Otázka: Generativní a vegetativní rozmnožování květin

Předmět: Květinářství

Přidal(a): Laura Konečná

Generativní rozmnožování

• použití u květin, které vytvářejí dostatek semene (některé druhy nebo odrůdy se množí výhradně semenem – nelze je množit vegetativně nebo z hlediska ekonomického
• semenem se nepřenášejí choroby
• je běžné u letniček, dvouletek, u trvalek se používá jen u některých druhů, hrnkové rostliny (brambořík, primule, gloxínie, asparágus, palmy…), řezané rostliny se množí semenem pouze, jestliže se používá křížení při šlechtění nových odrůd

Vlastnosti osiva:

• má být odrůdově pravé, biologicky hodnotné a vyčištěné
• významným ukazatelem biologické hodnoty osiva je energie klíčivosti a ta se udává podílem semen, která vyklíčí do určité doby květiny mají rozdílnou klíčivost (různě dlouhá doba)
• druhy, které rychle ztrácejí klíčivost, musí být výsev co nejdříve po dozrání semene (orchideje, bromélie)
• letničky a dvouletky mají většinou semena klíčivé po dobu 2 – 3 let (zkouška klíčivosti)

Skladování osiva:

• životnost závisí na jeho vlhkosti, teplotě

Ošetření osiva před výsevem:  

• k ochraně před choroboplodnými zárodky se nejčastěji používá suché moření osiva (uvedení na obale)
• mokré moření je možné pouze před výsevem (máčí se v roztocích)
• stratifikací se rozrušuje tvrdé osemení semen mechanickým způsobem nebo slabým roztokem minerální kyseliny (semena palem, pelergonií) – semena dlouho a hůře klíčí
• máčení osiva po dobu 1 – 2 dny ve vodě (asparágus, frézie) – urychlení klíčení

Letničky

• na jaře téhož roku, ve kterém vykvétají a vytváří semena

Dvouletky

• koncem jara až v létě (podle druhu), vykvétají po přezimování, v následujícím roce po výsevu

Trvalky

• výsev není vázán na určité roční období (vhodný výsev na jaře)
• vysévají se do pařeniště, ve skleníku (výjimka u druhů, které nesnášejí přesazování – vysévají se přímo na záhony)
• u skleníkových květin je doba výsevu především závislá na požadovaném začátku kvetení nebo na požadované době prodejnosti rostlin

Velikost semen a výsevek:

• značné velikostní rozdíly (nejmenší – orchideje, největší – palmy)
• počet semen v 1 g osiva není použitelný pro stanovení potřebného výsevku k vypěstování požadovaného množství prodejných rostlin (uvádí se množství osiva potřebné pro tisíc prodejných rostlin – v gramech nebo v kusech – počítá se s průměrnými ztrátami

Technika výsevu:

• ručně (výsev na široko, do řádků)
• secí stroje (přesný výsev jednotlivých semen)
• hustý výsev způsobuje nežádoucí vytahování tísnících se semenáčků a šíření houbových chorob
• používáme výsevné misky a truhlíky (plast – dobré čištění a dezinfekce), na dně jsou otvory pro odtok vody

Prostředí pro klíčení a vzcházení:

• teplotní a světelné podmínky, vlhkost a vlastnost výsevního substrátu
• optimální teplota pro většinu skleníkových květin je 18 – 24 oC
• vzešlé semenáče vyžadují k růstu dostatek světla (ochrana před silným slunečním zářením)
• výsevní substrát má mít nízký obsah solí, vzdušnou a vodní kapacitu, propustnost pro vodu a zdravotní nezávadnost, před výsevem musí mít náležitou teplotu a vlhkost, musí být urovnán
• semena zasypáváme vrstvou, která odpovídá průměru semen
• malá semena a semena klíčící na světle nezasypáváme
• opatrná zálivka nebo rosení (během klíčení nesmí substrát přeschnout)
• kvalitní voda

Přepichování:

• je to přesazování malých semenáčů (větší prostor, více světla a živný substrát) • odstraňují se nejslabší rostliny
• musí být včas, aby se rostliny v hustém porostu neznehodnotily prodlužovacím růstem
• po vytvoření děložních lístků
• substrát k přepichování má být hrubší a živný
• používáme kolíky (různé velikosti)
• zkracujeme hlavní kořen (rozvětvení)
• velké množství ruční práce (specializované podniky – stroje na přesazování – opatření etiketami, zálivka)
• rostliny jsou po přepíchání citlivější k nízké vlhkosti vzduchu, k převlhčení substrátu a k silnému záření Vegetativní rozmnožování
• množí se druhy a odrůdy, které netvoří dostatek semene, které semenem nepřenášejí vlastnosti rodičovských rostlin na potomstvo
• ekonomické důvody (výhodnější než semeny)
• množené rostliny mají stejné znaky a vlastnosti jako mateční rostliny, ze kterých pocházejí
• pokud nejsou mateční rostliny zdravé, oddělenými částmi se na potomstvo přenášejí i škodliví činitelé

Způsoby vegetativního rozmnožování

Řízkování:

• řízky jsou oddělené části rostlin, které jsou schopné vyrůst v dospělou rostlinu • pro množení se zakládají zvláštní porosty matečních rostlin, které se trvale udržují ve vegetativním stavu (mateční rostliny nesmějí být přestárlé)
• řízky se odlamují, odřezávají nebo odstřihují
• řízky se ošetřují stimulátory zakořeňování (možnost skladování v chladírnách)

Druhy řízků podle rostlinných orgánů, které slouží k množení:

• stonkové (pokračuje růst z vrcholu stonku nebo z úžlabních pupenů v paždí listů – řízky bez vrcholu)
• listové (růst pokračuje z adventivních pupenů – na bázi řapíku listu nebo i na oddělených částech listové čepele)
• kořenové (růst oček na nařezaných částech kořenů – trvalky)

Rozmnožování dceřinými cibulemi a hlízami:

• využití schopnosti cibulnatých květin tvořit nové cibulky z úžlabních pupenů uvnitř cibulí
• schopnost hlíznatých květin tvořit nové hlízky z pupenů při povrchu hlíz

Dělení:

• rostliny, které tvoří trsy a lze je rozdělit oddělky s kořeny a pupeny (významné pro množení trvalek)

Rozmnožování výběžky:

• trvalky, které tvoří šlahounovité výběžky s mladými zakořeňujícími rostlinami, které se používají k množení (skleníkové květiny – nephrolepis)

Rozmnožování v laboratorních podmínkách:

• regenerace izolovaných části rostlin v umělých podmínkách, invitro

Článek Generativní a vegetativní rozmnožování květin se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Školkování

Předmět: Sadovnictví

Přidal(a): Emkaa

VÝVOJ

• Od 19. století – Victoria – Želešice u Brna
  • Vaněk – Chrudim
• Po 1918 – Žehršice, Ďáblice
• Po 1943 – po znárodnění produkce klesla
• Po 1970 – vznik nových školek
• Po 1989 – některé zanikly, některé vráceny majitelům
• 1993 – oživení poptávky na trhu, nové techniky
• 1997-2002 – objem výpěstků se zdvojnásobil, dovoz
  • Dovoz – Holandsko, Francie, Dánsko, Itálie, Německo, Polsko
• V ČR 250 školek, 3300 ha

PODMÍNKY K ZALOŽENÍ

• PODNEBÍ – klima, mírné podnebí, bez exhalací
• VÝŠKA – do 400 m.n.m. , otevřená ne větrná plocha
• PŮDA – stř. těžká, přípustná
• SPOD. VODY – 80-100 m
• VODA – zdroj systém závlahy, zpevněná plocha
• PODMÍNKY – blízko komunikace, železnice, hl. silnice, odbyt, velikost pozemku, technická vybavenost, kvalifikace zaměstnanců

TYPY ŠKOLEK

• PODNOŽOVÉ
• OVOCNÉ
• OKRASNÉ – trvalkové, růže, alejové stromy, vřesovištní
• LESNÍ

