Vznik USA, Velká francouzská revoluce

 

   Otázka: Vznik USA, Velká francouzská revoluce

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Prokopvac

 

VZNIK USA A VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE

Boj amerických osadníků za nezávislost, Velká francouzská revoluce – průběh, období vlády Napoleona I., napoleonské války, výsledky vídeňského kongresu,

• Koloniální úsilí Evropanů probíhalo v etapách:
• v 16. a na počátku 17. století měli převahu Španělé a Portugalci,
• v 1. polovině 17. století se začali prosazovat Nizozemci
• v druhé polovině 17. století Angličané a Francouzi Þ Ti pak nakonec spolu vedou boje o převahu v koloniích. V roce 1763 skončila sedmiletá válka, která potvrdila převahu Anglie v koloniích,
• Obyvatelstvo Ameriky:
  • Indiáni –původní obyvatelstvo, – přistěhovalci se chtěli zmocnit jejich půdy, proto je vysídlovali do rezervací nebo je vybíjeli,
  • Černoši – přivlečeni z Afriky na práci v dolech a na plantážích, jako otroci prodáváni na trhu,
  • Přistěhovalci – z Evropy přicházeli lidé nábožensky pronásledovaní, chudí rolníci, řemeslníci, ale i dobrodruzi a zločinci,
• Osadníci žili ve východní části Severní Ameriky při Atlantském oceánu nejvýznamnější postavení zde získalo 13 nezávislých anglických osad = kolonií. Osady byly velmi odlišné jak z hlediska hospodářského, tak správního a politického:
• V severních oblastech (zahrnují např. Boston)
  • převládaly malé farmy, obyvatelé se zabývali i rybolovem, ve městech pak obchodem,
  • Přísně zbožný společenský život – pravidla udávali angličtí puritáni,
• ve středních oblastech i atlantického pobřeží (zahrnují např. New York či Philadelphii),
  • obyvatelstvo zastoupeno mnoha národy Þ větší náboženská tolerance čilý obchodní ruch – převažovala zde manufakturní a řemeslná výroba, vznikala obchodní centra,
• jižní kolonie,
  • převládá zemědělství –  zejména  pěstování  bavlny, cukrové třtiny a tabáku na rozsáhlých plantážích využívali bílí osadníci práce černých otroků, kteří byli za krutých podmínek dováženi z Afriky Þ Otroci  považováni za mluvící dobytek a podobně s nimi bylo i zacházeno majitel  mohl otroky podle své úvahy trestat či prodávat,
• kolonie byly závislé na vládě státu, který území obsadil 13 osad patřilo anglickému králi rozhoduje o nich anglický parlament a obyvatelé jsou poddaní anglického krále zástupcem krále v kolonii byl guvernér,
• Vztahy mezi Anglií a koloniemi byly zpočátku dobré Velká Británie měla zájem na tom, aby osadníci bojovali za rozšíření jejího panství za mořem, a proto do konce sedmileté války nijak nezasahovala do politických, ale ani do hospodářských záležitostí osad. Po vítězství v sedmileté válce (r. 1763)  kdy Francie uznala  ztrátu naprosté většiny svého území v severní Americe britská vláda pomoc osadníků proti Francouzům  už nepotřebovala britské úřady začaly  více zasahovat do života osadníků,
