Práce ve větách

 

Jak je to se statusem studenta běžně nikoho netrápí, zájem obvykle přichází až ve chvíli, kdy už má člověk po maturitě, nebo dorazí nedoplatek za zdravotní pojištění. Jak to tedy vlastně je? Záleží, jak dopadla maturita.

 

😊 Maturita se povedla

Pokud se Ti maturita povedla a pokračuješ na VŠ, můžeš být v klidu, studentem jsi až do zápisu ke studiu a můžeš u toho klidně i podnikat. Dej si ale pozor, zda o nástupu na VŠ ví Tvoje zdravotní pojišťovna. Zejména pokud nejsi u VZP, tak soukromé subjekty se o novém studiu nemusí dozvědět a budou brát Tvé studium za ukončené. Neměj ale strach, v nejhorším by mělo jednoduše stačit donést potvrzení o studiu zpětně.

Obdobný případ je, když nastoupíš na denní studium SS, VOŠ či pomaturitního studia. Háček nastává až ve chvíli, kdy se bude jednat o kombinované nebo dálkové studium. Pak už nemůžeš podnikat, nebo pobírat podporu, jinak status studenta ztratíš.

Pokud na žádnou školu nenastoupíte, nezačnete podnikat, ani nezačnete pobírat podporu, status studenta máte do 31. 8.

Z pohledu školy pak už nejste jejich studentem vždy den po dni, co jste složili maturitu.

 

😒 Maturita se nepovedla

Tahle situace už je bohužel poněkud nemilá, ale stává se. Určitě nejde o konec světa, takže hlavně klid.

Pokud Tě čeká náhradní termín, status studenta budeš mít právě do dne konání této zkoušky. V případě opravného termínu máš status studenta do konce prázdnin (31. 8.).

Z pohledu školy jsi jejich studentem do 30. 6.

Pozor, v případě neúspěšné maturity nemáš status studenta, ani když nastoupíš na pomaturitní studium! Mnoho studentů předpokládá, že tak vyřeší zejména situaci, kdy se nepovedla zkouška ani druhý pokus. Jazykové školy na tento fakt občas rády zapomínají předem upozornit. Nicméně k řádnému pomaturitnímu studiu je skutečně nutné mít maturitu.

 

* Uvedená pravidla platí jen do věku 26 let. Přesnou podobu konzultujte s příslušným úřadem a zdravotní pojišťovnou, jelikož podmínky se mohou v čase měnit či naše interpretace může být nepřesná.

Plánujete jarní prázdniny a hledáte aktuální rozpis termínů podle okresů? Na naší stránce naleznete přehledný kalendář jarních prázdnin včetně podrobných informací pro jednotlivé regiony, které vám usnadní plánování i organizaci vašeho volného času.

 

Okres	2026	2027	2028
Benešov	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Beroun	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Blansko	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Brno-město	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Brno-venkov	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Bruntál	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Břeclav	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Česká Lípa	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
České Budějovice	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Český Krumlov	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Děčín	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Domažlice	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Frýdek-Místek	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Havlíčkův Brod	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Hodonín	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Hradec Králové	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Cheb	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Chomutov	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Chrudim	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Jablonec nad Nisou	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Jeseník	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Jičín	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Jihlava	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Jindřichův Hradec	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Karlovy Vary	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Karviná	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Kladno	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Klatovy	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Kolín	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Kroměříž	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Kutná Hora	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Liberec	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Litoměřice	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Louny	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Mělník	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Mladá Boleslav	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Most	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Náchod	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Nový Jičín	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Nymburk	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Olomouc	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Opava	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Ostrava-město	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Pardubice	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Pelhřimov	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Písek	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Plzeň-jih	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Plzeň-město	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Plzeň-sever	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Praha 1	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Praha 10	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Praha 2	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Praha 3	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Praha 4	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Praha 5	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Praha 6	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Praha 7	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Praha 8	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Praha 9	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Praha-východ	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Praha-západ	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Prachatice	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Prostějov	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Přerov	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Příbram	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Rakovník	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Rokycany	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Rychnov nad Kněžnou	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Semily	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Sokolov	23. 2. – 1. 3. 2026	1. 3. – 7. 3. 2027	13. 3. – 19. 3. 2028
Strakonice	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Svitavy	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Šumperk	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Tábor	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Tachov	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Teplice	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Trutnov	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Třebíč	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028
Uherské Hradiště	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Ústí nad Labem	2. 2. – 8. 2. 2026	8. 2. – 14. 2. 2027	21. 2. – 27. 2. 2028
Ústí nad Orlicí	9. 2. – 15. 2. 2026	15. 2. – 21. 2. 2027	28. 2. – 5. 3. 2028
Vsetín	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Vyškov	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Zlín	2. 3. – 8. 3. 2026	8. 3. – 14. 3. 2027	7. 2. – 13. 2. 2028
Znojmo	16. 2. – 22. 2. 2026	22. 2. – 28. 2. 2027	6. 3. – 12. 3. 2028
Žďár nad Sázavou	9. 3. – 15. 3. 2026	1. 2. – 7. 2. 2027	14. 2. – 20. 2. 2028