ROZČLENĚNÍ PLOCHY

• Výrobní – přímá výroba, pěstování
• Nevýrobní – pomocné objekty, plochy

1a) POLNÍ PLOCHA

• Plán, regenerace půdy, 1\4 půdy každý rok
• Osevní postup – střídání plodin
• Alej stromy 3-5 let
• Hnojení 1rok
• Listnáče – 2 roky
• Okopaniny – 1 rok
• Lepší prodat prostokořené jinak se odváží ornice z pole
• Pozemek rozdělit cestami, musí vyhovovat mechanizaci
• Jedna hlavní cesta 3-4 m střed a ze strany – zatravnění, zpevnění
• Tabule, oddíly – prav. Čtverce, obdélníky

1b) KONTEJNEROVNA

• Navazuje na zastavěnou část, zpevněná (živice, beton, folie)
• Nutný stád, závlaha (vrchní, spodní)
• Oplocení – včas a pořádně, drát2-3mm, otvory 5×5 cm , sloupky 4m od sebe, výška 2m

1c) STAVBY

• PAŘENIŠTĚ – k přezimování, velká prašnost, mn. Dřev. Řízků, výsev, nové se nebudují – nahrazují tunely z folie
• SKLENÍKY – výsev, řízky, přezim. dřevin
• FOLIOVNÍKY
  • a) nízké tunely – s folií jako množárny, stínoviště
  • b) klasické – 2-4 t delší vegetace
  • c) dvouplášťové – lze nafouknout, lepší izolace

• CHLADÍRNA – izolovaný prostor, uskladnění množ. Mat.
• STÍNOVIŠTĚ – lehká konstrukce se stínící tkaninou, pro aklimatizaci mladých dřevin

2) ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ PLOCHY

• budova – kanceláře, účtárny, zázemí
• velké zpevněné plochy
• haly, hangáry, garáže na stroje
• prodejna
• mechanizace – traktory speciální stroje ( školkovací, hrnkovací, dobývací) , pojezdové plošiny, závlahy

MNOŽENÍ OKRASNÝCH DŘEVIN

• A) GENERATIVNÍ
• b) VEGETATIVNÍ
  • přímé – dělení, hřížení, kopčení, řízkování
  • nepřímé – roubování, očkování
  • in vitro – B

GENERATIVNÍ

• Každý jedinec unikát, vysoká odolnost proti CH, mohutnější růst, u původních bot. Druhů
• OSIVO – vyzrálé, dobře vyvinuté, čerstvé, původ osiva, sklizňová zralost
• Pro podnože, při křížení
• SUCHÉ PLODY – před pukáním sklidit – trhání, střásání, odřezávání, vymlátit a luštění
• DUŽNATÉ PLODY – odstranění dužiny – namačkat, vykvasit, promýt
• SKLADOVÁNÍ – krátkodobé (1rok)
  • Dlouhodobé (3+ let)
  • REKALCITRAUTNÍ – nesmí vyschnout (Salix, Ulmus, Juglans,..)
  • ORTODOXNÍ – nízký obsah vody, mohou vyschnout (Picea, Pinus, Larix)
  • DORMANCE – semena zralé (neklíčí), tvrdý obal, inhibiční látky, sekundární dormance, nutná úprava osiva
  • STRATIFIKACE – vlhký písek, do chladu, necháme ležet
  • SKARIFIKACE – narušení tvrdého obalu, odstranění nerovností
  • Výsev – 2-4cm
  • Koeficient – až 1000 semen

VEGETATIVNÍ

1) PŘÍMÉ

• Autovegetativní
• Klon matky, množení kříženců
• Matečnice – pole s R pro sklizeň řízků, matky
• Dělení – Kerria, Vinca, oddělení výmladků
• Kopčení – ovo podnože, Populus albus,
• Hřížení – výhon se zahrne půdou
• Řízkování
  • Očkové – v létě VII. – VIII., málo používané
  • Kořenové – jen s adventivními pupeny
  • Bylinné
    • olistěné výhony s očky
    • kvetoucí keře, stálezelené jehličnany
    • – VII. , podle druhu, vzrálý
    • Dole namočit do stimulátoru
  • Dřevité
    • V zimě
    • Populus, Salix
    • Odběr XI. Školkování na jaře
    • 2 řízky nebo 2 páry oček 10-15cm (3-5 oček)
    • Na podzim dobýváme a třídíme

2) NEPŘÍMÉ

• Xenovegetativní
• PODNOŽ – semenáč, řízkovanec (Salix, Ribes)
• ROUB – štěpování, jednoleté výhony, některé 3leté (Betula, Fagus, Acer)
• Pro růst nutná afinita
• PODNOŽ
  • Předpěstovaná, zlepšuje vlastnosti R
  • Původ, druh, číslo- gen mn, písmeno – veg mn
  • U stromů původní druhy
• ROUBY – 1leté výhony na spící očko, odběr v létě z matečnic (3-5 oček)

Článek Školkování – maturitní otázka ze sadovnictví se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Rajonizace okrasných dřevin

Předmět: Sadovnictví

Přidal(a): Emkaa

Nároky okrasných dřevin

• Dřeviny rostou obvykle ve společenstvech – fytocezónách
• Obsahují druhy stromové, keřové, bylinné, v určitém poměru
• Společenstva ve své konečné fázi (klimaxu), jsou relativně stálá, odolná i vůči kalamitním vlivům( sucho, mráz, vítr, škůdci, choroby)

Úkol sadovníka a krajináře

• Vytváření společenstev tak aby vše dlouhodobě fungovalo
• Přizpůsobení lokalitám
• Poznávat a znát přirozená společenstva
• Používat správné druhy

Faktory ovlivňující výběr druhů

• Nadmořská výška
• Mikroklima, pásma mikroklimat, orientace stran
• Světelné podmínky
• Poloha, konfigurace
• Srážky
• Podzemní voda
• Půda: mateřská hornina, zvětrávání, fyz. vlastnosti
• Ošetření
• Znečištěné prostředí
• Domácí dřeviny
• Introdukované dřeviny -» zdomácnělé

Rajonizace podle zemědělských výrobních typů

• 5 výškových zón nazvaných podle charakteristických zemědělských plodin – okopanin
• Podtypy se člení podle charakteru půdy a nazývají se podle obilovin
  • Kukuřičný výrobní typ – 200 m. n. m.
  • Řepařský výrobní typ – 350 m. n. m.
  • Bramborářský výrobní typ – 500 m. n. m.
  • Horský výrobní typ – 800 m. n. m.
  • vysokohorský výrobní typ – nad 800 m. n. m.

Podle vegetačních stupňů vůdčích dřevin

• Zjednodušení a zpřehlednění systému
• Větší ekologická plasticita dřevin oproti zemědělským plodinám pěstovaným pro výnos
• Kladení důrazu na polohu
• Vegetační stupně (VS)
• • Nazvané podle vůdčích skupin lesních společenstev
  • VS Dubový – do 400 m. n. m.
  • VS Bukový – 400 – 800 m. n. m.
  • VS Smrkový – 800 – 1350 m. n. m.
  • VS Klečový – nad 1350 m. n. m.
  • Hranice nejsou ostré, přechod je plynulý

Vegetační stupeň dubový (VSD)

• U nás zahrnuje nížiny a rovinné, úměrně zvlněné polosuché krajiny
• Průměrná roční teploty na 8 °C, srážky pod 600 mm
• Patří tam nejteplejší území jižní Moravy
• Nejvíce rozšířeny jsou listnaté stromy, s převahou dubu, nejčastěji Quercus petraea
• Smíšené doubravy Quercetum mixtum jsou nejdokonaleji ustrojenými splečenstvy s bohatým keřovým a bylinným patrem
• Dle stanovištních podmínek mají řadu variant – Querceto – Carpinetum, Querceto – Pinetum, Quercetum – pubescentis, …

Vegetační stupeň bukový (VSB)

• Zahrnuje vyšší pahorkatiny a podhůří vysokých horských masivů se středně vlhkým a vlhkým klimatem
• Bučina (Fagetum), není tak bohatě ustrojena jako dubina
• Zapojené bučiny jsou velmi stinné a neumožnují vegetaci většině rostlinných druhů
• Dle stanovištních podmínek jsou varianty – Fageto- Quercetum, Fageto – Abietosum, Fageto – Piceetum, …

Vegetační stupeň smrkový (VSS)