• od 60. let 18. století se napětí mezi koloniemi a mateřskou zemí začalo zvyšovat Británie se snaží upevnit si nad všemi državami v Severní Americe svou moc britský parlament se snažil potlačit rozvoj průmyslu a obchodu v koloniích snaha chránit britské podnikatele před možnou zámořskou konkurencí kolonie chápány jako zdroj levných surovin a odbytiště pro britské výrobky anglická vláda dokonce zakazovala podnikání na mínění kolonistů nebrala vláda ohled výsledkem spory mezi osadníky a Velkou Británií osadníci reagují  protesty a bojkotem dováženého zboží dochází i k prvním srážkám mezi vojskem a civilisty,
• Hlavní příčiny konfliktů:
  • spory o půdu – osadníci chtějí obsadit i území dál na západě (na řece Mississippi ) – toto území  však   prohlášeno za území anglického krále a vydán zákaz jejího osidlování snaha zabránit konfliktu s Indiány,
  • odpor proti zákonu o kolkovném (1765) (=- Zákon požadoval, aby mnohé tištěné dokumenty byly vybaveny kolkem) , zvyšování cla na vnucované  anglické výrobky, zvyšování daní
    – Velké Británie po sedmileté válce měla  ohromné dluhy osadníci se měli finančně podílet na  splácení dluhů a na úhradě výdajů za vydržování anglické armády v koloniích a rostoucím aparátu koloniální správy proto byly zaváděny nové daně a cla  na zboží (papír, čaj, sklo), které musely kolonie dovážet z Britských ostrovů (zákaz přímého obchodu s Evropou – povinnost  odebírat anglické výrobky) to vyvolávalo odpor osadníků nakonec byl o kolkovném zrušen,
  • odpor proti rozhodování anglického parlamentu o osadách osady v něm  nemají své zástupce
    – osadníci se odvolávají na anglické historické právo nelze zdanit občana sněmem, ve kterém nemá zastoupení – vliv osvícenství zdůraznění lidských práv,
• první významnější konflikt =  „bostonské pití čaje“ v prosinci roku 1773  – proběhlo  tzv.  „bostonské pití čaje“ skupinka osadníků pronikla na britské lodě kotvící v bostonském přístavu a do moře naházela celý náklad čaje. Tento protest  vedl k dalšímu zhoršení vztahů mezi osadníky a jejich mateřskou zemí. Britský král Jiří III. „bostonský čajový dýchánek“ označil za vzpouru přístav v Bostonu byl uzavřen do doby, dokud osadníci nenahradí škody britské společnosti,  došlo k posílení britské armády v koloniích  a schválení  donucovacích zákonů,
• první kontinentální kongres (1774) – rok po  „bostonském pití čaje“ – ve Filadelphii se sešli zástupci 12 kolonií, aby jednali o společném postupu osadníků vůči opatřením britských úřadů. výsledkem:
• schválen úplný bojkot britského zboží a vytváření ozbrojených milicí pro případ, že by se Londýn rozhodl zasáhnout vojenskou silou,
• O nezávislosti nebylo jednáno pouze požadavky na samostatné řízení svých  záležitostí,  svobodné podnikání a obchodování,
• Požadavek na odchod britských vojsk ze severní Ameriky,
• Přijetí  Deklarace práv a stížností adresovaná anglickému králi Jiřímu III. soupis stížností proti donucovacím  zákonům a požadavků na jejich zrušení,

