Otázka: Starověké orientální státy
Předmět: Dějepis
Přidal(a): R
Starověk
- počátek při vzniku prvních států (a písma) 5000-3000 př.n.l
- konec r 476 našeho letopočtu (rozpad Západořímské říše)
starověk se nevyvíjí všude stejně
státy
- staroorientální státy – veškerá půda patří panovníkovi (ten je pokládán za boha)
– základním zdrojem obživy je zemědělství
– u velkých řek
Egypt, Mezopotámie, Indie, Čína,…
- klasické státy – půda je soukromým majetkem jednotlivců
– zdrojem obživy je kromě zemědělství i řemeslo a obchod
– výroba je velkou měrou závislá na otrocké práci
Řecko, Řím,…
podmínky vzniku státu
- dochází k výměně mezi řemeslníky a zemědělci = společenská dělba práce, řemesla a výrobky kvalitnější obchod
- začnou si ohraničovat vesnice + zvětšovaly se předpoklad pro města (1. město na světě = Jericho – území Palestiny)
- potřeba řídit a organizovat zemědělskou činnost, obchod, usměrňování zájmů obyvatel, obrana před nepřáteli
funkce státu
- hospodářsko-organizační, politická, vojenská, kulturní, neomezená moc panovníka, náboženství se stává oporou panovníka
vrstvy obyvatel
- panovník
- úředníci
- kněží vládnoucí (jsou živeni, nic nevyrábí)
- vojáci
- obchodníci
- řemeslníci ovládaní (vydělávají si na sebe sami)
- zemědělci
z bojů mezi kmeny se získávají zajatci – Řecko, Řím jsou soukromý majetek jednotlivců
– Egypt majetek státu
+ typy hospodářství ve staroorientálních státech
- chrámové hospodářství
– nejvyšší je kněz, všechna rozhodnutí dělají chrámoví úředníci
– centrem města chrám, zároveň i politické a ekonomické centrum + poskytování ochrany,
jídla
(teokracie?)
- palácové hospodářství
– nejvyšším je král, vojenský velitel,…
– dojde ale k oddělení světské moci od nejvyšší kněžské autority
(autokracie?)
Mezopotámie
- není to stát, ale oblast!!!
- v překladu Meziříčí – mezi řekami Eufrat a Tigris (funkce – zdroj vody, doprava)
- první zemědělci – horské kmeny ze severu (6. tis. př.n.l.)
- zemědělství umožněno velkými záplavami
- stavební materiál – nepálené cihly
- vznik státu podmíněn – dostatek pracovních sil + pevná organizace a vedení
– v případě Mezopotámie i zavlažovací systém
– vznik prvních městských států
– užívání chrámového hospodářství
– mzdy v naturáliích
kultura Mezopotámie
zemědělství
– trávopolní systém, pěstuje se obilí (pšenice, ječmen, špalda), používání háku
– vyšší výnosy díky vědám
vědy
– matematika (geometrie) – šedesátková soustava, zlomky, mocniny
– astronomie – kalendář (12 měsíců – lunární – 4 týdny – 7 dní – 12 dvouhodin)
písmo
– písmo velmi složité
– nejdříve obrázkové – později se vyvíjí klínové písmo
– psaní na hliněné tabulky – zapichování pisátka do vlhkých hliněných destiček
– vnik z obchodních nebo daňových důvodů záznamy – hospodářské, sociologické,…
+ literatura
– mýty (Epos o Gilgamešovi), hymny, básnické skladby, básně, přísloví
náboženství
– polyteistické náboženství
– systém bohů – An (bůh nebes, otec bohů), Enlil (bůh ovzduší), Enki (bůh země)
– pohřby do sarkofágů
architektura
– mozaiky, sochy (kov, kámen, tvárná hlína)
– budování kamenných hradeb a bran – např. Babylonie 9 bran, nejznámější Ištařina brána
– ve městech pravoúhlé ulice
– visuté zahrady
oblasti
Sumer (3000-2000 př.n.l.)
