Otázka: Střední Evropa po 1. světové válce a Československo
Předmět: Dějepis
Přidal(a): ceskav
Střední Evropa po 1. světové válce
Na konci války byli sesazeni Habsburkové -> v Rakousku byla vyhlášena republika Německé Rakousko, ale Dohoda zakázala její spojení s Německem. V Rakousku se po válce prohlubují hospodářské potíže, vrcholící zásobovací krizí, kdy musela hospodářsky pomoci Dohoda, zvláště ČSR, krize posílila Křesťansko-sociální stranu, v níž se začínají prosazovat klerofašisté (fašistický režim s podporou a velkým vlivem církve a náboženských tradic), orientující se na Itálii. Maďarsko odmítá uznat oddělení nemaďarských území a na jaře 1919 byla po ultimátu Dohody požadujícím stažení maďarské armády z těchto území vyhlášena republika rad (komunisty prosazované státní zřízení, kde lid má veškerou moc prostřednictvím nových orgánů moci – „rad“; stejné jako sověty v Rusku) která provádí opatření po sovětském vzoru X intervence vojsk Dohody -> v létě 1919 je republika rad poražena -> obnoveno království, ale Habsburkové nebyly připuštěni na trůn -> v čele země admirál Miklós Horthy (Miklóš Horty), Maďarsko uplatňuje revizionistické požadavky vůči Trianonské smlouvě (nesouhlasí s odstoupením bývalých uherských území), což ho sbližuje s obdobně nespokojenou Itálií -> v roce 1921 vytvořena Malá dohoda=obranný spolek ČSR, Jugoslávie a Rumunska proti Maďarsku a Habsburkům X nepřipojilo se k ní Polsko, které mělo hraniční spory se svými sousedy a se sovětským Ruskem dokonce vedlo válku -> hospodářské obtíže -> 1926 převrat maršála Pilsudského, který zavedl osobní diktaturu a pod heslem sanace (ozdravení hospodářství, sanace=přijetí opatření k nápravě škod) potlačil opoziční strany.
Dobudování Československa
Pařížskou mírovou konferencí si Československo potvrdilo hranice s Německem a Rakouskem, které se 3 malými zisky – Hlučínsko (na Německu), Valticko a Vitorazsko (na Rakousku) – kopírují historické hranice Zemí koruny české a Trianonskou smlouvou navíc získalo Podkarpatskou Rus a potvrdilo jižní hranice Slovenska -> 1/3 ČSR tvořili národnostní menšiny – největší byli Němci (23%), Maďaři (5%) a Rusíni (3%) -> oficiální národnostní politikou byl čechoslovakismus na principu jednotného československého národa, tvořícího 2/3 obyvatelstva, současně byla zaručena menšinová práva, tj. vlastní tisk, školství, kulturní instituce a místní úřední jazyk. Po vzniku Československa bylo nutné okamžitě stabilizovat hospodářství, protože v okolních státech začala prudce růst inflace -> ministr financí Rašín počátkem roku 1919 prosadil oddělení měny = během dne byli vojensky uzavřeny hranice a bankovky v Československo okolkovány (namísto koruny rakousko-uherské byla zavedena koruna československá). Důležitý byl i zahraniční obchod, protože Československo zdědilo 2/3 průmyslu Rakousko-Uherska, ale mělo omezené množství surovin a malý trh. Poměry na venkově změnila roku 1919 pozemková reforma = velkostatkářská půda nad 150 ha byla rozdělena rolníkům. Vytváření Československa bylo završeno schválením ústavy 29. 2. 1920, která uzákonila trojí dělení moci – zákonodárnou moc mělo Národní shromáždění a výkonnou moc vláda, která byla vždy koaliční. Dalšími zákony bylo zajištěno volební právo žen, 8 hodinová pracovní doba, právo na stávku atd.