Britský parlament rozhodl, že situaci v Americe je možné považovat za rebelii a bylo vysláno další vojsko  dochází k   otevřeným srážkám  mezi britskou armádou a milicemi v dubnu 1775 vypukla válka podnětem  ke svolání druhého kontinentálního kongresu,

• Druhý kontinentální kongres (zasedal v letech 1775 – 1781) = shromáždění delegátů třinácti kolonií ve Filadelphii,
• Rozhodnuto vést boj za nezávislost a práva Američanů,
• stal se revolučním parlamentem šlo fakticky o první federální vládu Spojených států, protože Kongres zajišťoval vedení války a uzavíral mezinárodní smlouvy,
• Oddíly milicí byly prohlášeny za kontinentální armádu a jejím vrchním velitelem byl jmenován bohatý plantážník, George Washington milice špatně organizované (chyběl vojenský výcvik a kázeň) , jejich jedinou výhodou znalost terénu. Potýkají se  i s nedostatkem financí později získávají finanční pomoc ze zahraničí (hlavně od Francie, dále od Nizozemí a Španělska milice úspěšně obléhají Boston, vojska kolonistů vpadla rovněž do Kanady britská vojska vítězí za cenu značných ztrát,
• července 1776  účastníci kongresu schválili Prohlášení o nezávislosti a  unii = Deklaraci o nezávislosti:
  • 13 kolonií se prohlásilo za jeden celek vznikl nový stát Spojené státy americké měl  podobu volného svazku nezávislých států každý ze států Unie si zachovával  samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku,
  • Upravovala vztahy mezi občanem a státem (demokracie),
  • autorem prohlášení nezávislosti byl advokát Thomas Jefferson, Benjamin Franklin, John Adams a další),
• V roce 1777 účastníci kongresu schválil  první ústavu Spojených států amerických – tzv. Články konfederace v platnost vstoupily r. 1781:
  • USA = volný svazek fakticky nezávislých států se slabou ústřední vládou,
  • Zákonodárnou a výkonnou funkci jednokomorový  kongres –  v něm měl každý stát  1 zástupce,
  • Volební právo všichni muži platící daně,
• král Jiří III. odmítl uznat nezávislost kolonií rozpoutal se několikaletý konflikt osadníků s britskými jednotkami označovaný jako „válka za nezávislost“,
• na stranu rebelů se přidali i tradiční nepřátelé Velké Británie – Francie a Španělsko ty svým loďstvem blokovaly posily z Velké Británie, znesnadňovaly zásobování britských jednotek na severoamerické pevnině a  poskytly Američanům velkorysou finanční pomoc. S jejich podporou se podařilo Američanům získat převahu 1781 bitva u Yorktownu britské jednotky kapitulovaly,
• 1783 uzavřena mírová smlouva v Paříži,
• Velká Británie uznala nezávislost Spojených států amerických včetně jejich západní hranice na řece Mississippi,
• Francie získala oblast v Karibském moři a Španělsku připadla Florida,
• slabost a nefektivnost první americké vlády Þ vedlo k přijetí nové ústavy,
• roku 1788 ratifikována nová federální ústava kompromis mezi přívrženci pevné centrální vlády a stoupenci volného soustátí. Unie organizována jako federace jednotlivé státy si zachovaly svá práva  včetně otrokářství na jihu. Silnější ústřední vláda dělba moci:
• výkonná moc prezident USA a jím jmenovaná federální vláda,
• zákonodárná moc dvoukomorový Kongres přijímá zákony platné pro všechny občany federace rozdělen na Sněmovnu reprezentantů –  každý stát je zastoupen podle počtu obyvatel různým počtem poslanců, a Senát –  každý stát bez ohledu na svou  velikost má dva zástupce,
• Moc soudní nejvyšším soudním orgánem Nejvyšší soudní dvůr – povinnost dohlížet  na dodržování Ústavy,
• podle ústavy zvolen první americký prezident George Washington (ústava platí dodnes),
• V roce 1791 bylo přijato deset ústavních doplňků ústavy známých jako Listina práv články zajišťovaly základní práva občana Spojených států amerických – svobodu náboženství, slova, tisku, shromažďování, ale i právo nosit zbraň,
• Ústava zaručila politická práva jen „bílým obyvatelům – svobodným mužům“ ženy, černošské obyvatelstvo, indiáni politická práva nemají,
• Otroctví zrušeno v severních státech v jižních zachováno,
• Hlavním městem byla zpočátku Philadelphia začala se ale budovat nová metropole = Washington,
• Vyhlídky nového státu:
  • Pozitivní :
    • velké území otevřené osadníkům, úrodná půda,
    • příliv přistěhovalců zvyšuje počet obyvatelstva,
    • zásoby surovin,
    • příznivý politický systém pro podnikatele,
  • Negativní:
    • ústavou hlásaná demokracie není úplná (polit. práva jen bílí muži),
    • Otrokářský systém na jihu USA,
    • utlačování indiánů a jejich odsun do rezervací,
    • politické a ekonomické spory jižních a severních států vedou k občanské válce,
• Americká revoluce – jako první uzákonila základní principy demokracie – všichni lidé mají nezadatelná práva a všechna moc vlády vychází z lidu, kterému je vláda zodpovědná,