- oblast na jihu Mezopotámie
- obchod se severem (mají sice dobrou půdu pro zemědělství, ale nemají materiál pro stavbu, oblečení,…)
- užívání hrnčířského kruhu – pálená keramika, postupné užívání bronzu
- Sumerové přišli s prvním písmem klínové písmo – obrázkové písmo
4000 př.n.l. – první města
3000 př.n.l. – první městské státy
např. Ur, Uruk, Eridu, Lagaš, Nippur
Akkadská říše (2340 př.n.l )
- nejstarší centralizovaná říše
Babylonie (1900-500 př.n.l)
- vláda Chammuraphiho
vytvoření 1. zákoníku (kolem r 1800)
– soubor prohřešků a trestů
– rozdělil obyvatelstvo podle majetku do tříd, každá jiné právní postavení
- avílum – vojenští velitelé, kněží, úředníci
- muškénum – lovci, řemeslníci, zemědělci
- otroci – otroci, váleční zajatci
Asýrie (2000-600 př.n.l.)
Staroasyrská říše (2000 př.n.l. – 1750 př.n.l.)
Novoasyrská říše (911 př.n.l. – 612 př.n.l.)
Starověký Egypt
Meni sjednotil Dolní Egypt a Horní Egypt (3100 př.n.l.)
- v počátcích civilizace vlhčí podnebí, po polovině 3. tis. př.n.l. konec období častých dešťů
rozvoj zemědělství – závislost na nilských záplavách – 20 km po březích nánosy bahna
– zemědělství umožněno v oázách
– 2 sklizně: 1. pšenice, 2. zelenina a ovoce
- rozděleno do období
1) Archaické období
- období neolitického a chalkolitického vývoje Egypta (doba trvání cca 2000 let)
- rychlý rozvoj řemesel – keramika, kamenné a měděné výrobky
- rozvoj obchodu s Palestinou a Mezopotámií, obchod se zlatem,…
- majetková diferenciace (rozdíly ve výbavě hrobů)
2) Stará říše (2778 př.n.l. – 2263 př.n.l.)
- stavby pyramid (hrobky) nejvíce jich je v Gíze
- titul pharao – neomezená moc, ztělesnění boha, vlastník všeho
- kořist – váleční zajatci (otroci), dobytek
- rozvoj dálkového obchodu s Libanonem – cedr (v Egyptě nedostatek dřeva)
První přechodné období (2263 př.n.l. – 1991 př.n.l.)
– oslabování centrální moci na úkor nomarchů
– Dolní Egypt – vypuknutí mohutného povstání chudých Egypťanů / jih ušetřen nepokojů
3) Střední říše (1991 př.n.l. – 1786 př.n.l.)
- obnovení jednoty a ekonomické prosperity státu, budování hrází, kanálů
- vysoušení mokřin vytváření zemědělských ploch
- rozvoj dálkového obchodu
- bohatnutí královské rodiny
- upevnění panovnické moci v nomech – nomarchové nahrazeni nižšími úředníky
- už se nestaví pyramidy, hrobky se tesají do skály Údolí Králů
Druhé přechodné období (1786 př.n.l. – 1580 př.n.l.)
– vnitřní politické rozpory ( oslabování královské moci), neschopnost čelit kočovníkům
– mořské národy – ovládnutí nejprve delty Nilu, později moc i v Horním Egyptě
4) Nová říše (1551 př.n.l. – 1085 př.n.l.)
- postupně vládly 3 dynastie
- válečné expanze Egypt dosahuje největšího územního rozsahu
- kořist – poplatky, z nichž má zisk panovník a kněží
- výborné vojsko a úřednictvo
- velký nárůst moci kněžstva – opírali svou moc o rozsáhlý pozemkový majetek
5) Pozdní Egypt (700-31 př.n.l.)
- 525 př.n.l. – Egypt dobit Peršany
- 332 př.n.l. – vláda Alexandra Makedonského po Alexandrovi vládnou Ptolemajovci
- 31 př.n.l. se Egypt stává římskou provincií, po smrti Kleopatry
systém Egypta
– vrstvení obyvatelstva
faraon a jeho rodina kněží vojenští velitelé úřednictvo obchodníci řemeslníci, umělci zemědělci váleční zajatci, otroci
+ ženy rovnoprávnější mužům než jinde
– faraon – ztělesnění boha na Zemi
– nejvyšší soudce, velitel – jeho vůle měla platnost zákona
Tutanchamon
Thutmos III.
Achnaton – náboženská reforma (namířena proti kněžím) – uctívání nového boha Atona
– jeho skutečné jméno bylo Amenhotep IV.