Počátky v 19. století

Maturita, jako závěrečná zkouška středního vzdělání, má v České republice dlouhou tradici, sahající až do 19. století. První maturitní zkoušky byly v našich zemích zavedeny už v roce 1849 v Rakousku-Uhersku, a to po přijetí školského zákona. Tehdy probíhala v Evropě série významných revolucí, které měly za cíl prosadit národní a demokratická práva a měly výrazný vliv na tehdejší politickou situaci. Po potlačení revolucí císař František Josef I. zahájil sérii reforem, které měly upevnit moc monarchie a stabilizovat zemi. Jedním z kroků k modernizaci a centralizaci školského systému byla reforma vzdělávání, která zahrnovala zavedení jednotných standardů pro střední školy. V rámci Exner-Bonitzovy reformy byla zavedena standardizovaná maturitní zkouška jako závěrečná zkouška středního vzdělání. Byla povinná pro všechny studenty, kteří chtěli pokračovat ve studiu na univerzitě a skládala se pouze na klasických gymnáziích. Tato zkouška měla zajistit, že studenti budou mít na vysoké škole potřebné znalosti a dovednosti. Její obtížnost byla velmi vysoká.

Skládala se z písemné (slohová práce v mateřském jazyce, písemná práce v dalším „živém“ jazyce, přeložení textu z/do latiny, přeložení řecky psaného textu, práce z matematiky) a ústní části (literatura mateřského jazyka, latinská a řecká gramatika, dějepis, zeměpis, matematika, přírodní vědy, fyzika a gramatika dalšího „živého“ jazyka).

Zkouška byla navržena tak, aby důkladně prověřila akademické schopnosti studentů a jejich připravenost pro další studium. Zavedení maturitní zkoušky přispělo ke zvýšení úrovně vzdělání a standardizaci školního systému. Maturita se postupně stala klíčovým milníkem v životě studentů a důležitým krokem k vyššímu vzdělání.

V roce 1869 byla zavedena maturitu i na reálkách. V roce 1908 byla provedena reforma, při které se zrovnoprávnila maturitní zkouška na všech školách a snížily nároky na ústní zkoušky.

 

Vývoj ve 20. století

První republika (1918-1938)

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se maturitní zkoušky dále rozvíjely a byly přizpůsobeny novým politickým a společenským podmínkám. V tomto období se zaměřovaly na výuku národních dějin, češtiny a matematiky. Maturanti museli také prokázat znalosti v cizích jazycích, zejména v němčině. V roce 1931 se rozšířila na českých školách písemná zkouška o zkoušku z němčiny a na německých školách naopak o zkoušku z češtiny. Ústní zkouška pak byla opět o něco jednodušší.

 

Protektorát (1939-1945)

Během nacistické okupace Čech a Moravy byly maturitní zkoušky silně ovlivněny politickou situací. Studenti museli prokazovat nejen své znalosti, ale také loajalitu k nacistickému režimu, což mnohým z nich značně komplikovalo jejich vzdělávací dráhu. Maturitní zkoušky byly často ovlivněny ideologickými požadavky a zkoušky byly přizpůsobeny nacistické propagandě. Při maturitní zkoušce získal na důležitosti předseda maturitní komise, přičemž ostatní členové měli pouze poradní hlas. Od německé inspekce bylo nařízeno, aby 20 % adeptů neprospělo. V roce 1943 studenti museli dokonce odpovídat minimálně na jednu otázku v němčině (z dějepisu, zeměpisu, či matematiky).

 

Socialistický režim (1948-1989)

Po druhé světové válce a během socialistického režimu došlo k dalším úpravám maturitních zkoušek. Obtížnost byla snížena (vynechána byla například matematika) a do popředí hodnocení se dostal politický profil studenta. Od roku 1951 se písemná část skládala dokonce pouze z češtiny a ruštiny, ústní pak z češtiny, ruštiny a dalších 2 předmětů. Témata slohových prací byla jednotná a vyhlašovaná v den zkoušek rozhlasem ministrem školství.

 

Zkoušky po roce 1989

Po Sametové revoluci v roce 1989 prošly maturitní zkoušky dalšími změnami. Po roce 1989 byl z maturitních zkoušek odstraněn veškerý ideologický obsah spojený s komunistickým režimem. Školy získaly větší autonomii v organizaci a obsahu maturitních zkoušek. Byla větší volnost ve výběru maturitních předmětů a jejich obsahu. Povinná byla pouze zkouška z českého jazyka a literatury. Na středních odborných školách však byla samozřejmě součástí povinná praktická část či zkouška z odborných předmětů.

