Otázka: Psychologie jako věda
Předmět: Psychologie, společenské vědy
Přidal(a): twitere
PSYCHÉ (duše) LOGOS (věda)
– psychologie = věda o psychice (o duševním životě) -> věda o prožívání (v NITRU) a chování (navenek) živých bytostí
– introspekce – pozorování vlastního nitra -> je obtížné, aby se jedna bytost rozdělila na pozorovatele a pozorovaného,
změna činnosti, které věnuji introspekci
-> poznat -> pochopit, vysvětlit -> ovlivnit -> předvídat
– praktická (nemusí být studovaný psycholog), vědecká (vystudovaný)
ROZLIŠOVAT:
– popis : „Zodpověděl správně 150 otázek z 200.“, hodnocení : „Student je líný, protože se při vyučování nehlásí.“
Vývoj
– do poloviny 19.stol součást přírodních nebo filozofických věd – nebyla to samostatná disciplína
– V 2.pol.19.stol. – rozvoj přírodních věd -> osamostatnění psychologie
– průkopníci – přírodovědci (Fechner, Weber)
– hlavním cílem – měření psychických jevů, zejména
měření vnímání (dopad fyzikálního světa na vnímání)
– „psychofyzika“
Wilhelm Wundt – rozšířil „psychofyziku“
– začal zkoumat i jiné jevy: paměť, asociace, účinky léků na vědomí, myšlení, snažil se soustavně vytvářet experimenty
– založil v Lipsku 1879 první psychologickou laboratoř
Významné psychologické směry 20.století
Neobehaviorismus
– F. Skinner, USA; 20.století
– snaží se trochu poznat i „černou schránku“; – S-O-R (stimul, organismus, reakce)
– chování je i trochu ovlivněno určitými vnitřními faktory, intervenující proměnná (vnitřní faktory)
– zabýval se tím, jakou roli má odměna a trest při formování odpovědi na podnět
– zakladatel „programovaného vyučování“ -> učebnice se nepřešla stránku po stránce, ale byla tam otázka při jejímž správným zodpovězení se posouvalo dál (odměna) a při špatné odpovědi se vrací zpět (trest)
Behaviorismus „behavior“ = chování
– J.B. Watson, USA, 1913 – první náznaky
– je zcela orientován na chování, říká, že psychologie je věda o chování
– odmítá prožívání a introspekci, všechno staví na registrovatelných faktech, je nekompromisní
S-R …… Stymul(podnět) a Reakce
„Dejte mi tucet zdravých jedinců a já vám z nich vychovám, co budete chtít“ J.B.Watson, co je vevnitř, je úplně jedno
Hlubinná psychologie (PSYCHOANALÝZA)
– lidské projevy jsou složitou souhrou procesů vědomých a nevědomých
– nevědomí (podvědomí) obsahuje psychické jevy, který si obvykle neuvědomujeme, ale přesto je to součástí života, ovlivňuje nás to a dokonce ho ovlivňuje rozhodující silou
Sigmund Freud (* Příboru 1856-1939)
– pracuje s nevědomím, rozhodující složka lidské psychiky, rozlišil vaginální a klitoriální organismus
– hybná sila – dva pudy: sexuální (eros) -> cíl je dosáhnutí slasti, destruktivní (thanatos = „pud smrti“) ->cíl je ničení
– veškerý duševní je pouze důsledkem prolínání těchto dvou pudů
Carl Gustav Jung (1875-1961)
– zakládá ANANLYTICKOU (komplexovou) PSYCHOLOGII
– původně s Freudem, později se odpojil – rozšířil jeho teorii nevědomí
– hlavním motorem nejsou jen ty dva pudy, ale je jich více (touha po moci, …)
– nevědomí dělí na dvě skupiny->individuální nevědomí-názor jako Freud, patří tam zapom.zážitky ze životě jedince
->kolektivní nevědomí-obsahuje koncentrovanou zkušenost celé historie lidstva ->
Archetypy (praobrazy)
– poděděny od předků, jedinec se s nimi nemohl setkat, objevují se ve snech, v tíživých situacích, při duševních chorobách
Alfred Adler
– rozešel se s Freudem
– vytváří INDIVIDUÁLNÍ PSYCHOLOGIE
– veškeré psychické dění se řídí principem finality, neboli principem teleologickým principem
-> pro psychické dění není důležité příčina, ale účel (něco děláme za nějakým účelem – NÉ z určité příčiny)
– základní životní cíl je určován potřebou začlenit se do společnosti a uplatnit se v ní v lepším případě mít moc, základ.
cílem (pudem) je touha po moci
– při naplňování touhy po moci se objevují překážky ->začneme se porovnávat s ostatními a získáváme pocit méněcennosti
– jedinec s pocitem méněcennosti se ho snaží překonat :
přímou cestou ->kompenzujeme ho jinou (společensky žádoucí) aktivitou, je k tomu potřeba vůle, vytrvalost a trpělivost
nepřímou cestou ->ovládnu své okolí prostřednictvím své nemoci (fyzická či psychická), i podvědomě
Getstaltismus (tvarovací psychologie)
– vznik v Německu, Wertheimer, Kaffka
– reakce proti atomismu, celek není možno vysvětlit jen z jeho částí
– nadsumativnost – celek je něco víc, než všechny jeho části, strukturuje se podle určitých tvarů daných nervovou soustavou
Neopsychoanalýza
– vychází z Freuda ale odklání se od něj
– připouští podvědomí, zahrnuje i zážitky z dětství, hl. zdroj konfliktů je vrstva společenská
Humanistická psychologie
– hl. principem je, že odmítá jakékoli mechanistické pojetí člověka,
– odmítá přístup nomotetický – hledá obecné zákonitosti, které by platili pro všechno
– zdůrazňuje přístup idiografický – objevování jedince, nejdůležitější pro psychiku je, jak sám sebe člověk vnímá a přemýšlí o sobě = SEBEPOJETÍ, každý člověk má dát životu smysl
– člověk je dobrý -> negativní chování vzniká vnějšími podmínkami
Psychologické disciplíny (vědy)
Základní disciplíny
– obecná psychologie- obecně platné zákonitosti, to, co je společné všem (paměť, vnímání,…)
– psychologie osobnosti – zkoumá podobnosti a rozdíly mezi jednotlivci
– vývojová psychologie – jak se psychika mění v čase -> stárnutí
– sociální psychologie – zkoumá vliv společnosti na psychiku člověka
– psychopatologie – zkoumá chorobné abnormality
Speciální disciplíny
– zoopsychologie – rozdíly mezi živočišnými druhy, modely pro chování
– diferenciální psycho – zkoumá rozdíly mezi pohlavími, národy, rasami, rozdíl neznamená ani plus ani mínus, je prostě jiný
– psychometrika – zabývá se snahou a měřením psychických jevů
– psycholingvistika – zkoumá vztahy mezi psychikou a řečí
Aplikované disciplíny
– Pedagogická psychologie – sleduje činnost člověka v podmínkách výchovy, zkoumá činitele, kteří ovlivňují chování a vzdělávání
– Psychologie práce – jak se mění pracovní výkon pod vlivem okolností (skupina, prostředí)
– Psychologie klinická (zdravotnická) – diagnostika duševních nemocí, otázky psychoterapeutické péče o nemocné
– Psychologie soudní (forenzní) – studuje zločinnost, zachycuje psychologii pachatelů
– Psychologie sportu, dopravy, reklamy,…