– výstavba nového města – Achetatonu
– za jeho vlády – značně oslabená moc v Sýrii a Palestině
Ramess II.– 1- mírová smlouva
Ramess III.– odražení hrozícího nebezpečí od mořských národů
– kněžstvo – ekonomická síla
– provádění obřadů, obětí, věštění, zajišťování chodu chrámu
– úředníci – jejich hlavním úkolem bylo vybírat daně, zajišťovat práce na stavbách…..
– vezír – nejvyšší královský hodnostář
– písaři – nejvzdělanější vrstva obyvatelstva
– nutnost znalosti geometrie a matematiky – sloužili i jako stavitelé
– řemeslníci – patřili sem i umělci, lékaři
– zemědělci – práce na pronajaté půdě od faraona + povinnost práce na státních stavbách
– pastevectví, lov, chov – ovcí, koz, vepřů, hus, kachen
– závislost na nilských záplavách
– kvůli jejich předpovědi – přesný kalendář (12 měs./30dnů, 5dní svátky)
– směnný obchod – ražba prvních mincí až v Pozdní říši na vyplácení řeckých žoldáků
– nomy – správní oblasti do kterých je země rozdělená (j.č. nomos)
– v čele každého nomu – nomarchos – úředník jmenován panovníkem
– dědičná funkce
– pyramida – hrobka (mastaba)
kultura Egypta
náboženství
– bohové nejprve v podobě zvířat, později lidská podoba – často však se zvířecí hlavou
– př. Hathor (hlava krávy)
– ztělesněný bůh je faraon
– množství bohů – př. Hór – bůh nebes (nejvýznamnější v počátku egyptského státu)
Re – bůh slunce (
Amon – dárce života
Osiris – soudce duší (důležitý kvůli víře v posmrtný život)
– proces mumifikace dobré znalosti v lékařství
– nejprve vyjmutí vnitřností (umístěny do kanop), vysoušení těla, následně
napuštěno vonnými oleji, po zabalení do obinadel uloženo do rakve –
sarkofagu
– do hrobů přikládány šperky, kanopy, zbraně….+ Kniha mrtvých
umění
– sochy faraonů, sfingy
– zdobení chrámů – hodně barevné (polychromování)
– zobrazování lidí – hlava + nohy z profilu, tělo zepředu
– skalní chrámy – Údolí Králů (…významné chrámy – Luxor, Karnak), pyramidy – Gíza
– malby – reliéfy (= část těla z profilu, část ze předu)
– sochy – u obyčejných lidí zachycen pohyb u faraonů nelidské postavení
písmo
– písmo rozluštil Champollion r 1822 rozluštil Rosellskou desku
– obrázkové písmo (znaky)
- hieroglifické písmo – 1 znak = 1 skutečnost
– ovládáno pouze kněžími
- heretické písmo – obřadní písmo – ovládáno pouze kněžími
– jednodušší než hieroglyfické
- demotické písmo – lidové písmo
– zákaz jeho používání pro náboženské účely
– psaní na kámen a papyrus
+ literatura – náboženská (zaklínadla, mýty…), světská (učebnice, životopisy…)
Starověká Indie
- díky horám izolovaný vývoj
- přítomnost řek – Indus, Ganga závlahový systém
- výroba keramiky, bronzu
kultura
– orientace na náboženství
indické písmo (sanskrt)
– hrdinské eposy (př. Mahábhárata, Rámájana) – získaly náboženský význam
vědy
– lékařství, matematika (Ludolfovo číslo, desítková soustava)
umění
– buddhistické stavby kupolovitého tvaru
– bohatá sochařská výzdoba ve svatyních
náboženství Indie
– Hinduismus, Buddhismus obyvatelstvo rozděleno do kast
– přesné a přísné rituály k získání přízně bohů uctívání bohů přírodních sil (bůh bouře Iorna)
– védy – náboženské výklady – 2. tis. př.n.l.
– upanišady – počátky indické filozofie
– bráhma – všeobsahující duchovní princip + átman – duchovní složka člověka
obyvatelstvo
– třídění obyvatelstva do varn (kast):
- bráhmani – kněží (nejvyšší úcta)
– úkol – zajišťování přízně bohů
- kšatriové – bojovníci
- vaišové – řemeslníci, rolníci, obchodníci
- šúdrové – sluhové, nádeníci (bez právní ochrany)
– úkol – sloužit vyšším stavům
– Árjové – podmanění původního obyvatelstva
– v čele jednotlivých kmenů rádžové
– postupně získávají královskou moc
Harappská kultura (cca 3.tis př.n.l.)
