Otázka: Pravěké umění

   Předmět: Dějiny umění, Výtvarná výchova

   Přidal(a): dmildov

S uvědomělou činností člověka se setkáváme již v homo habilis – člověk zručný (2.6 milionů let)

Nejstarší kamenné nástroje – Oduvai Gotge v Tanzánii – úštěpkové nástroje

Umění je později podníceno vírou (ovlivníme uměním „to“ něco)

MAGDALENIENSKÁ KULTURA ->  40. – 9. tisíc let před n. l. – mladší paleolit

• Nejstarší malby v Olduwaiské rokli (Tanzánie),
• Umění je magický prostředek – na podporu lovu, plodnosti, počasí, rituální malby
• NEJZNÁMĚJŠÍ jeskyně Altamira (Španělsko) a Lascaux (Francie)

Altamira

• objevena dcerou amatérského paleontologa ve 19. století, přes 180 maleb lovné zvěře, malby dosahují až 3 metrů
• Vyobrazeny lovy nanečisto, jsou zde zvířata se šípy v krku, má přinést štěstí v lovu
• Otisk ruky à potvrzení identity (otisk x negativ) jako podpis dnes
• Zoomorfní náměty – mamuti, koně, zubři, jeleni
• Známý výjev – Sběr medu (La Areně)

TECHNIKA MALBY

• prsty a plstěné štětce, drcené nerosty obsahující kysličník manganu, železa a tak podobně míchané s tuky nebo vodou
• Motivace: lovecký kult, kult plodnosti – sochy těhotných žen, MAGIE -> jeskyně jsou první svatyně lidstva – lidé snad opravdu věřili, že to, to vyobrazí, se jim opravdu povede, zobrazují se i nefigurální malby
• Hlavní zprostředkovatel magie byl ŠAMAN

SOCHAŘSTVÍ – mají stejný význam jako sošky a malby

• Rytiny, reliéfy a volné modelace
• VENUŠE – ženy, ženských tvarů, různé materiály (kost, hlína, dřevo), jak obézní typy žen, tak štíhlé postavy, sošky také zvířecí (Dolní Věstonice)
• Nejznámější: věstonická, mentonská, z Willendorfu
• Bez tváře, ale existuje Venuše s křivou tváří, lidé se nejspíše báli, že kdyby vyobrazili obličej, že by jim to uškodilo, aby nebyly vlastněny
• Dále rytiny v kostech

KERAMIKA – neolit

• První keramika zdobena hlavně volutami – spirálami = volutová keramika
• Keramika zřejmě vynález žen, keramika nebyla točena, byly to proužky pokládány na sebe a modelovány, později vypáleny
• Později keramika vypichovaná, snaha o zdokonalení keramiky je tak viditelná, že rozlišujeme díky ní i kultury
• 2 hlavní proudy – kultura nálevkovitých pohárů a kultura zvoncovitých pohárů
• Široká hrdla

Ve stejné době již dokonalé kostěné nástroje (jehly, dýky, hroty) + vynález saní, bruslí a lyží

Po vstupu do období do doby bronzové (měď + cín) se nám posouvá umění vpřed, máme dva hlavní proudy

• Kultura Únětická – známe kostry skrčenců
• Kultura mohylová – typické stavění rozměrných mohyl nad hroby
• Kultura lidu popelnicových polí – společný znak spalování nebožtíků a ukládání jejich popela do uren
• Knovízská kultura – (Knovíz u Slaného) – žárové hroby spolu s kostrovými

Doba bronzová – nový typ umění

• kovotepectví, odlévání, inkrustace = šperky, spony, dýky, jehlice

MEGALITICKÉ STAVBY

• velké kamenné bloky po celé západní Evropě, neznáme jejich tvůrce, pouze odhadujeme jejich účel – nejspíše kulturní místo, observatoř, posvátné observatoře
• 3 typy – menhiry, kromlechy, dolmeny
  • Menhiry – volně stojící v přírodě, mohli vytvářet celé aleje – u nás největší u obce Klobouky u Slaného (3.5 metru), u nás cca 23, ve Francii 8200
  • Dolmeny – místa vysloveně pohřebního charakteru, dva nebo více kamenů s překladem, taková mohyla
  • Kromlechy – kruhy utvořené seskupením více kamenů, jsou astronomicky orientované, kdysi určitě velice důležité body okolního kraje, nejznámější Stonehenge – má v sobě zakódováno mnohé z astronomických poznatků, dnes již nepřístupný veřejnosti, pouze z delší vzdálenosti
• Další známé megality Evropy – Salisbury, Avebury

V této době se svět nevyvíjel na všech místech stejně rychle, během doby, kdy u nás lidé objevovali výhody zemědělství a začínali s keramikou, v sumerské observatoři vypočítali dobu oběhu Měsíce na 15 desetinných míst

Matriarchát – dominantní postavení žen – ale stále vůdce muž, ale jsou brány jako velice důležité a vážené

Článek [x] Pravěké umění – dějiny umění (4) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Revoluční rok 1848 – Francie, Itálie, Německo

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Pavla

příčiny:

–        vliv průmyslové revoluce na politiku

–        rozvoj kapitalismu

–        odpor k vládě šlechta a přežitkům feudalismu

–        požadavek konstituce

–        nespokojenost s politickým uspořádáním

–        národní požadavky

–        právo národů na svobodu a samostatnost

–        revoluce urychlena – krizí v Anglii, neúroda – nedostatek brambor

cíle:

–        odstranit feudalismu a absolutistické vlády

–        rozvoj industriální společnosti

–        sjednocení rozdrobených zemí

–        osvobození od cizích vlád

2 vlny:

