Otázka: Starověké Řecko
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Pan X
Starověké Řecko
- kolébka evropské kultury
- 3 kulturní oblasti- egejská oblast– Kykladské ostrovy- kykladská, helatstká kultura
Kréta– mínojská kultura
pevninské Řecko- mykénská kultura
Kréta – mínojská kultura
- předpalácové období (2500 př.n.l.)– specializovaná řemeslná výroba, sociální rozdíly
- období prvních paláců (2000 – 1700 př.n.l.) – palácové hospodářství
město Knossos – palác Labyrinthos – sídlo vládce + hospodářské centrum, složitý
komplex místností; Faistos, Malia- zničeno zemětřesením
- období druhých paláců (1700 – 1400 př.n.l.)– vrchol mínojské civilizace – zničena přírodní katastrofou (sopka na Théře), nájezdy Achájů
kultura a umění – lineární písmo A – nerozluštěné, sošky- ženy s hady, číše, reliéfy na nádobách, nástěnné malby, hry s býkem; použití sloupu
Mykénská kultura v Řecku
- 1600 – 1200 př.n.l.
- jih balkánského poloostrova kolem Mykén – styky s Egyptem, Sýrií, vliv Kréty
- palácové hospodářství, diferenciace společnosti
- stavba kyklopských zdí, Lví brána, šachtové hrobky s bohatou výbavou (zlaté masky), lineární písmo B
- vrchol v 13 st. př.n.l. – nezávislost mykénských vládců, ale netvoří statní celek- největší autorita Mykény (Achájové)
- zničeni asi „mořskými národy“ – vpád Dórů
členění řeckých dějin: temné, archaické, klasické, helenistické
Starověké Řecko
Nejstarší období – (temné nebo homérské) 1200 – 800 př. n. l.
- období úpadku (Dórové rozvrátili myk. civilizaci), pokles počtu obyvatel
– rozpad rodového zřízení, v čele stařešina, sdružování v kmeny (fýly), vznik rodové
šlechty→ dědičný titul basileus (král), svobodní rolníci, bezzemci, patriarchální
otroctví
- osídlování ostrovů v Egejském moři, západní pobřeží Malé Asie= 1. řecká kolonizace
Doba archaická (800 – 500 př.n.l.)
- sjednocování řeckých obcí Þ do městských států (polis) Þ obyvatelstvo podle majetku Þ růst počtu neplnoprávných
- rozvoj obchodu – peníze Þ růst majetkové diferenciace a nerovnoměrnosti vývoje
- rozkvět vzdělanosti, písma (alfabeta)
- velká řecká kolonizace– nedostatek půdy, touha po svobodě, potřeba surovin, dovoz levného obilí→dlužní otroctví; odbytiště pro výrobky, dovoz otroků
- kolonie- Černomoří- Byzantion; severní Afrika; jižní Itálie; západní Středomoří
- období rané řecké tyranidy- pokusy aristokratů zmocnit se vlády (samovláda)
- problémy řešeny v radě, shromáždění- vznik politiky
- výrazné postavení šlechty- politická moc; archonti- úředníci z řad aristokracie
- 7-6. století – vznik timokracie – vláda bohatých bez ohledu na urozenost (– přístup i
neurozených k úřadům = oslabení aristokracie – sepsání zákonů
Athény
- poloostrov Attika- obyvatelé Iónové; princip městského státu
- státní správa– sněm (všichni plnoprávní občané) volí 9 archontů+ správce pokladu;
z archontů doživotně členové aeropagu (rada)- volí úředníky, soudce, stratégy…
- státní zřízení– šlechta, řemeslníci, zemědělci- svobodní
– cizinci- metoikové- svobodní bez práv
– otroci
- spory mezi aristokraty + nespokojenost rolníků, obchodníků Þ 621 právní normy
Drakón – velmi přísné- založeny na zvykovém právu
- 594 př.n.l.-archón Solón – zrušil všechny dluhy, dlužní otroctví; za státní peníze
vykoupil Athéňany z otroctví; rozdělil občany do 4 majetkových tříd (podle medimos-
výnos polí)→ vykoupení otroci nemají půdu
- Peisistratova tyranida– 546 př. n. l. (až na třetí pokus)- část aristokracie prchá- jejich
půda rozdělena bezzemkům; rozkvět Athén (výstavba chrámů…- Akropolis); po smrti syn Hyparchos (zavražděn), syn Hipiás ( do vyhnanství)- 510 konec tyranidy
- Kleisthenés– timokracie, reformy: rozdělení obyvatel na 10 místních oblastí (fýly),
rozšíření demokracie na lidové vrstvy, základní administrativní jednotka- démos
(vlastní samospráva…), ostrakismos, stejná politická práva pro svobodné občany
Sparta
- 1000 př.n.l. příchod Dórů – ovládnutí původního obyvatelstva- Achájů
- rozdělení obyvatel: heilóti – nesvobodní, bezprávní – práce v zemědělství
perioikové – obyvatelé okrajových oblastí – svobodní, ale bez
politických práv – zemědělci, řemeslníci
Sparťané – nepočetná vládnoucí vrstva, plnoprávní, vojáci
z povolání (tvrdý vojenský výcvik)
- výchova pod státním dohledem, od 7 let mimo rodinu, tvrdý výcvik (zbraně + tělesná zdatnost (disk, oštěp, běh)), vzdělání: číst, psát, počítat znalost zákonů, ve 20 let vojsko, ve 30 plnoprávný občan
- státní zřízení: v čele 2 rovnoprávní králové (voleno ze 2 nejmocnějších rodů); 5 eforů- dohled na krále, gerusia 2 králové+ 28 členů(straší 60 let), appelá– plnoprávní občané starší 30 let schvalování zákonů, rozhodování o válce, volba eforů
- messénská válka- století- potřeba půdy Þ zisk Þ povstání Þ poraženoÞ nutnost jednoty a semknutí Sparty
- stol.vznik peloponéského spolku – nadvláda (hegemonie) Sparty
Doba klasická (500- 338 př.n.l.)
