Zemský povrch a mapa – zeměpis

 

   Otázka: Zemský povrch a mapa

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Silvii

 

 

 

Kartografie – nauka o mapách zabývající se tvorbou a konstrukcí map, je spjatá s matematikou a geometrií. Zabývá se tvorbou map, globusů, atlasů a plánů.

 

Mapa – je rovinné zobrazení zemského povrchu, zmenšené v určitém měřítku. Tvary jsou zkreslené, protože Země je kulatá a mapy jsou rovné. Každá mapa obsahuje název (ten vypovídá o znázorněném místu), legendu (vysvětlení znaků z mapy), obecné údaje (autor, rok a místo vydání) a mapové pole (tj. vlastní mapa).

 

Atlas – soubor map.

 

Dělení map:

1.     Podle obsahu

–        topografické  (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji)

–        geografické (obecně geografické-zobrazují rozsáhlá území, svět; tematické: fyzické – mapa půd, vodstva; sociální (politická mapa, průmysl, zemědělství)

–        speciální (pro jiné účely než geografické – např. turistická mapa, autoatlas, historické mapy)

 

2.     Podle měřítka

–        mapy malého měřítka (měřítko 1:1 000 000 a více, znázorňují obrovské území, jsou značně zkreslené – zkreslení působí hlavně zakřivení Země)

–        mapy středního měřítka (měřítka 1:200 000 až 1:1 000 000)

–        mapy velkého měřítka (měřítka menší než 1:200 000, zobrazují pouze malá území, jsou minimálně zkreslené – zkreslení způsobuje hlavně členitý georeliéf)

 

Měřítko mapy

Měřítko mapy udává, kolikrát je mapa zmenšená vzhledem ke skutečnosti. Měřítko může být číselné (např. 1:25 000) nebo grafické.

Pokud je např. 1:50 000, 1 cm na mapě odpovídá 50 000 cm ve skutečnosti, tj. 500 m.

 

Generalizace – výběr a zjednodušení, symboly.

Vrstevnice – čára, která spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou.

Hloubnice – čára, která spojuje místa se zápornými výškami.

 

Měření na mapách:

1)     měření délek – pravítkem, provázkem, KŘIVKOMĚREM

2)     měření ploch –čtvercová metoda, PLANIMETREM

3)     měření úhlů – úhloměrem

 

Měření délek: naměřená hodnota x měřítko (12,5 cm x 25 000)… násobíme, pokud chceme zjistit skutečnou velikost, dělíme, pokud chceme zjistit, jaká bude skutečnost na mapě

 

Měření ploch: naměřená hodnota x měřítko „na druhou“ (7,5 mm x ) … pokud chceme obráceně -> dělení

 

Obsah mapy:

1) Výškopis – barevně, vrstevnicemi, šrafováním, stínováním, kódy vrstevnic

2) Polohopis – řeky, města, silnice, hranice

3) Geografická síť – rovnoběžky a poledníky

4) Popis – názvy měst, ulic, řek, hor

 

Generalizace mapy: Zjednodušení mapy (např. na mapě v měřítku 1:500 000 nebudou vyznačeny hrady, zámky).

 

Kartografické symboly:

–        bodové (např. hnědé uhlí, ropa, zemní plyn – vyjádření kvantity a kvality -> např. čtvereček určité barvy (kvality – černé uhlí) a velikosti – množství toho uhlí)

–        čárové (např. směry vojsk, silnice, směr proudu)

–        plošné (města, jezera, lesy)

 

Kartografický zobrazovací způsob je způsob, kterým zobrazujeme zemský povrch do mapy. Dochází k určitému zkreslení (úhlů, ploch, délek). Mapy, které nemají zkreslené úhly, se nazývají úhlojevné (délky – délkojevné, plochy – plochojevné).

3 základní zobrazovací způsoby:

1)     azimutální – přenesení na rovinu

2)     válcový – přenesení na plášť válce

3)     kuželový – přenesení na plášť kužele

(dále: normální, transverzální, obecné)

 

Vznik mapy:

–        práce astronomické – vyměření základního bodu – Slunce

–        práce geodetické – nivelační (údaje pro výškopis) a trigonometrická síť (údaje pro polohopis) .. zákl. trigonometrický bod u nás – Pecný, zákl. nivelační – Lišov

–        práce topografické – zachycení geografické reality co nejpodrobněji

–        práce reprodukční – tvorba map z předchozích map

 

Trigonometrická síť:

Pravoúhlá souřadnicová síť tvořená z trojúhelníků, udává údaje pro polohopis.

 

Nivelační síť:

Síť tvořená uzlovitými body.

 

Letecké a družicové snímkování:

Letecké snímky jsou pořizovány v relativně malých letových výškách, oproti tomu družicové

snímky jsou pořizovány z oběžné dráhy Země, jsou oproti družicovým snímkům detailnější, levnější a technicky méně náročné. U družicových snímků zase můžeme vidět celou Zemi + to má výhodu v astronomii. Nevýhody:oblačnost, zkreslení.

 

Letecké snímkování:

  • fotogrammetrie – překrývání snímků o 60 %
  • stereoskopie – 3D modely

 

GPS – družicový polohový systém provozovaný Ministerstvem obrany Spojených států, díky GPS lze jistit přesnou polohu na Zemi. Část těchto služeb je k dispozici civilním uživatelům.





Další podobné materiály na webu: