Otázka: Velká Morava
Předmět: Dějepis
Přidal(a): bednarova.michalka
Velká Morava
Tento výraz se používá pro první známý západoslovanský stát, ve své době nejmocnější a nejsilnější ve střední Evropě. Rozkládal se na území dnešního Česka, Slovenska a Maďarska mezi léty 833–906/7. Název Velká Morava je poprvé zmíněn byzantským císařem Konstantinem VII. v roce 950 v jeho díle O spravování říše. Do té doby se území nazývalo různě například, Marauia, terra Marahensium (země Moravanů), regnum Sclavorum (království Slovanů) a nebo také regnum Rastizi (království Rostislavovo), regnum Zuentibaldi (království Svatoplukovo).
Za 74 let trvání Velkomoravské říše se vystřídali na trůnu čtyři knížata. Prvním panovníkem byl Mojmír I.. Vládl v letech 830-845 a dal popud ke vzniku Velké Moravy. Ta vznikla v důsledku stěhování národů příchodem Slovanů do střední a jižní Evropy. Usídlily se zde dva kmeny, které vytvořily dvě knížectví. Moravské pod vládou knížete Mojmíra a Nitranské v čele s knížetem Pribinou. Roku 830 se Mojmíru I. podařilo uchvátit Nitranské území. Spravoval tak velké území, které zahrnovalo Čechy, Moravu, Slovensko, Panonii, Halič, území u horní Visly a Odry, území Lužických Srbů, území mezi Karpatami a Dunajem.
Roku 845 Mojmíra I. sesadil Ludvík Němec a na jeho místo nasoupil Mojmírův synovec Rostislav I., který panoval v letech 846 – 870. Brzy poté co se ujal vlády se s Ludvíkem nepohodl a žádal papeže Mikuláše I. o zřízení vlastního arcibiskupství. Osvobodil by se tak od vlivu Východofranské říše. Zároveň chtěl od papeže povolit bohoslužby ve staroslavanštině. V jazyku, který bude srozumitelný pro domácí lid. Protože s požadavkem neuspěl, obrátil se na byzantského císaře Michaela III. Ten se rozhodl vyslat osvědčenou misionářskou dvojici Konstantina a Metoděje. Stalo se to pravděpodobně po roce 860. Misionáři přeložili bohoslužebné knihy, učili své žáky tyto knihy správně číst a chápat. Učili je znát modlitby a obřady svátosti. Založili seminář pro výchovu kněží. Konstantin také vytvořil nejstarší staroslovanské písmo – hlaholici. Teprve později Slované přešli k latince a cyrilici. Šířením písma začaly vznikat první písemné památky.
Třetím knížetem na Velkomoravském trůnu se stal kníže Svatopluk. Neměl to jednoduché. Nejdříve se jej pokusil otrávit kníže Rostislav, ale byl odhalen a uvězněn. Někdy se uvádí, že byl i oslepen. Syn Ludvíka Němce Karloman obsadil Velkou Moravu. Dosadil tam franská markrabata a na nějaký čas Svatopluka uvěznil. V domění, že je mrtev Moravané posvtali. Svatopluk byl nejprve postaven do čela franské armády, pak ale přešel na stranu Moravanů. Když vyhrál, uzavřel mír s Ludvíkem Němcem a mohl se konečně ujmout vlády. Ta trvala od roku 871 do roku 894.
Posledním kdo se v čele Velké Moravy objevil byl Mojmír II. Na velkomoravský knížecí stolec Mojmír nastoupil po smrti svého otce, knížete Svatopluka, v roce 894. Druhý syn, Svatopluk II., získal v léno Nitranské knížectví. V té době také vznikla legenda O třech prutech Svatoplukových. Brzy po roce 894 došlo mezi syny k rozbroji a započal se rozpad Velkomoravské říše. Momír musel řešit spory nejen s Východofranskou říší, ale i se svým bratrem Svatoplukem II.. Velkomoravská říše se začala rozpadat. Zároveň rosly obavy z Maďarů. V lednu 901 vedly k uzavření míru mezi Moravany a Bavory. Maďaři pak následujícího roku zaútočili na Moravu, ale byli odraženi. Po tomto Moravském vítězství se situace nakrátko uklidnila. V roce 904 byl ale v Bavorsku na hostině zavražděn maďarský velkokníže, což vedlo k dalším bojům. K rozhodujícím střetům mezi Maďary a Moravany došlo pravděpodobně někdy v letech 905 – 906. Během nich pravděpodobně zahynul Mojmír II. Roku 906 se maďarský útok opakoval a došlo k definitivnímu zhroucení Velké Moravy. Zánikem Velkomoravské říše se rozdělily dějiny Čechů a Slováků až do opětovného spojení v roce 1918.
Archeologie nám umožňuje získávat informace o kultuře a hospodářství Velké Moravy. Byla odkryta dvě velká sídelní centra s řadou drobných kostelíků a bazilikou. Naleziště se nacházejí v oblasti Staré Město, Uherské Hradiště, Modrá a v Mikulčicích. Architektura prozrazuje různé kulturní vlivy. Podle archeologických nálezů bylo na vysoké úrovni šperkařství. Nejvyšší aristokra-cie sídlila ve velkých areálech na vlastních dvorcích, obklopených obydlími svých bojovníků, služebnictva a řemeslníků. K některým areálům patřil i kostelík. Byla užívána různá platidla, ne však mince. Směna zboží měla dálkový charakter, byla doložena i směna zboží se Středomořím.
Zdroj:
Dějiny středověku a počátků novověku, H. Mandelová, E. Kunstová, I. Pařízková
Dějepis na dlani, H. Kohoutková, M. Komsová
wikipedie