–        leden 1848 – z Neapolska přes Uhry do střední Evropy

–        únor 1848 – z Paříže přes Německo do Čech

ŠVÝCARSKO

–        konzervativní  vs. městské kantony, vítězí městské

–        1848 – přijata ústava

ITÁLIE

–        nenávist k Habsburkům a Bourbonům

–        touha po sjednocení

–        leden 1848 – nepokoje na Sicílii a v Neapolsku

–        březen 1848 – povstání v Miláně, Benátkách a Lombardii

–        Karel Albert (Piemont), Camilo Benso Cavour – chtěli sjednotit Itálii a ústavní monarchii → červenec 1848 porážka u Custozzy

–        léto 1848 – vyhlášena republika v Toskáně, Benátkách a Římě

–        březen 1849 – nová válka Karel Albert x Rakousko, K. A. poražen u Novarry

–         na trůn nastupuje Viktor Emanuel – mír s Radeckým

–        konec republiky v Toskáně, Římě a Benátsku, útok neapolských vojsk na Sicílii

–        sjednocení země nevyřešeno

–        1849 – 2. vlna povstání – vyhlášena Republika v Římě – Francie revoluci potlačí

–        1859 – připojena k Sardínii Lomabardie, poté Toskánsko

–        1861 – sjednocení Itálie bez Benátska a Říma

–        1866 – připojení Benátska

–        1871 – připojení Říma bez Vatikánu

FRANCIE

–        cíl – odstranit monarchii Ludvíka Filipa Orleánského, rozšíření politických práv a svobod

–        bankety – veřejná shromáždění pod záminkou soukromých oslav

–        22. 2. 1848 – shromáždění v Paříži – výzvy k revolučním povstáním → barikády, boje, Filipův útěk do Londýna (konec monarchie)

–        25. 2. 1848 – vyhlášena republika

–        prozatímní vláda – z liberálů, demokratů a socialistů

–        národní dílny pro nezaměstnané

–        volby do Národního shromáždění – vítězství příznivců monarchie

–        odmítli řešení sociálních otázek, zrušeny národní dílny – nezaměstnanost

–        v květnu pokus socialistů o nový převrat – povstání potlačeno

–        nová ústava – oddělena zákonodárná moc od výkonné, v čele prezident volený na 4 roky

–        prosinec 1848 – prezidentem zvolen Ludvík Bonaparte

–        1851 – prohlásil se za dědičného císaře → období 2.  císařství (1852 – 1870)

–        vojensko – policejní diktatura

–        do r. 1870 – Francie parlamentní monarchií

–        1879 – prezidentem Jules Graivue

NĚMECKO

–        březen 1848

–        boj za občanská práva a národní jednotu

–        lidové shromáždění v Bádensku a Bavorsku – slib reforem a svobody tisku

–        Sasko – abdikace konzervativní vlády

–        březen – povstání v Berlíně – barikády, slib změny ústavy

–        vítězství umírněných liberálů – v čele vlády

–        Prozatímní parlament – měl připravit volby

–        jednání zástupců německých zemí o budoucnosti Německa

–        2 koncepce na sjednocení

a) velkoněmecká – území v rozsahu bývalé SŘŘ

b) maloněmecká – německá území bez HM

–        březen 1849 – vyhlášena nová německá ústava

• občanské svobody, náboženská tolerance, zrušení feudální závislosti, vyhlášení všeobecného hlasovacího práva pro muže, zodpovědnost vlády parlamentu, vítězství maloněmecké koncepce, monarchie v čele s císařem

–        titul císaře nabídnut pruskému králi Fridrichu Vilému IV. – odmítl

–        1849 – nové povstání – revoluce poražena

–        1861 – volby – v čele vlády Otto von Bismarck

–        1866 – rozpad Německého spolku

–        1871 – Německo prohlášeno za jednotné (ve Versailles)

RUSKO

–        Alexandr II. 1861 – manifest o zrušení nevolnictví

–        1864 – internacionála v Londýně – Manifest – Karl Marx

–        1919 – 3. internacionála – komunistická internacionála

–        1873 – spolek tří císařů – Rusko, Německo, R-U (pouze politická spolupráce)

DŮSLEDKY

–        odstranění feudálních přežitků kromě Ruska

–        formují se politické požadavky

–        přetrvání nerovnoměrného hospodářského vývoje

–        rozvoj průmyslové revoluce

–        sjednocení Itálie a Německa

Článek Revoluční rok 1848 – Francie, Itálie, Německo se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: 1. světová válka

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Veronika

1) ZMĚNY V TECHNICE, EKONOMII A KULTUŘE

TECHNICKÉ ZMĚNY

• Přelom 19. a 20. století
• Období převratných vynálezů
• Nové postupy lékařství, nové objevy biologie, fyziky, chemie
• Louis Pasteur – očkování proti vzteklině
• Robert Koch – umožnil léčbu TBC
• Wilhelm Rontgen – RTG záření (odhalení chorých míst v lidském těle)
• Marie Curie-Sklodowska
• Bratři Wrightovi – 1. letadla
• Zdokonalení parních a vodních turbín
• Thomas Alva Edison – žárovka
• Zdokonalování telegrafů, vynález telefon (Alexandr Graham Bell)

EKONOMICKÉ ZMĚNY

• Nový politický systém – kapitalismus → založen na osobní a hospodářské svobodě
• Obyvatelstvo podřízeno jednotnému správnímu dohledu státu a jednotnému zákonodárství
• Hon za co nejvyšším ziskem
• Podnikání se stalo velkorysejším díky akciovým společnostem a bankovním domům
• Systém založený na vzájemném působení nabídky a poptávky
• Prohloubení rozdílů mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi

KULTURA

• Odklon od romantismu → realismus a naturalismus

LITERATURA

• Zakladatel realismu – Honore de Balzac, Charles Dickens
• Naturalismus = realismus, co mapuje stav lidské a líčí podrobně stavy lidského života (Rougon-Marcquartové – Emile Zola)