 

21. století a současnost

V roce 2000 začaly přípravy na zavedení jednotných státních maturit, které měly za cíl sjednotit a standardizovat úroveň zkoušek napříč celou republikou. V roce 2004 a 2005 proběhly pilotní testy nového systému státních maturit na vybraných školách. V roce 2011 byl zaveden nový systém, který zahrnoval dvě úrovně maturitní zkoušky – základní a vyšší. Studenti si mohli volit mezi těmito úrovněmi podle svých schopností a plánů na další vzdělávání.

Byly stanoveny povinné předměty, které musí každý student absolvovat – český jazyk a literatura, cizí jazyk nebo matematika. Nový systém zavedl centrální hodnocení maturitních testů, což mělo zajistit objektivitu a jednotnost hodnocení napříč celou republikou. Nový systém zahrnoval didaktické testy, které se staly důležitou součástí maturitní zkoušky a měly prověřit znalosti studentů v různých předmětech.

V roce 2020 došlo k další významné změně v systému maturitních zkoušek  – zrušení dvouúrovňového systému maturit. Původní systém, který byl zaveden v roce 2011, zahrnoval základní a vyšší úroveň zkoušek, což studentům umožňovalo volit mezi úrovněmi podle jejich schopností a plánů na další vzdělávání. Dvouúrovňový systém byl administrativně náročný na správu a organizaci, což způsobovalo problémy jak pro školy, tak pro studenty. Byly zjištěny rozdíly v úrovni přípravy studentů z různých škol, což vedlo k nerovnostem v možnostech studentů volit vyšší úroveň a následně dosahovat lepších výsledků. Především se zjistilo, že dvouúrovňový systém nepřinášel očekávané zlepšení v hodnocení znalostí a dovedností studentů a bylo potřeba zjednodušit a sjednotit proces hodnocení. Sjednocení úrovní maturitních zkoušek přispělo k rovnějším podmínkám pro všechny studenty, což mělo pozitivní dopad na spravedlivost a transparentnost zkoušek. Jednotné hodnocení umožnilo lépe porovnávat výsledky studentů napříč různými školami a regiony, což přispělo ke zvýšení kvality hodnocení a efektivity celého systému.

Na novou podobu maturitní zkoušky se studenti mohou připravit pomocí moderních metod, jako jsou online kurzy a interaktivní učební materiály. Mezi takto specializované weby zaměřené na přípravu k maturitám patří právě Studijni-svet.cz se svou online akademií.

 

Zajímavosti z historie českých maturit

• První maturity ve vězeních: V období Rakouska-Uherska se maturitní zkoušky neomezovaly pouze na školní lavice. První maturitní zkoušky proběhly i ve věznicích, kde vězni měli možnost složit maturitu a dále se vzdělávat.
• Tajné maturity během okupace: Během druhé světové války a nacistické okupace Čech a Moravy byli mnozí studenti a učitelé perzekvováni. I přesto se některé maturitní zkoušky konaly tajně, aby studenti mohli pokračovat ve svém vzdělávání.
• Maturita za protektorátu: Během nacistické okupace byly maturitní zkoušky silně ovlivněny politickou situací. Studenti museli prokazovat nejen své znalosti, ale také loajalitu k nacistickému režimu, což mnohým z nich značně komplikovalo jejich vzdělávací dráhu.
• Politické ovlivnění maturit: V období socialismu byly maturitní otázky a obsah často ovlivňovány politickým režimem. Studenti museli prokázat nejen své vědomosti, ale také politickou loajalitu k socialistickému zřízení.
• Maturitní oděv: V různých obdobích historie měli studenti při maturitních zkouškách specifický dress code. Například v 19. století a na počátku 20. století bylo běžné, že chlapci nosili obleky a dívky šaty, často s bílými límečky.
• Maturitní básně: V minulosti bylo zvykem, že studenti skládali básně nebo psali literární díla jako součást maturitní zkoušky. Tyto básně byly pak recitovány před komisí jako důkaz literárního a řečnického talentu.
• Maturitní sponzoři: V období první republiky bylo běžné, že místní podnikatelé a významné osobnosti sponzorovali maturitní plesy a jiné akce související s maturitami. Tímto způsobem přispívali k rozvoji vzdělávání a podporovali mladé talenty.
• Maturitní svitky: Dříve bylo zvykem, že maturitní vysvědčení byla ručně psaná na pergamenových svitcích. Tyto svitky byly často bohatě zdobené a měly velkou hodnotu jako památka na dosažení vzdělávacího milníku.