- jednotnost kulturních projevů v různých lokalitách
- města – pravoúhlé ulice, kanalizace
- domy z pálených cihel, součástí koupelny, WC
- uprostřed města citadela (na vyvýšeném místě)
- řemeslná výroba – zbraně, hračky, keramika, terakovoté figurky
- postupný vnitřní rozklad
Guptovská říše (cca – 4. tis. př.n.l.)
- zánik – nájezdy tzv. bílých Hunů – mongolské kmeny
Magadhská říše (1.tis. př.n.l.)
- těžiště vývoje se přesunulo na řeku Gangu
- později období Peršanů, Alexandra Velikého
Maurijská říše
- po odchodu Alexandra Velikého, nespokojenost lidí s despotickou vládou
- Čandragupta Maurja – zmocnil se vlády
– zakladatel dynastie Maurjů – vláda až do cca 185 př.n.l.
- Ašók (273 př.n.l. – 232 př.n.l.)
– vytvoření největšího státního celku v Indii
– stoupenec buddhismu zasloužil se o jeho rozšíření
– výstavba nemocnic, útulků, studen
– nápisy – mravní zákony – tesány po celé zemi
Starověká Čína
- mezi řekami Huang – He a Jiang C’Tiang závlahové zemědělství
- kvůli horám izolovaný vývoj
- příznivé klimatické podmínky urychlení přechodu k neolitu
- zemědělství – J rýže, S proso
– zásoby sprašové hlíny výroba kvalitní keramiky (od 3. tis. př.n.l. na hrnčířském kruhu) + užívání bronzu
- přelom 3. a 2. tis. př.n.l. – vznik prvních poloměst, období nejstarších států městského typu
- vláda císařů – byli pokládáni za původce všeho (je jim např. připisován objev pluhu….)
- vysoce rozvinutá řemesla – jemné odlévání bronzu
- vnitřní obchod i dálkový obchod (především hedvábí – Velká hedvábná stezka)
- ražba mincí různých tvarů
polohistorická dynastie Sia (2100 př.n.l. – 1600 př.n.l.)
dynastie Šang (1600 př.n.l. – 1025 př.n.l.)
– stavba chrámů, paláců
– despotická vláda povstání rolníků, svržení Jinů
dynastie Čou (1025 př.n.l. – 221 př.n.l.)
– oslabování centrální moci – nájezdy kočovníků (Žungové)
– snahy odstředivé aristokratických správců oblastí
dynastie Čchin
– stavba Velké čínské zdi (215 př.n.l. – 213 př.n.l.)
– pevně centralizovaně organizovaná správa státu
– sjednocení písma, měny a vah
dynastie Chan (206 př.n.l. – 220 n.l.)
– vnitřní stabilita říše expanze
– chudnutí rolnictva oslabování císařské moci
– růst moci aristokracie zánik centrální císařské moci
- – 6. stol. n.l. – rozdělení Číny na malé státy
správní systém
– v čele státu – panovník (císař, král)
– politická, vojenská moc
– opora o úředníky
– funkce zastávali i nižší vrstvy – podle schopností – skládání státních zkoušek
– říše – rozdělena na pevné jednotky – spravovány úředníky
– jejich činnost kontrolována císařskými inspektory
– města – mohutné hradby
– rolnictvo – každá rodina vlastní pole
– dlužní otroctví – lidé zadluženi vůči vlastníkům velkých pozemků
– otroci – zločinci, rodiny popravených
kultura
náboženství
– císař – syn boha nebes
– kult předků – věštění z jejich činů
– bohatá výzdoba hrobů, pohřbívání do pohřebních komor – ukládaly se např. i vozy s obilím
písmo
– 9000 znaků
filozofie
– období Sta škol
– filozofové – snaha řešit politické problémy
– úcta ke starobylým tradicím
– škola Jin a Jang
(Jin – země, ženský prvek, tma, smrt, sever Jang – nebe, mužský prvek, světlo, život, jih)
síly Jin a Jang se prolínají tao
taoismus – zakladatel Lao’c (Starý mistr)
– vnitřní síla je důležitější než fyzická
– tao se projevuje jako te (síla, ctnost)
konfucianismus – zakladatel Kchung-fu-c‘ (551 př.n.l. – 497př.n.l)
– důležité je konání člověka – má být v souladu s nebesy
– prosazuje vzdělání, první mnišské řády a kláštery
Asijské despotie
Chetitská říše
Starochetitské období (1650 př.n.l. – 1450 př.n.l.)