 

Francie 18. století 

• nejmocnější stát v Evropě – Absolutistický způsob vlády král má veškerou moc, určuje náboženské vyznání všech svých poddaných, veškerý tisk byl pod přísným dohledem státu,
• francouzská společnost obyvatelstvo rozděleno do 3 stavů:
  • duchovenstvo ( méně než 1 % obyvatelstva) – katolická církev měla velkou moc, dohlížela na většinu škol, vlastnila více než jednu desetinu veškeré půdy, dostávala navíc nemalé částky z rent, daní a poplatků,
  • šlechta (méně než 2 % obyvatelstva) –  disponovala  mnoha výsadami –  např. právo nosit zbraň, právo lovu, byly jim vyhrazeny dobře placené vysoké dvorní úřady a důstojnické hodnosti v armádě,
  • zbývající obyvatelstvo ( 97 %),
    • převážně rolníci žili ve velké bídě,  dále  pomalu se rodící buržoazie – bankéři, bohatí obchodníci, rejdaři,  majitelé manufaktur a inteligence – právníci, lékaři, vědci a umělci vzhledem  k neurozenému původu nemají možnost podílet se na správě státu a kontrole stále rostoucí státní výdajů,
    • K hlavním požadavkům nespokojeného třetího stavu patřilo omezení královy absolutní moci ústavou, zavedení kontroly státních výdajů, zrušení privilegií a daňové nerovnosti, uzákonění občanské rovnosti pro všechny obyvatele Francie,
    • odvádí vysoké daně státu – sociální nerovnost ve městech a na venkově – nejvíce zdaněny rolníci,
• Duchovenstvo a šlechta představovaly tzv. privilegované stavy osvobozeny  od placení přímých daní úspěšně čelili všem snahám o omezení svých privilegií,
• ve 2 pol. 18. stol. – za vlády Ludvíka XVI. vrcholí finanční krize státu  => důvodem velké výdaje na armádu ( především díky účasti Francie ve válkách za americkou nezávislost) a nákladný život dvora obyvatelstvo sužované rostoucími daněmi a poplatky v zemi hrozí hladomor katastrofální situaci je možné řešit vypsáním nových daní (zdaněním šlechty a církve) k tomu je potřeba souhlasu všech stavů král svolává generální stavy,
• 1789 – zasedání generálních stavů ve Versailles => projevují se protichůdné zájmy jednotlivých stavů (šlechta a duchovenstvo se odmítají vzdát svých výsad a platit daně, třetí stav se chce podílet na politické moci) => král žádá nové daně  pro všechny obyvatele včetně šlechty a církve => návrh byl zamítnut =>  V reakci na zklamání z průběhu jednání generální stavů se 17. června 1789, třetí stav  prohlásil za Národní shromáždění:
  • považuje se za reprezentanta národa,
  • požadují omezení královské moci, chtějí donutit šlechtu platit daně, zrušit poddanství, zajistit svobodu podnikání, vypracovat novou  ústavu – slíbí si, že se nerozejdou, dokud nedají Francii ústavu   =>  přejmenují se   na  Ústavodárné shromáždění,
  • domnívají se, že mohou dosáhnout svých požadavků dohodou s králem => král Ludvík XVI. se však rozhodl pod vlivem svého okolí toto shromáždění rozehnat armádou a povolává armádu do Paříže => o připravovaném útoku se dozvěděl pařížský lid a povstal na jeho ochranu =>  lid ovládl pařížskou radnici a  zaútočil na obávané královské vězení Bastilu => tu  dobyl => král nucen odvolat vojsko  => revoluce se rozšířila i na venkov – Radikální poddaní, měšťané rabují a pálí zámky.