• Zaujímá horské a vysokohorské polohy
• Horní hranici lesa tvoří smrk ztepilý, je velmi kolísavá, u nás do výšky 1350 m.n.m.
• Charakterizující je vlhčí klima, krátká léta a silné zimní mrazy
• Tvoří se surový lesní humus a vznikají podzolové půdy
• Smrčina javorová (j. klen), jeřábová, jalovcová, klečová, …

Vegetační stupeň klečový (VSK)

• Je nad horní hranicí lesa, kterou chrání před erozí a lavinami
• Ve střední Evropě 1800 – 2000 m.n.m. a přechází v holé
• Pinus mugo – borovice kleč

Vlhkostní podmínky

• Vegetaci ovlivňuje vzdušná i půdní vlhkost
• Vzdušná vlhkost se zvyšuje stoupající nadm. výškou je to důsledkem výparu na vlhkých půdách, v uzavřeném prostředí zabraňujícím účinku větru v podrostovém mikroklimatu
• Na místech s vysoko stojící spodní vodou, popř. občas zaplavující, na půdě minerálně bohaté vznikli v přírodě lužní lesy
• Dle podmínek mají své varianty

Lužní háj smíšené doubravy (LHd)

• Vyskytuje se ve VSD na provzdušněných půdách s nestagnující vodou

Lužní háj typu olšiny (LHo)

• Olšina (Alnetum) je rozšířena na půdách zamořených, bahnitých, neprovzdušněných, se stálou nepohyblivou vodou
• Je typická hlavně pro vyšší polohy (Alnetum incanae) ale vyskytuje se i v polohách nižších ( Alnetum glutinosae)

Článek Rajonizace okrasných dřevin – sadovnictví se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Barvy

Předmět: Ovocnářství

Přidal(a): Petr Pavel

Nejrozšířenější ovocný druh počtem stromů i produkcí u nás.

Stanoviště vybíráme dle požadavků druhů a odrůd + dle většiny klimatických a půdních podmínek.

JABLONĚ

• nejvíce pěstované v ČR
• celé území až do 600 m. n. m.
• jsou cizosprašné – opylení jinou odrůdou, kombinované výsadby
• nejlepší prostředí: roviny – mírné svahy; 350 – 450 m. n. m., průměrné teploty 8°C, srážky 600 – 800mm, půdy středně těžké

Typy výsadeb:

• Volně rostoucí zákrsek:
  • pěstujeme na středně vzrůstných podnožích (MM 106, M26)
  • výška kmene: 0,5 – 0,7m
  • spon: 4-5 x 2-3m
  • výška v plodnosti 3m, šířka řad 2,5m; ulička 2,5m
  • výchovným řezem (během 3 let) vypěstujeme relativně řídkou korunku se 4 – 5 hlavními větvemi a prodlouženým terminálem
  • udržovacím řezem v období plodnosti odstraňujeme zahušťující a poškozené větve s konkurenčními výhony ponechané zakracujeme dle zásady: „Čím bujněji odrůda roste, tím méně ji řežeme a naopak – čím slaběji roste, tím hlouběji řežeme.“
  • při zmlazování odstraňujeme asi 1/2 terminálu u kosterních větví
  • v dobrých podmínkách se dožívají 30 – 35 let, výnosy 20t/ha
• Jednoduchá palmeta:
  • vysazujeme dvouleté stromky s korunou na slabě rostoucích podn. (M9)
  • základ je terminál a 2 postranní výhony ve směru řady -> zakrátit o 1/2 a vyvázat k drátěné konstrukci; ostatní postranní výhony odstranit
  • terminál po řezu převyšuje postranní větve o 10 – 15cm
  • založit druhé patro cca po 1 metru
  • spon: 3,5 – 4,5 x 1,2 – 1,5m
  • věk výsadby: cca 15 let
• Štíhlé vřeteno:
  
  • výsadby zakládáme z jednoletých štěpovanců na zakrsle rostoucích podnožích (J-TE-G, M-27)
  • zakrátíme na 0,8 – 0,9m a odstraníme předčasný obrost do výšky kmínku 0,5 – 0,6m
  • odstraníme konkurenční a vzpřímené výhony; delší vyvazujeme -> závaží
  • vyhnutí terminálu do vodorovné polohy (III.), navrácení v IV. -> podpora obrůstání postranními výhony
  • po celou dobu života (12 – 15 let) – kůly
  • spon: 3 – 3,5 x 0,8 – 1,5m
  • základem tohoto tvaru je střední osa – nese plodné polokosterní větve

Ošetřování:

Řez a usměrňování růstu, obdělávání půdy, hospodaření s vláhou, výživa a ochrana proti škodlivým činitelům

• a) obdělávání půdy:
  • 1. dva roky po výsadbě – kypření a udržování bezplevelného stavu
  • další roky dle typu výsadby – černý úhor či pěstování na zelené hnojení, kosení trávníku (mulčování) a černý úhor v řadách ošetřování herbicidy
• b) výživa:
  • na podzim P, K, Ca, část N + statková hnojiva (2 – 3 roky -> 10cm)
• c) závlaha

Doba, způsob a technika výsadby; opěry k vysazeným dřevinám

• u jabloní a hrušní vysazujeme dvouletý výsadbový materiál
• jednoletý materiál jen pro zahuštěné výsadby
• optimální doba výsadby je podzim – 1/2 X. – XI. nebo na jaře 1/2 III. – IV.
• důkladná příprava půdy a vyhnojení před výsadbou (NE ke kořenům)
• při opakované výsadbě sadu NE stejné druhy; střídat jádroviny a peckoviny, popř. sázet mezi původní řady
• místo štěpování nad zemí 10 – 20cm
• „utopené stromky“ = ponořená naštěpovaná část – postupně zakoření z ušlechtilé odrůdy (zpravokoření) a podnož postupně odumře
• výsadba: 2 osoby, ošetřit kořeny, řezné plochy šikmo do jámy a namočit do vody; zemité kaše

Opěrky k dřevinám:

• zaoblený kůl (impregnovaný), spon méně než 1,5 > drátěnka; pro stavbu drátěnky kůly 8 – 10cm – 8m od sebe, napínací drát ve výšce 1,8 – 1,9m (průchod), ukotvení okrajových sloupků, stromek vysadit 10cm od kůlu

JABLONĚ

• nejvhodnější podmínky do 300 m. n. m.
• půdy hluboké
• pěstitelské tvary:
  • a) zákrsek (spon 5 x 4m)
  • b) štíhlé vřeteno (spon 4,5 x 2,5m)
  • c) ovocné stěny palmet (spon 4 x 2-3m)
• vhodné podnože pro nízké tvary – vegetativně množené kdouloně (K-TE-E)
• výška korunky udržet ve výšce 2,5m
  
• střední afinita = mezištěpování (= srůst 3 rostlin)
• řez po výsadbě a tvarování v dalších letech je obdobné jako u jabloní
• hrušně snášejí dobře i hluboké zmlazení do staršího dřeva
• životnost výsadby: cca 20 – 25 let

Choroby:

• Fyziologické:
  
  • Pihovitost jabloní (hořká skvrnitost jabloní)
    • symptomy: hnědé skvrny v dužnině
    • příčiny: nedostatek Ca v plodech
      
  • Mrazové poškození
    • symptomy: korkové pletivo na plodech, praskliny dřeva
• Virové:
  
  • Mozaika jabloní
    • symptomy: nepravidelné žluté skvrny na listech (prevence)
• Bakteriové:
  
  • Spála růžovitých
    • symptomy: zahnutí jednoletých výhonů, slizovité výměšky, černé výhony
• Houbové:
  
  • Strupovitost jabloní
    • symptomy: skvrny na listech
      
  • Strupovitost hrušně
    • symptomy: podobné jako u jabloní, popraskání kůry, kde houba přezimuje
      
  • Padlí jabloňové
    • symptomy: bílé „pomoučené“ povlaky na listech, výhonech nebo plodech

Škůdci:

• hmyz:
  
  • Mera jabloňová
    
  • Květopas jabloňový
    • symptomy: klade vajíčka do poupat, larva vyžere vnitřek, zasychá
      
  • Pilatka jabloňová
    • symptomy: klade vajíčka do květů jabloní, napadené plody opadají
• měkkýši – roztoči – hlodavci

Článek Pěstování jádrovin v intenzivních výsadbách se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Pěstování salátu

Předmět: Zelinářství

Přidal(a): Petr Škrob

Salát hlávkový – Lactuca sativa

• Je to jednoletá rostlina, z listové zeleniny nejoblíbenější. Kořeny se rozvětvují jen do malé hloubky. Konzumní část tvoří přízemní růžice listů, které jsou svinuté do hlávky. Má krátkou vegetační dobu.
• Rozmnožuje se semeny, pěstuje se z přímých výsevů nebo předpěstované sadby, rané odrůdy pouze z předpěstované sadby.