VÝTVARNÉ UMĚNÍ

• Proměnlivá příroda a portréty
• Zachycení vnitřních pocitů a dojmů z okolního prostředí pomocí neobvyklého zachycení světla → impresionismus – Claude Monet
• Kubismus – ovlivněn tvarem krychle
• Surrealismus – neutříděnost a spontánnost
• Secese – Gustav Klimt, Alfons Mucha

2) OHNISKA NAPĚTÍ

• Po přelomu století → vztahy mezi velmocemi se prudce zhoršují – díky starým a novoevropským sporům
• FRANCOUZSKO-NĚMECKÉ NEPŘÁTELSTVÍ → plynulo ze záboru Alsaska a Lotrinska Německem v roce 1871 – Francie se se ztrátou těchto území nikdy nesmířila, sama se ale neodvážila rozpoutat konflikt s Německem → hledání spojence – 90. léta 19. století – spojenectví s Ruskem (Francie Rusku pomohla finančně – vybudování Transsibiřské magistrály)
• SPOR O BALKÁN → Rusko x Rakousko → od 50. let 19. století – obě země chtěli protěžovat státy na Balkáně. 1878 – R-U přisouzena správa nad Bosnou a Hercegovinou, 1908 – anexe BaH k HM. Nový nepřítel R-U – Srbské království (cítili se poškozeně – zahrazení cesty k Jaderskému moři)
• NĚMECKO-BRITSKÉ NÁMOŘNÍ ZBROJENÍ → Německo buduje v roce 1900 silné válečné loďstvo – chce vládnout moři → VB se to nelíbí a začne se námořně zbrojit 2x rychleji
• VZNIK DOHODY A TROJSPOLKU → Německé zbrojení = VB se v roce 1904 spojí s Francií a pak v roce 1907 s Ruskem → DOHODA
• Vyvažoval je podobně silný SPOLEK → Německo, R-Uhersko, Itálie (Itálie později vystoupí a nahradí ji Turecko)
• BALKÁNSKÉ VÁLKY → BALKÁNSKÁ VÁLKA → Balkánské státy a Itálie se snažili o zisk tureckých území – Turecko zároveň čelilo italským vojskům v S Africe (obsazení Tripolska a Kyrenaiku) + Italové bombardovali Užiny → situaci Turecka využily malé balkánské státy (ČH, Srbsko a Řecko) – vyhlásily válku Osmanské říši 1912 → Převaha bulharských vojsk – 1912 vznik Albánie, 1913 – příměří → Osmanská říše vyhnána z Evropy
• → 2. BALKÁNSKÁ VÁLKA → červen 1913 – bývalí spojenci se utkají o Makedonii → Turecko, Makedonie, Srbsko, Řecko a Rumunsko porazí Bulharsko – získají většinu území, co získalo v 1. balkánské válce
• SARAJEVSKÝ ATENTÁT → Červen 1914 – V Sarajevu byl zastřelen následník habsburského trůnu František Ferdinand dEste srbským nacionalistou Gavrilo Principem (Organizace Černá ruka), zemřela i jeho žena Žofie Chotková → ZÁMINKA PRO ROZPOUTÁNÍ VÁLKY → Po tajných jednáních Německa s R-U vydá R-U 23. července 1914 Srbsku ultimátum = likvidace srbské samostatnosti → 7. 1914 R-U vyhlásilo Srbskému království válku – začátek 1. SV
• → Přidávaly se další země → Německo vyhlásilo válku Rusku, obsadilo Lucembursko a později vyhlásilo válku i Francii → Němci pochodují k francouzským hranicím = porušení neutrality Belgie, Velká Británie vyhlásí 4. 8 válku Německu, koncem srpna vyhlásí Německu válku Japonsko
• → postupně do války vtaženo 38 států

3) CHARAKTER VÁLKY, PRŮBĚH

• Zákopová válka, vedena na několika frontách – hlavní bojiště – Západní fronta (Francouzi, Britové proti Němcům) a východní fronta (Rusové vs Němci a R-U)
• Německo se snaží o bleskovou válku = blitzkrieg → rychle vyhrát a ukončit válku
• Bitva na Marně – 3.-10. 9 1914 → zastaven německý postup na Paříž – obrovské ztráty na obou stranách → zhroucení plánů Německa, od té doby zákopová válka
• Obě strany měly nejnovější techniku (kulomety, tanky)

VÝCHODNÍ A JIŽNÍ FRONTA 1914

• Rusku se začíná nedařit → Paul von Hindenburg – obklíčení a zničení ruských armád v oblasti Mazurských jezer → obrovské množství zajatců
• Halič – R-U ustupovalo ke Krakovu
• JIŽNÍ FRONTA → R-U armáda proti Srbům → Srbům se podařilo vytlačit R-U, do srpna 1915 víceméně klid

VÁLEČNÉ UDÁLOSTI ROKU 1915

• ZÁPADNÍ FRONTA → 22. 4 1915 – Bitva u Ypres – poprvé použita chemická zbraň (chlor)
• VÝCHODNÍ FRONTA → Německo a R-U obsadili celou Z Ukrajinu, Bukovinu, část Běloruska a Litvu
• NOVÍ SPOJENCI → Itálie se přidala k Dohodě (Slib územních zisků v jižních Tyrolích a na Jaderském pobřeží), Turecko nahradilo Italy v Trojspolku, Bulharsko se k Trojspolku přidalo taky → díky Bulharům porazili Srby

