Otázka: Starověká Čína
Předmět: Dějepis
Přidal(a): nandys
ČÍNA (Čung-Chuo)
Název – 90% národnosti tvoří chanové (chan -žen-tedy čínan).
Přírodní podmínky:
Kořeny vyspělé čínské civilizace leží ve východní části dnešní Čínské republiky, v rozsáhlých oblastech při středním toku a dolním toku dvou mohutných řek – Chuang – che (Žluté řeky) na severu a Jang-c‘-ťiang (dlouhé řeky) na jihu Páteří Číny byly velké nížiny kolem těchto řek. Tyto nížiny byly obklopeny pahorkatinami a vysokými pohořími. Podnebí jižní Číny se vyznačovalo vyššími teplotami a vlhkostí. Ale i na severu lákalo k osídlení mírné klima s dostatkem srážek.
Nejstarší čínskou osídlenou oblastí, v níž se vyvíjelo zemědělství, bylo povodí řeky Chuang – che. Střídá se tam zima, kdy vanou studené větry z nitra Asie, s teplým létem. V létě vanou teplé větry od moře a přinášejí déšť. Období dešťů je obdobím záplav, které zavlažují a zúrodňují rozsáhlou nížinu.
Zemědělství:
V Číně probíhal vývoj zemědělství zcela samostatně. Brzy se ustálil velmi pečlivý způsob obdělávání půdy. Podobal se spíše zahradnictví – zahradnický způsob obdělávání půdy. Vyžadoval sice větší námahu, přinášel však větší úrodu. Číňané měli důmyslné závlahové zařízení. Pěstovalo se především proso. Později se stala nejdůležitější součástí čínské stravy rýže. Z luštěnin se pěstovaly sójové boby. Pro výrobu tkaniny, hedvábí, mělo význam pěstování moruší. V jezerní oblasti Číny se pěstoval čajovník.
Přehled dynastií:
První historicky doloženou čínskou dynastií byla dynastie Sia (2100-1600) Ta však byla dlouho pokládána za pouhou legendu, dokud nebyly uskutečněny vykopávky ze starší doby bronzové v lokalitě Er-li-tchou v provincii Che-nan. Od té doby archeologové odkryli hrobky a nalezli bronzové předměty poukazující na možnou existenci dynastie Sia na místech citovaných starodávnými čínskými texty.
Další, tentokrát již historicky věrohodnou dynastií byla dynastie Šang (1600-1025),zejména její pozdější fáze Jin. Zbytky chrámů ,paláců a bohaté hroby v oblatech Al-jangu svědčí o velikém bohatství vládců Jin.Despotická vláda dynastie Jin vyvolávala odpor a ke konci 11. Století byla svržena dynastií Čou.
Dynastie Čou(1025 až do roku 221 př. n. l.)
Území Čou netvořilo jedno království, ale několik držav, jejichž vládci se zavazovali věrností panovníkovi. Za této dynastie se v Číně začalo zpracovávat železo, které se používalo na výrobu zbraní, předmětů pro domácnost a zemědělských nástrojů, např. pluh. Železo usnadnilo obdělávání půdy a poskytlo vojákům kvalitní zbraně.
Po několika stoletích autorita panovníků upadla a v Číně nastalo nestabilní období jar a podzimů(722-481). Oficiální moc byla v rukou panovníka, ale ten dostával příkazy od nejsilnějšího knížete. Následovalo období válčících států(480-221), v němž hráli rozhodující úlohu vojenští velitelé. V tomto těžkém období se formovalo rané klasické čínské myšlení – byla to doba filozofů a mudrců Konfucia a Laa-cu, zrodila se idea centralizovaného činského imperiálního státu.
V čele těchto dynastií stál král, panovník označovaný za syna nebes.
Dynastie Čchin(221-206)
První jednotný stát na území Číny, jehož vládce byl Čchin Š‘-chuang-ti(první svrchovaný císař Čchinů).
-Velká čínská zeď
Za dynastie Čou si mnoho šlechticů stavělo na obranu svých území zdi.V roce 214 je Čchin Š‘-chuang-ti dal spojita rozšířit na obranu proti nepřátelskému kmeni Hunů.Tak vnikla Velká čínská zeď , která byla dlouhá 3000 kilometrů .Zeď je vysoká 10 metrů a široká je 5 metrů každých 100 metrů jsou na zdi strážní věžě.