Přehled odrůd:

• Rané  – pěstují se ve sklenících nebo pařeništích, délka vegetační doby je 60 – 75 dnů
• Letní  – pěstují se na venkovních záhonech, délka vegetační doby je 75 – 90 dnů
• Pro přezimování – vysévají se v létě a sklízí se na jaře, délka vegetační doby je 8 měsíců

Nároky

• Nejlépe se mu daří  v chráněných slunných polohách s dostatečnou půdní i vzdušnou vlhkostí. Vyhovují mu lehčí půdy s dostatečným množstvím humusu. Před výsevem a výsadbou hnojíme dusíkem a draslíkem.

Výsev

• Semena vyséváme do truhlíků od února, letní odrůdy můžeme vysévat přímo na stanoviště do řádků 25 – 30 cm.. Odrůdy pro přezimování vyséváme koncem srpna.

Výsadba

• Sazenice přepichujeme do sadbovačů nebo balíčkujeme. Rané odrůdy vysazujeme v polovině března do sponu 25 x 25 cm, letní v květnu do sponu 30 x 30 cm a odrůdy pro přezimování v září do sponu 30 x 30 cm.

Ošetřování

• Rané odrůdy můžeme nakrýt netkanou textilií, kterou odstraňujeme nejméně 2 týdny před sklizní. ostatní odrůdy během vegetace  plečkujeme, okopáváme a zavlažujeme.
• V případě potřeby provádíme postřik proti chorobám a škůdcům.

Sklizeň

• Sklizeň začíná koncem dubna. Sklízíme dobře zavinuté hlávky časně ráno, probírkou  2 – 3krát týdně. Sklízí se ručně odřezáváním, na velkých plochách s využitím sklizňových plošin.

Výnos

• 15 – 25 t/ha

Článek Pěstování salátu – zelinářství se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Význam zeleně v sadovnické tvorbě

   Předmět: Pěstování rostlin

   Přidal(a): katkachar<>seznam.cz

Sadovnická tvorba

• Zahrnuje plánování a vytváření větších i menších celků zeleně, parků i předzahrádek podle obecně přijímaných pravidel, za pomoci různých materiálů, úprav terénu, porostu, dekorací a stavebních prací.
• Význam zeleně je dominantní

Charakteristika zeleně:

• z hlediska estetického působení je velké bohatství tvarů, velikostí, barev a neustálá proměnlivost. Zeleň stejně jako pozemní stavby má schopnost a ambice vytvářet prostor. Na rozdíl od staveb prochází vegetační prvky v čase zásadními změnami, s čím je při zakládání počítat.

Důležité základní funkce zeleně:

MIKROKLIMATICKÝ VÝZNAM

• Vegetace přímo ovlivňuje klimatické činitele a snižuje negativní důsledky prostředí.
• Rostliny působí na teplotu vzduchu– brání přehrání půdy a mírní tepelné výkyvy. Ve větších porostech v létě teplota až o 3,5 C nižší než ve volném prostranství. V noci- zabraňuje rychlému vypařování a ztrátám tepla.
• Rostliny ovlivňuje koloběh vody  v přírodě, že jej zpomalují, umožnují dokonalejší zasakování vody so půdy  a účinnější transpiraci zvyšuje vlhkost vzduchu. Vlhčí vzduch vyvolává- příjemný pocit.
• Prodění vzduchu–  Vhodné umístění pásy dřevin zmírňující nežádoucí horizontální prodění vzduchu- větry. Jsou polopropustné, ovlivňují rychlost větru na vzdálenost rovnající se asi patnáctinásobku jejich výšky. Útvary zeleně mají vliv i na vertikální proudění a jím vyvolanou výměnu vzduchu s prostory zástavby. Ve dne klesá relativní chladnější vzduch uvnitř porostů k zemi a vytlačuje teplejší do stran. V noci pohyb obracený.

HYGIENICKÝ VÝZNAM

• Zeleň působí příznivě na jakost vzduchu. Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík- potřebná pro život. Zbavují vzduch škodlivých plynů a různých prachů apod. Silnější koncentrace působí na rostlinu škodlivě.
• Mnoho rostlin vylučuje látky, snižující množství mikroorganismů v ovzduší. Jsou to estery, silice pryskyřice, terpeny a zvláště fotoncidy. Nejúčinnější rostliny: jehličnany a listnáče (ořešáky, hrušně, hlohy, lípy,..). Souvisí s nimi i odpuzování hmyzu. Porosty taky snižují taky radioaktivitu.
• Na účinnost ovzduší má vliv protiprašná funkce. Porost působí jako filtr. Částečky prachu se usazují na listech a srážkami jsou splavovány do půdy. Největší účinek mají různě vysoké porosty dřevin kombinované s trávníkovou plochou.
• Zdravotně významný je vliv zeleně na snižování hlučnosti. Zvukové vlny se při průchodu hustším, ale částečně propustnými překážkami mnohonásobně tříští a jejich účinek se zmírňuje. Nejúčinnější jsou výsadby umístěné co nejblíže zdrojům hluku. Dokonalý účinek mají jen dostatečně široké pásy z vyšších a nižších dřevin. U opadavých listnáčů se protihlukový účinek značně snižuje v době vegetačního klidu. Při nedostatečném prostoru nebo vyšší úrovni hluku se musí budovat technické protihlukové clony.

PSYCHICKÝ A REKREAČNÍ VÝZNAM

• Dnešní doba zatěžuje nervovou soustavu člověka a ohrožuje tak přímo jeho zdraví. V zeleni nachází protiváhu, klid a uspokojení. Na smysly působí příjemný pocit ze zdravého a mikroklimaticky zlepšeného prostředí.
• Mnoho činitelů jako je zelená barva, světlo a stín, barevnost a proměnlivost scenérii, šumění listí a vody, zpěv ptactva apod. To uklidňuje nervovou soustavu a působí jako regenerace duševních i fyzických sil. Působí pro aktivní i pasivní odpočinek.

ESTETICKÝ A KULTURNÍ VÝZNAM

• Funkce upravených ploch je velmi významná především na území sídelních celků. Současná architektonická tvorba počítá se zeleni jako s důležitým kompozičním prvkem. Spoluvytváří prostor a člení plochu. Doplňuje a zvýrazňuje stavby, zakrývá nedostatky a začleňuje technická díla, vesnice a města do krajiny.
• Upravené prostředí má značný výchovný vliv. Člověk v něm tříbí svůj vkus, učí se pořádku a kázně a rozvijí svůj vtah k přírodě.

HOSPODÁŘSKÝ (EKONOMICKÝ) VÝZNAM

• Krajinná zeleň – lesy, remízky, větrolamy, stromořadí i jednotlivé stromy – má nedozírný význam hospodářské nejen svou dřevní hmotou ale též jako klimatická činitel, vodohospodářství, půdotvorný, protierozní, umožnuje život zvěři, ptactvu atd.
• Zeleň v sídlech má přímý ekonomický význam malý, někdy téměř zanedbatelný a naopak s údržbou těchto objektů jsou spojené značné náklady. Hospodářský význam se uvádí účinek protipožární, izolační, přistiňování objektů apod.