– vrchol vzdělanosti a kultury, doba obranných válek proti Persii, vrchol otrokářské demokracie, peloponéská válka
Řecko- perská válka (492 – 449 př.n.l.)
- povstání maloasijských Řeků proti Peršanům Þ pomoc pevninských Řeků Þ záminka k napadeníÞ střet na moři- ostrov Ladé 494- athénské loďstvo poraženoÞ záminka k napadení Athén
- 490 bitva u Marathónu prohra Peršanů (perský vůdce Dareios)
- 480 Xerxés x Leonidas bitva u Thermopyl – porážka Řeků
- bitva u Salamíny 480 – lépe ovladatelné lodě Řeků Þ výhra, 479 zbytek pozemního vojska Peršanů poražen u Plataje
- 478 athénský (délský) námořní spolek – cíl: osvobodit řecká města v Malé Asii, ovládnutí Černého moře, porazit Peršany
- 449 konec řecko- perských válek- nezávislost Řeků v Malé Asii- Kálliův mír
- roste moc Athén, nespokojenost Sparty
Perikles
- stratég, uzavřel mír se Spartou
- růst politického vlivu řemeslníků a obchodníků, upevnění demokracie, rozvoj Athén, roste moc stratégů
- athénská námořní říše – hegemonie Athén peníze ze spolku využívány na jiné účely Þ nespokojenost členských států
Peloponéská válka (431 – 404)
- spor mezi Athénami a Spartou o nadvládu na celým Řeckem
- Sparta opora o peloponéský spolek
- Archidámova válka 431 – 421 střídavé úspěchy, Athény vnitřní rozpory, morová epidemie Þ oslabení 421 Nikiův mír se Spartou na 50 let
- v Athénách spor mezi mírovou a válečnou stranou
- Dekelejská válka 414-404- v A vítězí válečná strana (Alkibiades)- ale A poraženy u SicílieÞ Alkibiades přebíhá ke Spartě- rada k napadnutí pevnosti Dekeleje
- Alkibiades opět k A- získává Bospor a Dardanely
- 405 prohra Athén u Aigos potamoi (Kozí říčky)– těžké mírové podmínky – rozpuštění spolku, vydání lodí, stržení hradeb..
- hegemonie Sparty; v Athénách nastolen oligarchický režim 30 tyranů ,později návrat k Athénské demokracii
- thébská hegemonie – Théby se snaží svrhnout vládu Sparty, ale i přes výhru pokles moci, celkový hospodářský úpadek řeckých městských států, Sparta nedosáhla sjednocení Řecka Þ vzestup Makedonie
Helénistická doba (338 – 146 př.n.l.) období nadvlády Makedonie až do rozpadu říše Alexandra Velikého – přechod k pozdně otrokářské společnosti
- Filip II 359 – 336– základ mocenského vzestupu Makedonie, zajištění hranic, reorganizace vojska (falanx), péče o hospodářský rozvoj, pronikání do Řecka
- bitva u Chaironei 338 řecké obce poraženi, pronásledování odpůrců, vznik federace států v čele s Makedonií
- F zavražděnÞ Alexandr Makedonský
- Alexandr Veliký 336 – 323 př. n.l.- znovu sjednotil Řecko
- bitva u Grániku vítězství 333 př.n.l.- osvobození maloasijských Řeků
- bitva u Issu 333– výhra nad Dareiem III. (zajati členové královské rodiny)
- dobytí Sýrie a Foiníkie, tažení do Egypta založení Alexandrie 331
- Gaugamely 331– zmocnění se Babylonu a Sús, vypálení Persepoli (msta za Athény)- definitivní porážka Persie
- 327 tažení do Indie, ale nespokojenost vojska a těžké podmínky Þ návrat, 323 smrt v Babylonu ve 33 letech- říše nepřežila AM