- výboje do Malé Asie a Sýrie, dobytí Babylonu
- kvůli nástupnickým sporům – postupná ztráta dobytých území
Novochetitské období (1450 př.n.l. – 1200 př.n.l.)
- ovládnutí rozsáhlých území v Malé Asii, Mezopotámii
- střety s Egyptem
- 1200 př.n.l. – konec říše kvůli útokům mořských národů
správní systém
– král – v čele státu
– opora o úřednický aparát
– královna – významný vliv na zahraniční politiku
– vládla i po smrti manžela
– obyvatelstvo rozděleno na 2 skupiny:
– svobodní lidé (vládnoucí vrstva, rolníci, řemeslníci)
– závislí lidé (váleční zajatci….)
kultura
– převzata z Mezopotámie
– bohové – především přírodní božstva
písmo – klínové (rozluštěno B. Hrozným v r. 1922)
Frýžské království
- největší rozkvět v 8. stol př.n.l.
- území západní Malé Asie a Kappadokie
- království zničeno po náporu kočovných Kimmeriů
Lýdské království
- po zániku Fryžské říše nejmocnější maloasijský stát (7. a 1.pol 6. stol. př.n.l.)
- Sardy – sídelní město králů
- postupné vytlačení Kimmeriů
- Lýdové poraženi perským králem Kýrem Lýdie pod nadvládou Peršanů
Perská říše
- Kýros II. Veliký – první perský král
– ovládnutí velkého území sahajícího na V až k Indii
- král – neomezený vládce, opora o šlechtu (v jejích rukou důležité úřady)
- země rozdělená na správní oblasti – satrapie
- soudní, politická i ekonomická moc v rámci satrapie
- kvalitní síť silnic
- užívání babylonského kalendáře
- písmo nerozluštěno
- kultura ovlivněna Řeky, Mezopotámci
- významná města – Sardy, Pseudopolis
Foinikie
- ryze hospodářský stát, díky politické situaci ovládnutí dálkového obchodu
– cedrové dřevo (Libanon)
– měď (Kypr)
– purpurové tkaniny = foinix
- zakládání osad – opěrné body při plavbách
- 814 př.n.l. – založení Kartága
- každé město vlastní správa (panovník, kněz) nejednotná vláda
Izrael
- oblast ovládaná Egyptem
- ve 13 stol. př.n.l. pronikání hebrejsko-izraelských kmenů
- odchod z Egypta spojen s Mojžíšem – cca za vlády Ramesse II.
- jednotný stát vytvořen z 12 kmenů – v čele každého kmene je tzv. soudce
- kvůli ohrožení – vytvoření královské moci
- David (1010 př.n.l. – 970 př.n.l.) – upevnění královské moci
- sídelní město – Jeruzalém
- díky slabosti Egypta a Asýrie – rozšíření hranic k Sinaji a Eufratu
- Šalamoun (970 př.n.l. – 930 př.n.l.)
- výstavba chrámů pro jednoho boha (př. Jeruzalémský chrám)
- po smrti Šalamouna – vnitřní rozpory rozpad říše na 2 části
- severní izraelské království
- Judsko – hl. m. Jeruzalém
722 př.n.l. – Asyřané dobývají Samaří
587 př.n.l. – Babyloňané dobývají Jeruzalém rozbořen Jeruzalémský chrám
Židovské náboženství (judaismus)
- vznik ve 2. tisíciletí před Kristem
- spjato s historií židů
- monoteistické náboženství bůh Jahve (což se ovšem nevyslovuje)
- prorok Mojžíš, který dovedl židy do Země Zaslíbené (Palestina)
- bůh stvořil svět a dal židovskému národu Zákon
nejvýznamnější část – Desatero (morální kodex)
- základem je kniha Tóra – 5 knih Mojžíšových
– začíná stvořením světa a končí smrtí Mojžíše
– tři praotcové – Abrahám, Isák, Jákob
(Starý Zákon – psán hebrejsky a aramejsky)
ze SZ vychází jak judaismus, tak i křesťanství a islám
- neopírá se o žádná dogmata (dlouhou dobu jediná platná pravda byla, že Tóra je boží zákon seslaný bohem)