VÁLEČNÉ UDÁLOSTI ROKU 1916

• Konec února – Německo se snaží dobýt pevnost Verdun – VB se snažila oslabit německý tlak → zahájení francouzsko-britské ofenzivy na Sommě (červenec-listopad) – poprvé použity tanky
• RUSKÁ OFENZIVA →v létě 1916, proti R-U armádě, zabrání území Haliče a Bukoviny, Rumunsko se díky nim přidá k Dohodě (později dobyto)
• Hrozba sociální revoluce – válka unavuje lidi, muži nuceni umírat ve válce, bída a hlad demoralizovaly společnost – v důsledku utrpení se lidé začínají radikalizovat → první taková revoluce v Rusku na začátku 1917

RUSKÉ REVOLUCE

• RUSKÁ ÚNOROVÁ REVOLUCE → Politická, sociální a zásobovací krize – v Petrohradu vyšli lidé do ulic a svrhli samoděržaví (cara) → k moci se dostala prozatimní vláda – vyhlásila republiku a občanské svobody, ve válce hodlá pokračovat do konce (proti válce ale byli radikálové, co připravovali socialistickou revoluci). Vedle prozatimní vlády existovaly Sověty
• BOLŠEVICKÁ REVOLUCE → Říjnová revoluce, listopadu 1917 → bolševici se zmocnili vlády, svrhli prozatimní vládu – nastolili sovětskou republiku, která měla charakter vojenské diktatury → mírové jednání (Brest-litevský mír) = zánik východní fronty

KONEC VÁLKY

• 1917 – vstup USA do války – Dohoda (kvůli tomu, že Německo všem vyhlašovalo ponorkovou válku)
• Západní fronta – Němci odstřelují Paříž → celková vyčerpanost obrátí situaci a Dohoda vytlačí Němce z okupovaných území
• Balkán – Bulharsko nuceno vystoupit z války
• 1918 Turecko požádalo o příměří
• Německo podepsalo 11. 11 1918 příměří ve vagonu v Compiegne

DŮSLEDKY 1. SV

• Obrovské ztráty na životech (válka, hladomor)
• Zničení francouzských měst
• Sociální revoluce (Rusko, Německo, R-U, Turecko)

4) ČEŠI ZA 1. SVĚTOVÉ VÁLKY

• Politický život ustal
• V HM úřednická diktatura
• Češi nechtěli nadále zůstat v R-U

OSOBNOSTI

T. G. MASARYK

• Hned po vypuknutí války zahájil odbojovou činnost proti R-U → 1914 – odešel do zahraničí, aby mohl připravovat zahraniční odboj
• Snažil se přesvědčovat velmoci o rozbití R-U → nalezl podporu v USA (Woodrow Wilson)
• V roce 1915 za ním odjel do emigrace Edvard Beneš – v Paříži ustanovili Československou národní radu
• Milan Rastislav Štefánik – organizoval ČS legie v Rusku (vyznamenaly se v bitvě u Zborova)

ROK 1918

• 6. 1 1918 – Tříkrálová deklarace – snaha o samostatnost od R-U
• Červenec – ustanoven Národní výbor v čele s Karlem Kramářem – rozhodující politický orgán
• 14. 10. 1918 – generální stávka proti vývozu obilí do rakouských zemí
• 26. 9. 1918 – prozatimní československá vláda v čele s T.G.M
• 28. 10. 1918 – Samostatný stát Československo

Článek 1. světová válka – maturitní otázka (4) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Revoluční rok 1848

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): mmka

Revoluční rok 1848

• vrcholí národní obrození, politický program
• na začátku Národního obrození čeština měla jazykový charakter, který se postupně formoval
• snaha prosadit myšlenku austroslavismu
• nejrevolučnější rok stol., neboť revoluce proběhla téměř v celé Evropě
  • výjimka Rusko, kde vládne Mikuláš I. -> nazýván „četníkem Evropy”
    • přísný režim, samoděržaví, povstání Děkabristů, snaha poměry změnit nebyla úspěšná
    • Rusko bylo oporou Svaté aliance
  • netýkala se ani Anglie
• v mnohém tento rok znamenal návrat k myšlenkám a heslům VFR
  • po Vídeňském kongresu Svatá aliance zakázala hovořit o svobodě, rovnosti a bratrství, o konstituci
  • tyto myšlenky však přetrvávaly a v tomto roce se objevili v nové podobě
• Evropa se za toto půl století změnila -> nové vynálezy, průmyslová revoluce, moderní proletariát

Příčiny:

• snaha buržoasie odstranit feudální přežitky s prosazováním průmyslové revoluce roste hospodářská moc buržoasie
• pro rozvoj průmyslové výroby, podnikání nebyly všude stejné podmínky (nejlepší v západní Evropě-Anglie, Nizozemí)
• feudální režimy převládaly v: Rusku, Prusku, Německu, Rakousku
• touha národů po svobodě, snaha odstranit feudální rozdrobenost, sjednotit země (Itálie, Německo)
• mezi zeměmi celní zábrany, snaha sjednotit trh,…
• mnohonárodnostní monarchie-práva omezena, neměli vlastní sněmy,…
• zejména v Rakousku-Slovanské národy -> neměli rovnoprávné postavení s německými (hlavní vládnoucí národ rakouští Němci), lépe na tom byli i Maďaři v Uhrách
• Slovanské národy práva neměly, chtěly svůj sněm, svoji kulturu, chtěly federalizovat
• Rakousko-jedna z federací Slované
• vývoj urychlující hospodářské události: neúroda, hlad, prům. a obchodní krize
• (1846 -> velké sucho, neúroda, neúroda brambor -> hladomor            např. v Irsku -> stoupala cena potravin, lidé všechny  peníze utratili za potravu, ostatní výrobky nebylo, kde prodávat, nebylo odbytiště, továrny proto propouštěly dělníky,…)

