Dějiny hudby

Jako oficiální česká národní hymna je první sloka písně Kde domov můj. Druhá sloka byla součástí zákona do roku 1998, dnes je téměř neznámá. V minulosti byla píseň například součástí československé hymny. Po první sloce následovala sloka současné slovenské hymny – Nad Tatrou sa blýska.

Česká hymna patří také mezi státní symboly, proto ji lze reprodukovat pouze důstojným způsobem. Pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla jménem Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Poprvé byla uvedena 21. prosince 1834 v Praze. Hudbu složil František Škroup, také mírně upravil slova J. K. Tyla. Prvním interpretem se stal Karel Strakatý. Rychle zlidověla a stala se národní písní. Dnes je oproti originálu lehce pozměněná.

Dle Ferdinanda Strejčka (literární vědec) tato píseň opěvuje pražské Nuselského údolí, kde se poslední obraz Fidlovačky odehrává. Hučící voda je tedy Botič, skaliny jsou skály pod hradbami Nového města, jenž byly dříve porostlé borovicemi. Opěvované sady jsou pak dnes již neexistující Wimmerovy sady.

První sloka

Druhá sloka (v aktuálně platném znění zákona již není uváděna jako státní hymna)

 

Do roku 1938 existovala oficiální verze i v němčině (zpívaná především v Sudetech), také nechyběla dokonce verze v maďarštině.

Německá verze

Wo ist mein Heim, mein Vaterland,
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.

Maďarská verze

Hol van honom, hol a hazám,
Hol patak zúg a hegyháton,
Csörgedez a rónaságon.
Üde virág a kertben,
Mint egy földi édenben.
Ez az istenáldotta föld,
Csehszlovák föld a hazám,
Csehszlovák föld a hazám.