – v suché společnosti mě přejde radost
- pestrost časového trvání – každý cit trvá jinak dlouho
- citová adaptace – opakováním podnětu si zvykneme, nebo bude cit zesilovat
- city jednotlivců: – citovost – bohatství citů
- citlivost – jak rychle vznikají city
- bezcitnost – závisí na výchově, ale i porucha
- citová labilita – náladovost, rychlost střídání citů, jak jsme ovlivněni city
- citová zralost – ovládání citu rozumem (schopnost)
- citová ovlivnitelnost – jak se necháme ovlivnit, když nám někdo vymlouvá lásku, ovlivnění city druhého člověka
- citová zranitelnost – míra odolnosti vůči podnětu, které vyvolá záporné c.
- intenzita citů – malá intenzita = flegmatik
- výrazovost citů – schopnost vyjádřit city, jak city dáváme najevo
citové reakce
- při náhlém porušení rovnováhy organismu s prostředím (strach, leknutí, afekt, zlost, ..)
- vznikají a zanikají rychle
citové vztahy
- vztah k něčemu, co je pro nás blízké a má pro nás velkou hodnotu
- dlouhodobější ráz (nevznikají a nezanikají tak rychle)
- prožívání subjektivní (láska, nenávist, přátelství, sympatie, ..)
- velmi silný vztah – vášeň
- velmi slabý vztah – odcizení
vyšší city – etické
- uvědomování si odpovědnosti, výčitky svědomí
- estetické – hodnocení krásna, ošklivosti
- sociální (společenské) – cit sounáležitosti, cítím se dobře s druhými
- velmi silný – altruismus – obětování se pro druhé
- vs. egoismus
- intelektuální – radost poznání, zvědavosti – vlastní pouze člověku
Vůle
- psychický proces, který člověk řídí svou činnost zaměřenou na dosahování vytyčených cílů překonávání překážek
- pomůže nám něčeho dosáhnout (silná x slabá vůle)
- psychický proces sebe regulační
- typické pouze pro člověka
fáze volního jednání
- motivace – uvědomění si podnětu k činnosti, proč něco děláme
- rozhodování – „boj motivů“ – zvažování různých cílů
- když jsou cíle protikladné – konflikt rozhodování
- impulzivní jednání – na základě momentální nálady, bez rozmýšlení díle
zkratové jednání
- cíl je jasný, ale rozhodování je na moment. náladě
- realizace – uskutečnění svého cíle
- příčiny nedosažení cíle – finance, osobní problémy, vlastnosti, nedostatek sil, vytrvalosti.