Revoluce vypukla v lednu 1848 v Itálii

• v únoru 1848 se rozšířila do Francie
• v březnu do celé Evropy -> někdy nazýváno-„jaro národů“

Začíná v Itálii, nejprve sicilským povstání, později bouřemi v severní Itálii

• snaha sjednotit zemi, odstranit cizí nadvládu-např. v Sicílii vládnou Bourboni
• (první pokusy o sjednocení 1870)
• Francie a Rakousko (velel maršál Radecký) proti nim vyslaly svá vojska -> Itálie poražena u Custozza)
• později snaha o odvetu, ale neúspěšně -> sever zůstal pod nadvládou Rakouska

Pro vývoj v Evropě důležité události ve Francii

• Francie-konstituční monarchie (=tzv. červencová monarchie)
• od r. 1830 v čele LUDVÍK FILIP ORLEÁNSKÝ (Karel X. svržen revolucí 1830)
  • poslední francouzský král rodu Bourbonů
• červenec 1830 jejich monarchie nahrazena konstituční, měla ústavu, ale volební právo měla pouze úzká skupina (nejbohatší, bankéři, velkostatkáři, statkáři, podnikatelé -> pouze 1% země)
• ve letech zasáhla Francii průmyslová i hospodářská krize -> závratně stoupla nezaměstnanost (hladoví dělníci demonstrovali, heslem revoluce „chléb nebo smrt“)
• nespokojenost rostla i na venkově
• místem, kde nejvíce byla monarchie kritizována jsou tzv. bankery-veřejná shromáždění, svolávána pod záminkou soukromých oslav
  • 22. února 1848 bankery zrušeny
    • -> lidé vyšli do ulic, stavěli barikády, pronikli do sídla vlády
  • 25. února 1848 vládu svrhli a vyhlásili republiku-2.republika
    • Ludvík F. opustil zemi, ustanovena prozatímní vláda, volby do národního shromáždění, všeobecné hlasovací právo
    • snažili se řešit nezaměstnanost, byly zřizovány národní dílny (odpor v dalších vrstvách obyvatelstva)-nakonec zrušeny

• následně v červnu 1848 nové povstání (1000 mrtvých během několika dní) – skončilo porážkou, mnozí deportováni z dělnického hnutí vznikla Strana pořádku (snažili se o klid ve Francii)
• v prosinci 1848 LUDVÍK NAPOLEON zvolen prezidentem republiky, 1852 se nechal zvolit císařem
• 1852 vzniklo 2. císařství – 1870 už si nezískal Ludvík Napoleon, ale vládl jako Napoleon III. (synovec Napoleona Bonaparte)
  • 1870 Francie byla poražena Pruskem (prusko-francouzská válka)
  • styl vlády bývá označován jako bonapartismus

Revoluce v Německu

• pod vlivem únorových událostí proběhla revoluce v Německu
• šlo hlavně o sjednocení, Německo rozdrobeno, byl zde Německý spolek
• revoluce vypukla v březnu 1848, dochází k povstání v Berlíně-boj na barikádách
• zajatý pruský král sliboval vypracovat konstituci, 3. odvolal vojsko
• ve všech zemích požadovány konstituce, revoluce se šíří do všech německých zemí
• zástupci zemí se rozhodli svolat sněm do Frankfurtu, aby se jednalo o sjednocení, cíl připravit ústavu budoucího Německa
• dvě koncepce:
  • Velkoněmecká (chtěli spojit všechna území německého spolku, součástí sjednoceného Německa by se staly i české země, západní část Rakouska-část habsburské monarchie)
  • Maloněmecká (nepočítali s Rakouskem, nespokojenost Rakouska-ztratilo by vliv nad Německem)

• do Frankfurtu byl pozván František Palacký, dopisem však účast odmítl: „Psaní do Frankfurtu“, kde vysvětluje, proč se Češi nemohou zúčastnit sněmu, argumentoval Zlatou bulou sicilskou (České země nebyly nikdy říšským lénem, spojení bylo pouze zájmem panovníků). Vyjadřuje naději, že Rakousko zůstane samostatné, existence má opodstatnění pro malé národy-Slovany (ochrana před velkými národy-Ruskem)
• Převládla Maloněmecká koncepce-spojení pouze německých zemí, sjednocení Německa pod nadvládu Pruska (největší vliv)
• -> vypracována ústava, německá císařská koruna nabídnuta pruskému králi FRIDRICHU VILÉMU IV., který ji odmítl (nechtěl liberalizovat)
• Frankfurtský sněm rozehnán, ústavu odmítli respektovat panovníci v jiných německých zemích
  • jaro 1849 nová vlna revoluce, ale byla potlačena, rozehnán parlament
  • znovu obnoven Německý spolek (i s Rakouskem)
  • ->Německo zůstalo rozdrobeno
  • -> německé události ovlivnily události v Rakousku

Revoluce v Rakousku

• situace v Rakousku byla poněkud složitější -> mnohonárodnostní monarchie
  • nespokojené Slovanské národy, neměli stejná práva jako Němci a Maďaři, vůdčí postavení měli Rakušané-Vídeň (vládnoucí národ, úřední jazyk) a na východě Maďaři-Uhry
• můžeme mluvit o 3 revolucích (ČZ, Rakousku, v Maďarsku)
  • Slovanské národy požadovali konstituci (=ústava), jiné státní uspořádání, zrovnoprávnění češtiny, žádali stejná práva

• V době Vídeňského kongresu vládl v Rakousku FRANTIŠEK I. (1792-1835)-období františkovsko-metternichovské (Františko-metternichovký absolutismus)
  • Metternich: „Vládni a nic neměň“
  • symbol neměnnosti-Klement Lothar (pravidlo-vládne a nic nemění)