Článek Význam zeleně v sadovnické tvorbě se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Pěstování okopanin

   Předmět: Pěstování rostlin

   Přidal(a): Lucka

Rozdělení okopanin:

• Morfologická stavba
  • Hlíznaté – brambory
  • Bulevnaté – cukrová řepa, krmná řepa, krmná mrkev
• Botanické zařazení
  • Merlíkovité – cukrová řepa, krmná řepa
  • Lilkovité – brambory
  • Hvězdnicovité – topinambur
  • Mrkvovité – krmná mrkev
  • Brukvovité – krmná kapusta
• Účel spotřeby
  • Stolní – potravina
  • Průmyslové – škrob, líh, cukr
  • Krmné – řepa, mrkev
• Podle způsobu množení
  • Vegetativní (nepohlavní) – např. hlíza
  • Generativní – vždy ze semen
• Podle obsahu živin – Obsah cukru, škrobu…

BRAMBORY (Solanum tuberozum )

• Hospodářský význam: Potravina -celé hlízy, hranolky, lupínky, surovina ke zpracování – výroba škrobu a lihu, krmné účely – využívá se omezeně
• Výhody pěstování – Zlepšující plodina v OP, vyřešen způsob pěstování
• Nevýhody pěstování – Náročná sklizeň a skladování – sklízíme velké množství vody, problematická ochrana – proti chorobám, problematická výroba sadby, náročné ošetřování

Spotřeba na jednoho obyvatele se pohybuje kolem 85kg/rok (z toho cca 15,5kg raných)

• 23 500ha plochy:  1 100ha rané (výnos 19t/ha)
• 19 500ha ostatní (výnos 30t/ha)
• 2 800ha sadby (výnos 21t/ha)

Krajové názvy brambor

• Zemáky, erteple, bandury, zemská jablka, kobzole, zemčátka, jablóška, grule.

Biologická charakteristika:

• Rod: lilek, čeleď: lilkovité, vegetativní rozmnožování – z mateřské hlízy – jednotlivé pupeny – jednotlivé lodyhy, části: podzemní, nadzemní

A) PODZEMNÍ ČÁST ROSTLINY

• Kořen, který se silně větví, je soustředěn hlavně ve vrchní vrstvě půdy
• Stolony – podzemní osy, křehké, vodnaté, bílé barvy (2-3mm silné), na světle zelenají, jelikož obsahují chlorofyl.
• Vlastní hlíza –  slupka a dužina (76% voda, 24% sušina), hlavní část sušiny – škrob, obsah škrobu 17% (v průmyslových bramborách více), cukry, tuky do 1%, bílkoviny do 2%, vitamín C, B1, B2
• Pupková část (spojení stolónu s hlízou),
• Korunková část (jsou zde více soustředěny pupeny)

B) NADZEMNÍ ČÁST

• Trs- shluk lodyh – jejich počet je odrůdový znak, je ovlivněn velikostí sadbových hlíz, výška a rozkladitost trsu je ovlivněna i hnojením
• Listy – lichozpeřené, podle olistění rozlišujeme typy trsů
  • Typ stonkový – málo olistěn (stonek je vidět)
  • Typ listový – silně olistěn (stonek je zcela zakryt listy)
  • Typ přechodný
• Květ – složitý dvojvijan, barva: bílé, fialové, růžové až do červena – dle odrůdy
• Plod – BOBULE (obsahuje 50 – 100 semen)

Výnosové prvky – dány účelem pěstování brambor

• Počet trsů/ha, hmotnost hlíz pod 1 trsem, hmotnost 100 hlíz, počet hlíz pod 1 trsem

Ovlivnění výnosových prvků

• Počet trsů/ha –  výsadbou (počtem rostlin/ha – sponem na sazeči), kvalitou sadby
• hmotnost hlíz po 1 trsem a hmotnost 100 hlíz – částečně geneticky, hustotou sadby, N hnojením, ochrannou proti houbovým chorobám, průběh počasí – srážky, délkou vegetační doby
• Počet hlíz pod 1 trsem – hnojení P, částečně K, nepřímo hustotou výsadby (hustší – méně hlíz)

ABK

Vstupní

• vhodnost pozemku (rovinaté), zaplevelenost (pýr plazivý), karanténní choroby a škůdci (háďátko, kroužkovitost, rakovina brambor – nepěstovat sadbu), půdní druh, svažitost a kamenitost – ne větší než 8%, obsah živin a vyhnojení pozemku – obsah P, K, organického hnojení
• sadba – kvalita a velikost, příprava chemická – moření, příprava mechanická – třídění (kalibrace), příprava biologická – probuzení, narašení, naklíčení, zakořeňování
• odrůda – ranost, účel pěstování, varný typ
• stupeň množení sadby – biologická hodnota (stupeň množení)

Průběžná

•  po výsadbě, prováděna dle způsobu ošetřování brambor, ihned po zasazení kontrola – kvalita založení porostu, kvalita půdy (hrudovitost), další kontroly po každém mechanickém ošetření
• Po vzejití – kontrola stavu porostu (počet rostlin/ha), stav půdy, zaplevelení, následuje několik vstupů – vždy po zásahu mechanizací
• Po ukončení mechanické kultivace – nejsou vidět řádky, ale zelený porost
• kontrola – stav rostlin (počet rostlin/ha), zaplevelení, výskyt chorob a škůdců
• Plíseň bramborová- signalizace a prognóza, vydává rostlino/lékařská služba, stříkat ještě než se plíseň vyskytuje, výskyt mandelinky, počet vstupů (ohledně chorob a škůdců) dle účelu pěstování a termínu sklizně
• Před sklizní – sledujeme strukturu výnosu (podíl konzumních brambor), provádíme výnosovou zkoušku, stanovujeme termín: ničení natě a sklizeň

Výstupní

• zhodnocení pěstování

Odrůdy –velké množství způsobů rozdělení odrůd, ukazatele – odrůdové znaky

• 1) STOLNÍ -> (rané, pozdní) – přímá spotřeba
• 2) PRŮMYSLOVÉ – výroba lihu a škrobu
• 3) KONZUMNÍ – na další zpracování
• Rozdělení dle délky vegetační doby – VR – velmi rané – do 90 dnů, R – rané – 90 až 150 dní, PR –polorané – 120 dní, PP – polopozdní – 135 dní, P – pozdní – 150 dní
• Rozdělení dle varných typů – A – salátové, B – přílohové, C – na výrobu kaší a těst
• Další rozdělení – dle tvaru hlíz, dle barvy dužiny, dle barvy slupky

Technologie výroby:

• Nároky na podnebí– minimální teplota pro klíčení 6°C, náročné na vláhu, celkové roční srážky 400-800 mm, nevhodné mrazíky
• Nároky na půdu – vyžadují lehké půdy, propustné, vzdušné s dostatkem humusu, pH 5-6° (brambory snáší i kyselejší pH), svah do 7-8° (využití mechanizace), nevhodné jsou zamokřené půdy a půdy kamenité
• Nároky na zařazení do osevního postupu– dodržovat odstup (4 roky), zlepšující + organické hnojení
  • na předplodinu nenáročné, většinou po obilovinách,po raných bramborách – ozimé obiloviny, po pozdních bramborách – jarní obilovina (jarní ječmen)
• Nároky na hnojení– hnojiva v dobře rozpustné formě, základem je organické hnojení,  chlévský hnůj asi 30t/ha (lze využít i vyšší dávky), zelení hnojení, kejda – minimálně 8% sušiny, aplikace na slámu – podmítka, zhoršuje strukturu půdy
  • P, K –předzásobně společně s organickým hnojením
  • K – síran draselný, draselné soli
  • Ca- Přímo k bramborám nevápníme
  • ! nelze současně dát Ca a organické hnojení !
  • N- rozhoduje o kvalitě a výnosu, přehnojení je nežádoucí, zhoršuje se kvalita hlíz, prodloužení vegetační doby, zakrývá příznaky virových chorob, dávky okolo 100 kg N/ha (hnojení pod patu), určujeme dle předpokládaného výnosu, dle užitkového směru pěstování, dle dávky a kvality organického hnojení, dle předplodiny, dle délky vegetační doby, dle počasí a stavu porostu
  • T hnoje/ha / Dávka N

    20 / 90-150kg

    30 / 80-130kg

    40 / 60-120kg

  • Základní hnojení -Síran amonný 60kgN/ha, zbytek přihnojujeme LAV, tekutá hnojiva (DAM s pesticidy proti plísni bramborové)

Příprava půdy: podzimní- používáme-li zelené hnojení – aplikace P, K – podmítka – úprava podmítky + založení zeleného hnojení, organické hnojení – sadba