-Terakotova armáda
Čchin Š‘-chuang-ti jako každý velký vládce chtěl aby se v běhu století na něj nezapomnělo, tak si dal vybudovat velký hrob. Jeho velkou armádu měly připomínat terakotové figury v životní velikost. Císař napsal závěť, že vlády se má ujmout jeho prvorozený syn. Ale jeho další syn se to dozvěděla závěť zfalšoval. Vládcem se stal on a dynastie Čchin zanikla.
Dynastie Chan(206 př -220 p.kr.)
K zásadnímu obratu dochází až za vlády císaře Wu-ti (140-87 př. n. l.), nejvýznamnějšího představitele této dynastie a jednoho z nejvýznamnějších vládců Číny v historii-vojenské expanze –poražení Hunů.
Stát Chan zanikl ve 2. stol. nl. Jeho expanze zapříčinila posun kočovných kmenů na východ, což v konečném důsledku vedlo k tzv. stěhování národů v 5. stol. n.l. Na přelomu letopočtu se uvádí počet obyvatel 20 mil.
Dynastie ťin(265-420) poslední starověká dynastie.
Dynastie Suej(581-617)
Dynastie Tchang(618-907)-zlatá doba čínské poezie
Dynastie Sung(960-1279)
-Střelný prach – Byl vyroben z ledku, dřevěného uhlí a síry
-papírové peníze- Použití papíru jako náhražky drahých kovů, tak jak ho známe dnes, započalo v izolované provincii Szechuan trpící častým nedostatkem mědi, jehož důsledkem byla nemožnost používání běžných bronzových mincí (bronz je slitinou mědi a cínu). Obchodníci tedy nabídli značné zjednodušení obchodu (papír) a po jeho rozšíření vláda tento systém velice rychle od soukromníků převzala.Za dynastie Sung už na bankovkách vládnoucí třída vydělávala.
-kompas- Schopnost magnetu přitahovat železo Číňané poznali ve 3. století př.n.l.; nejstarší kompas měl tvar lžíce a byl umístěn na bronzové desce s dělením na stupně, rukojeť ukazovala k jihu. V 10. Století se rozšiřuje do Evroypy a Arábie.
Od středověku se Čína stále více dostává do kontaktu s Evropou.
Dynastie Jüan(1271-1368)
Dynastie, která v letech 1271–1368 vládla v říši Jüan, rozkládající se na území Číny, Mongolska a jižní Sibiře. Dynastie a říše Jüan byla založena byla chánem Kublaj-chánem, synem Toluje, čtvrtého syna Čingischána. Čingischán sjednotil kočovné kmeny Mongolska a založil mocnou říši, když dobyl říši Ťin
Dynastie Ming(1368-1644) poslední velká domácí čínská dynastie
vládla v Číně v letech1368–1644, na jihu země se stoupenci mingského rodu udrželi do roku 1661. Byla poslední čínskou národní dynastií, po ní nastoupila mandžuská dynastie Čching. Jejím zakladatelem byl Ču Jüan-čang, vůdce povstání proti mongolské dynastii Jüan. On a jeho potomci pozvedli Čínu k dlouhodobé hospodářské prosperitě a politické stabilitě.
-Porcelán
Vynález porcelánu vychází odkudsi z Číny. Již asi roku 1300 před kristem zde vyráběli šedavou kameninu, na povrchu pokrytou glazurou. Později, za vlády dynastie Chan (pár set let před stěhováním národů mimochodem, je potřeba si uvědomit, že čínská kultura je nesmírně stará..) se vyráběla tvrdá keramika ze surovin prakticky stejných jako dnes. Jen bylo ještě potřeba dopilovat technologii výroby a používat patřičně čisté materiály jako základ. A byl tu porcelán, již takový, jaký jej známe dodnes, vyráběný z kaolínu a živce, mléčně zbarvený a průsvitný, s barevnou glazurou. Když se ve třináctém století vydal Benátský kupec Marco Polo na cestu do číny, nepřivezl z dálného východu jen vzácná koření, ale také zprávy o úžasném materiálu na vázy a talíře.