• 1835-1848 FERDINAND I. Dobrotivý (mírnější, laskavý, mentální omezenost)
  • cenzura, tajná policie,…
• revoluce začala v březnu
• myšlenky o konstituci, o právech šíří skupina mladých lidí, studenti, inteligence -> Repeal („vpřed“)-pokrokoví lidé, právníci, novináři, lékaři, scházeli se v hostinci U Zlaté váhy, diskutovali o svobodách (zrušení cenzury,…)
• -> 11. března 1848 svolali shromáždění ve Svatováclavských lázních, kde jednali o českých požadavcích (zrušení nevolnictví,…) -> vznikla petice
• -> Svatováclavský výbor (který byl sestaven) měl doručit petici do Vídně císaři
  • požadavky:
    • sociální – zrušení poddanství
    • státoprávní – chtěli svůj sněm, aby úředníci v úřadech uměli česky
    • politické – ústava, uznání různých práv a svobod
    • liberální a národnostní požadavky
    • dále svatost tajemství dopisu, svoboda tisku, svoboda náboženská, právo shromažďovat se
  • výbor se vydal do Vídně, kde mezitím vypukla revoluce
  • -> lidé chtěli konstituci, požadovali odstoupení Metternicha, jako tváře absolutismu (uprchl z Vídně do Londýna v přestrojení)
  • Vystrašený císař Ferdinand I. slíbil konstituci a že požadavky Čechů splní -> tzv. Kabinetní list=Magna Charta budoucích českých svobod (znamenala zemský sněm a zrovnoprávnění češtiny s němčinou)
  • -> Sešel se Říššký sněm-všichni se těšili na liberalizaci národů

• mluví se o jaru národů-dali si velké naděje, že absolutismus skončí, že bude konstituce, zavládl optimismus
  • i Slované věří, že jim revoluce přinese svobodu
• V českých zemích nebyl jednotný národ na uspořádání na našem území žili Němci-snaha o sjednocení
• -> reakcí Slovanů na pangermanismus (=sjednocení všech Němců) bylo svolání Slovanského sjezdu do Prahy, na který se měli dostavit zástupci všech slov. národů u nás (Slováci, Srbové, Poláci, Chorvaté,…) – začátek června 1848

• jednali o budoucnosti Slovanů v Rakousku
• řešili se různé koncepce:
  • odtržení od Rakouska (prosazovali Slovinci a Chorvaté) a vytvoření jedné obrovské Slovanské říše pod nadvládou Ruska (nesouhlas Poláků-špatné zkušenosti s Ruskem)
  • dále vytvoření samostatných států
  • nakonec převládala myšlenka austroslavismu=Aurstia (Rakousko), Slávové (Slované)
    • představa o vytvoření slov. národů jako jedné federace v rámci Rakouska
    • protagonisté Palacký, J. Dobrovský
    • Nakonec sjezd nedošel k závěru, byl přerušen Svotodušními bouřemi

• 12. června se na Koňském trhu konala sbratřovací mše na svátek Sv. Ducha
• když se lidé po mši rozcházeli, docházelo k potyčkám mezi účastníky mše a granátníky. Lidé chtěli vysvětlení od Windischgrätze a směřovali ke kasárnám. Při přestřelce kulka náhodou zasáhla manželku Windischgrätze (bojoval za císaře), který to považoval za útok na sebe. Povolal granátníky a chtěl Prahu zničit (vytáhl děla na Petřín)
• bojovali hlavně mladí lidé, studenti-Karlův most, Klementinum, Karlovo náměstí
• Praha hořela-hořely staroměstské mlýny
• Windischgrätz zabránil, aby přišly posily z venkova
• boje až do 18. června, po týdnu revoluce končí porážkou, Praha donucena kapitulovat (Windischgrätz pyšný, že uchránil Rakousko)

Článek Revoluční rok 1848 – dějepis (2) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Krysař (Viktor Dyk)

   Předmět: Český jazyk – rozbor knihy

   Přidal(a): terka.stehllik

• Hlavní téma je krysařův život, láska a pomsta, kritika a zesměšnění lidských vlastností

Jazyk a styl: 

–    Příběh je vyprávěný v er-formě. Řeč postav je přímá.

• Je zde vševědoucí vypravěč.
• V díle je hlavně vyprávěcí styl, ale i popisný a úvahový. Místy se objevuje i charakteristika
• Použita jen spisovná čeština. Archaismy, slova stylově neutrální i zabarvená. Využití nepřímých pojmenování – personifikace , řečnické otázky, krátké věty, tázací věty. Dialogy a monology.

Výstavba děje:

1.Úvod – Příchod krysaře do města Hammeln a seznámení s Agnes

2.Rozvíjení děje – Krysař vyžene z města krysy, ale nedostává zaplaceno. Chce se pomstít, ale prozatím město ušetří díky lásce k Agnes.

3. Gradace děje – Krysař je zmatený, neví jestli ve městě zůstat či odejít. Nikdy nebyl k ničemů poután, vždy z měst odcházel s klidem. Agnes nešťastná ze svých problémů kvůli vztahu k milencům skáče do propasti. Zabije se.

4. Závěr – Krysař už němá důvod, proč město dále ušetřit. Rozzuřený a nešťastný vezme píšťalu, hraje na ní tak silně, že lidé ho následují. Jdou směrem ke kopci Koppel, kde všichni končí v propasti. Jediný kdo zůstane ve městě je rybář Jörgen, kterému až později dojde vše co se stalo. Z domu uslyší nářek dítěte a tak se vydá hledat matku, která by mu mohla dát pít.