• ničíme-li chemický pýr – podmítka – uválení podmítky – po vzejití pýru – ROUNDUP, po 3 týdnech hnojení P,K – aplikace organické hmoty – orba
• Klasická příprava – aplikace P,K – podmítka + úprava podmítky – 3 týdny, aplikace organických hnojiv, orba 18-24 cm (dle hloubky ornice) 🡪 hloubka orby je závislá na hloubce ornice a doporučuje se přiorávat 1-2 cm podorniční vrstvy
• Jarní příprava půdy – tradiční příprava, kypření 🡪 LP – konečná hloubka 15-18cm
  • TP – 2x kypření (8-12cm, 16-18cm), odkameňování, rýhování (naorání) – vytvoření záhonů 150cm, sázení

Založení porostu -příprava sadby

• MECHANICKÁ – třídění (kalibrace)
• BIOLOGICKÁ -probuzení sadby – ohřátí na 6 až 8°C, narašení brambor – klíčky do 5mm, naklíčení – klíček do 15mm – silný, vitální, zkracuje vegetační dobu, rychlejší vzejití porostu
• CHEMICKÁ -vlastní sázení, poloautomatické sazeče
• BVO do 5.5. , ŘVO do 20.4.
• velikost sadby – 2,5 – 3,5 t/ha – dle počtu jedinců na ha
• rané – 55000 jedinců/ha , polorané – polopozdní – 45 až 50000 ha , pozdní – 40 až 42000ha
• spon, šířka řádku 75cm (90cm, 62cm – dvojspony), vzdálenost hlíz v řádku 20-25 cm
• hloubka sázení – mělce, hluboko zahrnovat (12 – 16cm zeminy a pod ní 0 – 2cm brambory)

Ošetřování během vegetace

• Chemická kultivace, co nejméně vjíždět do porostu, sázení po 2-3 dnech uválení (je-li sucho), po 1 týdnu nahrnutí, aplikace herbicidů
• Mechanická kultivace, před vzejitím, válení (je-li sucho), vláčení (síťové, prutové brány), proorávka – 10 dní po vláčení „naslepo“ – nejsou, po dalších 10ti dnech – vláčení, proorávka, úkon mezi 7-10 dny, po vzejití do výšky 5cm – můžeme vláčit, 2-3 proorávky – těsně po uzavření porostu

Ošetření proti chorobám a škůdcům

• záleží na účelu pěstování

Sklizeň – 2-3 týdny před sklizní ničíme nať (u raných brambor těsně před sklizní)

• Chemicky – desikace
• Mechanicky – drcení natě

Vlastní sklizeň

• ruční sběr, kombajnová sklizeň, do palet, volně ložené brambory
• rané brambory- dosažení konzumní velikosti od 28mm, ekonomicky výhodná sklizeň
• konzumní brambory – na uskladnění a průmysl, sklizeň v plné zralosti, hlízy s pevnou slupkou
• pozdní odrůdy – sklizeň v září – polovina října

Choroby brambor – poruchy – šedivost dužiny, zmlazování a trhliny, namrzání

• A) Virózy – Mozaiky, svinutka, čárkovitost, kadeřavost
  • Ochrana – sadby z vyšších oblastí, negativní výběr, izolace
• B) Bakteriální – Černání stonku – černý stonek, může se dostat do hlíz, Ochrana – těžší půdy, bakteriální kroužkovitost – na průřezu hlízou, strupovitost – nemoc slupky, Ochrana – nevápníme

Článek Pěstování okopanin – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Květiny v sadovnických úpravách

   Předmět: Pěstování rostlin

   Přidal(a): MAKY

Odrůda = skupina rostlinných organismů, která vznikla přirozeným nebo umělým způsobem.

• krajové – vznik volným křížením a přirozeným výběrem
• šlechtěné – výsledek práce šlechtitelů

Etapy šlechtění

• novošlechtění
• udržovací šlechtění
• semenářství

Novošlechtění

• cílem je vyšlechtit novou odrůdu s lepšími hospodářskými vlastnostmi, než je standard
• rajonizace odrůd = odrůda se šlechtí pro určité podmínky, které budou převládat při pěstování

Postup:

1) stanovení š. cíle a volby výchozího materiálu

• šlechtění nové odrůdy trvá 10-15 let
• fytotron = klimatizovaný box nebo skleník, který slouží k navození umělých klim. podmínek
• genová banka = soubor gen. materiálu všech dosud vyšlechtěných odrůd

2) vlastní šlechtění

• výběr
  • přirozený – probíhá působením přírodních podm.
  • umělý
    • hromadný – vybere se několik nejvhodnějších jedinců podle cíle
      • u cizosprašných a krmných plodin
    • individuální – vysévají se semena každé rostliny zvlášť
• pohl. křížení
  • hybridizace
• heterozní šlechtění
  • tvorba hybridů, majících F1 generaci heterozní efekt (mohutnější růst, vyšší výnos, lepší odolnost proti chorobám.)
• vnitřní šlechtění
  • imbreeding – příbuzenské šlechtění
• mutační šlechtění
  • využití mutací (náhlých dědičných změn) uměle vyvolaných různými mutageny
• polyploidní šlechtění
  • tvorba nových odrůd, které mají změněný počet chromozomů u tělních nebo pohl. buněk = polyploidie

3) zkoušení a hodnocení výsledku šlechtění

• provokační zkoušky – navození umělých podm. pro zkoušení mat.
• staniční zkoušky – probíhají nejméně 3 roky na stanici
• mezistaniční zkoušky – jiné podm., než v oblasti, kde se odrůda šlechtí
• poloprovozní či provozní zkoušky – reakce šlecht. mat.
• státní odrůdové zkoušky – závěrečné hodnocení

4) povolení nové odrůdy a zapsání do Listiny povolených odrůd

• rozhoduje Státní odrůdová komise

Příklady šlechtitelských cílů:

• odolnost proti chorobám a škůdcům
• dobrá skladovatelnost hlíz
• vhodnost pro mechanizovanou sklizeň (tvrdší slupka)
• dobré chuťové vlastnosti
• vysoký výnos konzumních hlíz

Udržovací šlechtění

• systematické udržování povolené odrůdy, udržení výkonnosti, jakosti a dalších vlastností
• příčiny degenerace – pěstování v méně vhodných podmínkách
• výsledkem UŠ je získání předstupně SE

Semenářství

• předstupně množení osiva a sadby: SE 1, SE 2, SE 3
• stupně množení O a S: E, C1, C2
  • základní osivo
  • certifikované osivo
• uznávací řízení
• uznávací list – vydán u uznaného O či S podle ČSN
  • doklad, který opravňuje osivo uvádět do oběhu

Etapy:

• přihlášení porostu k uzn. řízení
• polní přehlídka porostu a hodnocení
• odebrání úředního vzorku a zhodnocení jakosti
• vydání uznávacího listu

Hodnotí se:

• celkový stav porostu
• čistota druhu
• pravost a čistota odrůdy
• zaplevelení porostu
• zdravotní stav

Článek Šlechtění a semenářství – pěstování rostlin se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Cibulová zelenina

   Předmět: Zelinářství

   Přidal(a): patin99<>seznam.cz

Charakteristika:

– nejpěstovanější zelenina u nás, dobrá skladovatelnost, vysoká hodnota fytoncidů -> antibakteriální účinky, podporuje trávení, snižuje nadýmání

– dvouleté až víceleté rostliny, květ v okolíku na dlouhém květním stvolu ve druhém roce

– pěstujeme ve 2–3 trati

Cibule kuchyňská

Allium cepa

Charakteristika:

– čeleď amarillidaceae

– dvouletá rostlina -> v 1. roce suknicovitá cibule + svazčité mělké kořeny + voskově ojíněné trubkovité listy -> ve 2. roce květní dutý stvol s okolíkem bílých květů, plod tobolka, semeno černé

– vegetační doba -> 130–160 dnů

Rozdělení:

a) dle barvy -> žlutá, bílá, červená

b) dle tvarů -> kulatá, plochá, kulovitá, vejcovitá

c) dle uchovatelnosti -> jarní, zimní (delší vegetační doba)

Nejznámější odrůdy:

– „Štutgartská“ a „Všetana“ -> pěstování ze sazečky, na uskladnění

Stanoviště:

– hlinito-písčité půdy s humusem, vyžadují slunnou, teplou polohu (vyšší polohy -> moc vody, špatně roste a skladuje se, oddálení sklizně)

– závlaha jen do 1/2 července, nepřehnojovat N -> bujný růst, snižování skladovatelnosti, dostatek P a K, OP -> po sobě za pět let,

– cibulová zelenina zhoršuje kvalitu půdy, je obnažená, zaplevelená, podléhá erozím,

– kolik má cibule listů, tak velká bude cibule, jakmile cibule zalomí krček, už neroste

– plocha -> 1896 ha, výnos 20 t /ha, dovoz 20 000 – 40 000 t

– vlhko na vyklíčení + tvorba cibule do vegetace

Technologie pěstování:

1) z přímého výsevu

– před setím ošetříme herbicidy, N zaořeme 30 cm hluboko

– výsev únor – březen, mělce, do řádků 30 – 35 cm od sebe, můžeme vyset i na podzim (září – říjen) -> semeno nabobtná a na jaře vyklíčí, nejdůležitější stádium „bičování“ -> nejchoulostivější, pozor na herbicidy, doba klíčení závisí na teplotě a vlhkosti

2) ze sazečky

– nejčastější v ČR, využívá jarní vláhu, sazečka 7–15 mm, od ledna do února skladovat při teplotě od 20–25 °C, výsadba sázecími stroji, mělce, 2–3 cm hluboko, v řádku 10 cm od sebe, uválíme

– pěstování sazečky -> osivo vyséváme od března do května hustě, do řádků, v době, kdy cibulky dosáhnou síly tužky, porost vytrháme a necháme na slunci zatáhnout, skladujeme v suché teplejší místnosti -> po přejití mrazem většinou vybíhá do květu, napadána květilkou cibulovou

3) z předpěstované sadby

– používá se v zahraničí, semínka vysejeme v únoru do sadbovačů / balíčků, strojem vysazujeme v dubnu na pole, sadba musí být pevná, výhody -> ranost, výnosnost, nevýhoda -> finančně náročné

Ošetřování:

– preemergentní herbicidy (převážně přijímány kořeny) – po rozmrznutí půdy, kultivace pouze do poloviny vegetace -> později hrozí poškození krčku cibule

Sklizeň:

– když jsou 2/3 porostu polehlé, vyorávačem, srpen–září, dosoušíme na poli, sklízeč cibule

– skladování -> musí být vyzrálá, suchá, jinak se rychle kazí

Cibule zimní (sečka)

Allium fistulosum

Charakteristika:

– není štiplavá, je nasládlá, mrazuvzdorná

– pěstujeme ji jako vybělenou -> sázíme hluboko 20 cm a nahrnujeme

– konzumujeme listy, po celý rok seřezáváme dle potřeby (vitamín C 1500 mg), na jaře celé rostliny i s cibulkami používáme jako mladou cibuli kuchyňskou -> zelenačku

Cibule šalotka

Allium ascalonicum (Allium cepa var. aggregatum)

Charakteristika:

– vysoká skladovatelnost, vytrvalá, léčivá, trsy cibulí – 5–10 ks, odrůdy – Prisma, nevybíhá do květu, výsadba brzy na jaře (konec února – březen), můžeme i na podzim -> nevymrzá, vegetační doba 80 – 130 dní, po sklizni nechat na záhonu -> zaschnutí natě, neskladovat v uzavřených prostorech – potřebuje vzduch, má jemnější chuť a déle vydrží na záhoně, při skladování neraší a „nevyšeptává“

Česnek setý

Allium sativum

Charakteristika:

– léčivá vytrvalá rostlina, do 1 m, cibule se dělí na několik dužnatých šupin (stroužků), listy jednoduché přisedlé, květenství vrcholík, ve kterém jsou pacibulky, u nás netvoří semena

– posiluje imunitní systém, má antibakteriální účinky

– používáme zdravou, kvalitní sadbu, vypěstovanou v téže lokalitě, těsně před výsadbou moříme (Sulka a Rovral) a ihned vysazujeme jednotlivé stroužky

Rozdělení:

a) paličáky -> 1 řada pravidelných nafialovělých stroužků, cibule se po dozrání rozpadají

b) nepaličáky -> bílá cibule, stroužky v několika řadách, při přezrání drží při sobě

Stanoviště:

– obyčejná zahradní půda, nenáročný, OP po bramborách, půda je ve staré síle, čistá, neměl by se sázet po luskovinách, cibulovinách (i okrasných), ideálně po pěti letech, II. trať, hnojíme před výsadbou kombinovaným hnojivem se sírou (na silice)

Výsadba:

– pozemek zryjeme na 15 cm do hloubky, řádky dle mechanizace -> 25–60 cm x 8–12 cm

a) ruční -> stroužky zapichujeme asi 8 cm hluboko

b) strojem -> menší výnosy, sadba leží na boku, špatně koření

– termín -> od podzimu až do mrazů, popřípadě ještě v březnu

Ošetření:

– kultivace na jaře -> dostatek kyslíku, odstranění plevele, zálivka jen v nutných případech, květen–červen -> hlávkování (odstranění květenství) – u paličáku

Sklizeň:

a) raný -> začátkem června, není vhodný ke skladování

b) pozdější odrůdy -> červen–červenec, pro skladování

– ukazatelé sklizně

• česneku nepaličáku je to v době, kdy polehne většina natě
• u česneku paličáku to pak je doba, kdy se narovná květní stvol

– předčasná sklizeň – špatně se   suší a čistí, špatná skladovatelnost, zahnívá

– pozdní sklizeň – rozpadnutí cibulí

– menší plochy ručně, větší strojem, jednorázově, sušení a čištění

– sklízíme s natí, věšíme ve stinném a dobře větratelném prostředí nebo rozložené v tenkých vrstvách

– po vysušení nať odstraníme

Pěstování z pacibulek:

– vegetativní orgán, tvoří se v květenství, používá se k ozdravění sadby, výsev na podzim do řádků do hloubky 3 cm, odstraňujeme květní stvol

– sklizeň – žlutá nať, nezeschlá, sušíme a potom použijeme na další výsadbu

Choroby a škůdci:

1) Fyziologické poruchy -> vytažení středových stroužků nad cibuli – N, jednostroužková cibule – N

2) Virové choroby -> žlutá zakrslost cibule, fytoplazmová žloutenka aster

3) Houbové choroby -> rzivost česneku, Fuzáriová hniloba, modrá / šedá hniloba, bílá sklerociová ch.

4) Škůdci -> Háďátko zhoubné, Chřestovníček cibulový, Květilka cibulová

Pór

Allium porrum

Charakteristika:

– dvouletá rostlina, v 1. roce válcovitá cibule s bělavými šupinami, cibule směrem nahoru přechází ve zdánlivou lodyhu

– listy dlouhé, ploché, květní stvol ve 2. roce, semeno drobnější a svrasklejší než u cibule, HTS = 3g,

– vegetační doba 180–240 dní

Odrůdy:

a) Zimní (pravý) – mohutnější vzrůst, větší, delší cibule, ojíněný list, mrazuvzdorný

– podzimní -> občas vymrzá, sklízí se na podzim

– zimní -> určený k přezimování („Elefant“)

b) Letní – určený ke sklizni na konci prázdnin, není mrazuvzdorný

Stanoviště:

– nenáročný, dostatek vody a živin, draselných hnojiv,

– půdy těžší, hlinito-písčité, do I. tratě, N -> 200 kg / ha

– dobrá předplodina, nebo následná plodina (po bramborách, řepce)

Technologie pěstování:

a) předpěstovaná sadba

– výsev v únoru do minisadbovačů, předpěstování 5–6 týdnů, sadba silná 5 mm v krčku, 2–4 vyvinuté listy

b) přímé výsevy

– duben -> zimní pór, květen -> letní pór

Výsadba:

– červen–červenec do brázd 10–15 cm hlubokých, 30 x 20 cm (hustota k vybělení)

– při výsadbě zakrátíme vrchní část na polovinu, okamžitě zalijeme, při dorůstání zahrnujeme 2 – 3x zeminou, ošetření -> bezplevelný stav, zálivka

Sklizeň:

a) letní -> srpen–září

b) podzimní -> do zámrazu

c) zimní -> až na jaře, nebo přes zimu, kořeny a listy zakracujeme na 1 cm, velké plochy mechanizovaně

Pažitka

Allium schoenoprasum

Charakteristika:

– vytrvalá rostlina, listy duté, šídlovité, výška 30 cm, drobné malé cibulky, kvete druhým rokem po výsevu okolíkem růžových květů, semena drobná v černé tobolce

– význam -> v čerstvém stavu k dochucení a přizdobení jídel

– odrůdy -> „Pražská“

Stanoviště:

– středně těžké půdy, dostatek humusu, pěstujeme na stanovišti 3–4 roky

Pěstování:

a) předpěstování sazenic -> přímí výsev, březen–duben, nebo srpen–září do řádků 30 cm

b) dělením trsů -> na jaře, nebo na podzim, vysazujeme do sponu 30 x 15 cm

– sklizeň -> seřezáváním 5–7 x / rok

Pažitka čínská

Allium tuberosum

Charakteristika:

– lidově česneko – pažitka, vytrvalá bylina, dorůstá výšky 35–45 cm, má plochou nať s jemným česnekovým aroma a vysokým obsahem vitamínu C

– sklízíme dle potřeby seřezáváním natě

– obecně platí že, čím je u pažitky pevnější poupě, tím je kvalitnější, je – li květ zcela otevřený, je pažitka přezrálá a k jídlu se tolik nehodí

Medvědí česnek

Allium ursinum

Charakteristika:

– vytrvalá 10–45 cm, vysoká, podzemní cibule, podlouhlá, obalné šupiny jsou bělavé až žlutavé, síťnatě se nerozpadají, listy jsou víceméně přízemní, řapíkaté, květ polokulovitý, bílý, plodem je tobolka

Článek Cibulová zelenina – zelinářství (2) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Škůdci zelenin

   Předmět: Zelinářství

   Přidal(a): Petr Pavel

Salát

Mšice broskvoňová:

Příznaky- Škodí jako přenašeč viróz. Přímé škody sáním nejsou velké.

Ochrana- Chemické přípravky, časné setí do dobře připravené půdy a všechna agrotechnická opatření.

Plzák:

Příznaky- Všechno spořádá.

Ochrana- Přirození nepřátelé, odpuzuje je také hořčice, kerblík…Ruční sběr, chytání pod lapáky.

Slimák:

Příznaky- Okrajový, nebo dřeňový žír, na rostlinách jsou zbytky slizu a trusu.

Ochrana- Posypat je solí, horká voda je také velmi účinná nebo pivo, které jim chutná a opijí se k smrti.

Kedlubna

Dřepčíci:

Příznaky – Škody na rostlinách způsobují hlavně dospělci a to vykusováním listů.Velké škody způsobí i na klíčících rostlinách, kde okusují první lístky a rostlina následkem toho uhyne.       

Ochrana – Je třeba se zbavovat plevelů na záhoně a možná i na podzim provést hlubší zaorání zbytků zeleniny a rostlin. Chemická ochrana rostlin přípravkem Actellic 50 EC.

Mšice zelná:

Příznaky- Škodí hlavně před květem na poupatech. Listy, květenství i šešule žloutnou, kroutí se, zasýchají a opadávají. Na spodní straně listů, na stoncích, květenstvích i na šešulích kolonie mšic.

Ochrana- Přirození predátoří jako slunéčko. Insekticidy

Brokolice

Dřepčíci:

Příznaky- Škody na rostlinách způsobují hlavně dospělci a to vykusováním listů. Velké škody způsobí i na klíčících rostlinách, kde okusují první lístky a rostlina následkem toho uhyne.

Ochrana- Je třeba se zbavovat plevelů na záhoně a možná i na podzim provést hlubší zaorání zbytků zeleniny a rostlin. Chemická ochrana rostlin přípravkem Actellic 50 EC.

Mšice zelná:

Příznaky – Škodí hlavně před květem na poupatech. Listy, květenství i šešule žloutnou, kroutí se, zasýchají a opadávají. Na spodní straně listů, na stoncích, květenstvích i na šešulích kolonie mšic.

Ochrana – Přirození predátoří jako slunéčko. Insekticidy

Bělásek zelný:

Příznaky- Škodí jejich housenky, které vše sežerou.

Ochrana- Ruční sběr housenek, chemická ochrana.

Okurka

Klopuška světlá:

Příznaky – Vylíhlé nymfy a dospělci nejčastěji sají na pupenech, květech a mladých plodech rostlin.

Ochrana- Insekticidní ošetření podle signalizace. Karate se Zeonem.

Bělásek zelný:

Příznaky- Škodí jejich housenky, které vše sežerou.

Ochrana- Ruční sběr housenek, chemická ochrana.

Rajče

Mšice broskvoňová:

Příznaky- Škodí jako přenašeč viróz. Přímé škody sáním nejsou velké.

Ochrana- Chemické přípravky, časné setí do dobře připravené půdy a všechna agrotechnická opatření.

Paprika

Mšice broskvoňová

Třásněnka zahradní:

Příznaky- Poškozují rostliny sáním na vzrostných vrcholech, květech a listech. Prosátá pletiva se deformují a mění zbarvení. Květy a mladé plody opadávají.

Ochrana- Opakované insekticidní ošetření při výskytu. Spintor.

Tykev

Plzák:

Příznaky- Všechno spořádá.

Ochrana- Přirození nepřátelé, odpuzuje je také hořčice, kerblík…Ruční sběr, chytání pod lapáky.

Slimák:

Příznaky- Okrajový, nebo dřeňový žír, na rostlinách jsou zbytky slizu a trusu.

Ochrana- Posypat je solí, horká voda je také velmi účinná nebo pivo, které jim chutná a opijí se k smrti.

Mrkev

Mšice mrkvová:

Příznaky- Svým sáním způsobuje zkadeření listových čepelí s vyklenutím směrem dolů. Později listy žloutnou.

Ochrana- Insekticidy, Pirimor 25 WG.

Petržel

Mšice mrkvová

Celer bulvový

Klopuška světlá:

Příznaky- Vylíhlé nymfy a dospělci nejčastěji sají na pupenech, květech a mladých plodech rostlin.

Ochrana- Insekticidní ošetření podle signalizace. Karate se Zeonem.

Ředkvička a řepa

Dřepčíci

Cibule

Molík česnekový:

Příznaky- Housenky prvních instarů minují v listech, později žijí housenky uvnitř dutiny listů. Chodbičky housenek směřují od vrcholu k bázi listu.

Ochrana – Preventivním ochranným opatřením je pěstování cibulovin co nejdále od loňských ploch. Přímá: Při přímé ochraně je důležité správné načasování ošetření, což umožňují feromonové lapáky. Používají přípravky na bázi B. thuringiensis a organofosfáty.

Pór

Vrtalka pórová:

Příznaky- Na rozhraní podzemní a nadzemní části tvoří larvy příčné a podélné miny. Občas se tvoří povrchové praskliny. Napadené rostliny následně zahnívají.

Ochrana- Silně napadené rostliny odstranit z porostu i ze skladu a nekompostovat je. Pór pěstovat v co největší vzdálenosti od loňských ploch. Ošetření při letu jarní generace (duben, květen) a podzimní generace (srpen, září). Decis 15, Decis mega.

Hrách setý

Listopas čárkovaný:

Příznaky- Na okrajích listů vzcházejících a mladých rostlinek okrouhlé výkusy ve tvaru zoubkování. Brouci škodí každoročně žírem na vzcházejících rostlinách.               

Ochrana- Hrách nevysévat v blízkosti vojtěšek ani jetelů. Včasný výsev odrůd, které rychle rostou a snadno vytvářejí postranní výhonky. Insekticidy Decis Mega.

Obaleč hrachový:

Příznaky- Zpočátku je na listech viditelné minování larev, později se zavrtávají do lusků a povrchově ožírají semena.

Ochrana – Chemicky – opatrně v době květu, abychom zbytečně neničili i včely. Insekticidy. Vaztak 10 SC.

Reveň

Dřepčíci

Lilek brambor

Mandelinka bramborová:

Příznaky- Živí spásáním bramborové natě.

Ochrana- Sběr, pokud jde o větší plochu, používají se insekticidy, které je nutno aplikovat v době nejmasívnějšího líhnutí larev, či biologické prostředky- slunéčko, ploštice. Jako prevenci je dobré střídat plodiny na polích

Článek Škůdci zelenin – zelinářství se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.