Článek Krysař [x] se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: 1. světová válka

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Kateřina Bažantová

1. SVĚTOVÁ VÁLKA

– příčina: boj o kolonie

– záminka: sarajevský atentát na Františka Ferdinanda d’Este (spáchán srbskými studenty) – 28.6.1914

– průběh: -> R-U vyhlašuje válka Srbsku 18.6.1914

-> Rusko vyhlašuje válku R-U

+ přidání se ostatních (x It. 1915 na straně Dohody)

– boje na frontách:

1) J – Balkán – R-U x Srbsko -> Srbsko dobyto

– Itálie – př. boje na Piavě

2) Z – západní fronta – Fr. x Něm.

-> „Schlieffenův plán“ = obejít opevnění přes Belgii

x zastaveni v bitvě na Marně -> zákopová válka

3) V – východní fronta – R-U x Rusko

-> zastavení R. u Tannenberku (1914)

-> průlom R-U u Gorlice x opět zákopová válka

– nové zbraně: bojové plyny (Yperit)

tanky – bitva u Cambrai; u Sommy (1. Anglie)

plamenomety – bitva o pevnost ve Verdenu

balóny, vzducholodě, letadla

• PŘEMĚNA V MATERIÁLNÍ VÁLKU (VB a Fr. má zdroje z kolonií)

-> války na moři (př. potopení Lusitánie (američtí pasažéři))

-> záminka pro vstup USA do války (1917)

RUSKO

– brzy vyčerpané -> boje, revoluce

1) únorová revoluce (1917) -> odstoupení cara Mikuláše II. -> dvojvládí: Mikulášem jmenovaná vláda

(prozatímní; není brána vážně)

– v čele Lvov, Kerenskij

Sověty = volené rady

-> Němci vrací Lenina z exilu ve Švýcarsku zpět do Ruska (chtějí vyvolat zmatek)

=> vůdce bolševické strany, chce vyvolat revoluci -> potřebuje podporu zeměd.

-> SLIB PŮDY A MÍRU

=> vyzývání bolševiků k začlenění se do sovětů

2) velká říjnová soc. revoluce (7. listopadu) -> obsazení důležitých center v Petrohradě (nádraží, telegraf, …)

-> útok na Zimní palác (sídlo prozatímního parlamentu)

3) sjezd sovětů -> splnění slibu (půda zemědělcům)

-> mír (později znárodnění + vyvraždění carské rodiny)

KONEC

1) 3.3.1918 – Brestlitevský mír (Rusko + mocnosti)

x problém – VB a Fr. poslali své armády do Ruska jako intervenci

2) 11.11.1918 – mír na Compiégne (Něm. + Fr.)

R-U A NAŠE ZEMĚ BEHĚM 1. SV

– nefunkce parlamentu -> vojenská diktatura

– smrt Františka Josefa I.; nástupce – Karel

ČESKÁ POLITIKA

1) postoj: – loajalita = podpora války -> organizace: Český svaz poslanců

Národní výbor = předsedové politických stran

– snaha o rozbití R-U: Karel Kramář (+stoupenci) -> panslavismus (spojení se s Ruskem)

TGM (realistická strana) -> úplné odtržení

2) odboj = činnost proti R-U ve prospěch Dohody

– zahraniční – TGM, E. Beneš, M.R. Štefánik

– centrum = Paříž

– špionáž, sběr info, politická jednání (pochopení zahr. politiků),

vojenské jednotky = ČS. LEGIE (1. ve Fr., nejdůl. v Rusku -> bitva u Zborova)

– domácí – podávání info -> tajný výbor Mafie

– špatné podmínky (hlad, nedostatek surovin)

=> demonstrace, stávky, vojenské vzpoury (Rumburk)

– Wilsonových 14 bodů = podmínky Dohody k jednání o míru

– právo národů na sebeurčení -> přijetí R-U

=> 28.10.1918 = nezávislost

MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ 1918-1939

1) konference ve Versailles (1919-1920)

– vítězné státy = velmoci – vedou jednání (VB – George, Fr. – Clemenceau, USA – Wilson, It., Jap.)

– státy s částečnými zájmy (přizvány jen ty, kterých se to přímo týkalo)

Př. ČSR, Belgie, Jugoslávie

– nepřítomný stát – Rusko

– poražené státy přizvány k podpisu smluv -> Něm. nejvíce postiženo

-> Německo – ztráta území (kolonie, Alsasko-Lotrinsko, …)

– omezení armády

– demilitarizace Porýní

– zákaz znovuspojení se s Rakouskem

– placení reparací

-> R-U – rozpad -> Rakousko, Maďarsko, ČS

– nové státy: ČS, Rumunsko, Jugoslávie, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko = nástupnické státy

– založení Společnosti národů – cíl: zabránit další válce; centrum = Ženeva; žádná moc

2) konference ve Washingtonu (1921-1922) – jednání o Tichomoří

– otevřenost Číny pro obchodní jednání

POVÁLEČNÁ KRIZE (1918-1922/3)

– hosp. zničené válkou; nutnost přechodu z válečné výroby na spotřební

– nejvíce postiženo Něm. -> 1922 nezvládá platit reparace x Fr., VB, USA

– 1923 – obsazení Porůří Francií x Ruská krize

– Dawesův plán (od VB a USA pro Něm.) – snížení reparací + půjčky na obnovu Něm. -> Fr. opouští Porůří

-> rozvoj Něm.

ZLATÁ 20. LÉTA

– pokračování věd.-tech. revoluce

– rozvoj věd: F+Ch – stavba atomu (Rutherford – model atomu, proton; Chadwick – neutron; Curie –

radioaktivita; Fermi – řetězové reakce)

Bi – vitaminy, hormony -> inzulin, EKG, … (Fleming – penicilin; Hrdlička – spol. původ lid. ras; Pavlov – reflexy)

Zdroje – stejné

Průmysl

– strojírenství – Zbrojovka Brno

– elektrotechnický (Kaplan – turbína)

– chemický – léky, plastické hmoty

– obuvnický – Baťa (Zlín)

– automobilový (Ford – pásová výroba) – Škoda MB, Jawa

– letecký – Aria

-> vznik živnostenské banky

Doprava – automobily (It. – 1. dálnice), letadla (Lindberg – 1. let přes Atlantik)

Komunikace – pravidelné radiové vysílání (23), zvukový film (28), pokus o TV vysílání

POLITICKÝ VÝVOJ

1) poválečná krize

– hosp. krize -> soc. problémy -> sílí socialismus: reformismus (sec. dem.)

křesťanský socialismus (křest. soc. dem.)

x bez důvěry lidí

-> marxismus -> komun. strany

-> pokusy o revoluce -> vyhlášení Rep. Rad

(Maďarsko, Slovensko, Bavorsko)

x vojensky potlačeno

-> nacismus/fašismus: – veřejné práce pro nezaměstnané

– státní zásahy do hosp.

– řešení krize na úkor jiných národů

-> vznik v It. -> B. Mussolini (strana se svými ozbrojenými jednotkami)

-> útoky na KS, soc. dem -> podpořeni majetnými

– 1922 – pochod na Řím -> Mussolini předsedou vlády + zavádí diktaturu

-> Něm. -> A. Hitler (NSDAP, ozbrojené jednotky = SA, Hitlerova stráž = SS)

– 1923 – pivní puč (Mnichov) x nevyšel -> A.H. ve vězení (Mein Kampf)

2) zlatá 20. léta – snaha o mírové soužití

– 1925 – konference v Lokarnu -> Rýnský garanční pakt (Z hranice Něm. + tajný dodatek)

Článek [x] 1. světová válka – maturitní otázka (2) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Pravěk

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Ondřej Novotný

Pravěk

• nemáme žádné písemné pozůstatky
• pravěk zkoumá archeologie (vykopávky, archeologické nálezy)
• dvě teorie vývoje světa (evoluční – Darwin, teologická – stvoření světa Bohem)

Dělí se do dvou vývojových větví (způsob obživy – materiál)

• doba kamenná (10 000 př. n. l. – vznik člověka)
  • starší (paleolit) – nejdelší, doby ledové a meziledové, homo erectus, pěstní klín, jeskyně, lov drobnějších zvířat, ptáků, 4 období (nejstarší, starý, střední, mladý)
  • střední (mezolit) – všude jinak, ustupuje ledovec, změna klimatu, kult matriarchátu (žena udržovatelka rodu, výsadní postavení – Věstonická Venuše), zalesňování Evropy, Asie
  • mladší (neolit) – neolitická revoluce (výroba potravin, pěstování, ustálený způsob života, domestikace (zvířata), dlouhé domy, srpy, kosy, misky, muži stáda, ochrana, nástorje, ženy děti, pole látky
  • pozdní (eneolit 4000 př. n. l. v Evropě – chalkolit 6000 př. n. l. na předním východě), metalurgie (získávání kovů – měď), kolo (převoz), oradlo (párem dobytka), ch. – patriarchát, růst obchodu, města ; e. dálkový obchod, kamenné nástroje, vesnický charakter obydlí, kultura popelnicových polí (způsob pohřbívání, mrtví spáleni, popel do nádob a ty do země ; kultura mohylová (způsob pohřbívání, mrtvé pod mohylou – kopec kamenů, hlíny, klacků)

• doba bronzová
  • starší
  • střední
  • mladší

• doba železná
  • starší (halštatská) – podle naleziště v Rakousku
  • mladší (laténská) – podle naleztiště ve Švýcarsku

• doba římská
  • dva antické státy (Řecko, Řím)

• hominizace – polidštění
  • z opice se vyvíjí člověk, 4 stádia homidů
    • člověk zručný (homo habilis) – po čtyřech, značné ochlupení, malá mozkovna, velké čelisti, výrazné nadobočnicové oblouky, uchopovací schopnost (palec)
    • člověk vzpřímený (homo erectus) – na zadních, napřimuje se postava, esovité zahnutí páteře, lehce ustupuje ochlupení, malá mozkovna, velké nadobočnicové oblouky
    • člověk moudrý (homo sapiens) – ochlupení řídne, první nástroje (pazourek), náznaky artikulovaného dorozumívání, větší mozkovna, současníkem i neandrtálci (slepá větev)
    • člověk dnešního typu (homo sapiens sapiens) – ochlupení jako dnes, mozkovna plně vyvinuta, řeč, nástroje, dlouhé domy
  • megalitické stavby
    • monumentální pravěké stavby z kamene
      • dolmeny – jeskyně Menga ve Šapnělsku (hrob velmože)
      • menhiry – Carnac ve Francii (alej menhirů)
      • kromlechy – spojení dolmenů a menhirů (Stonehenge)

Článek [x] Pravěk se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Pravěk

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): mishnva

1) Pravěk a způsoby jeho poznávání

1) Časové vymezení

– 3 mil. př.n.l. – 3 000 př.n.l. (u nás konec v 5. st.n.l.)

– 3 mil. př.n.l. – objevil se první člověk podle evoluční (vývojové) teorie Charlese Darwina vzniklé ve 20. st. – člověk se vyvinul z jiných živočichů

– další teorie – náboženská – člověk a svět stvořen bohem

– zavlečení života z vesmíru

2) Periodizace pravěku (rozdělení)

1. podle způsobu obživy

a) přisvojovací – lidé si sbírali rostliny

b) výrobní – lidé začali vyrábět věci

2. podle nástrojů

– v subtropech – paleolit (přisvojovací), neolit a eneolit (výrobní)

– u nás – paleolit, mezolit (přisvojovací), neolit, eneolit, doba bronzová, železná a římská (výrobní)

3) Charakteristika období

A) období přisvojovacího hospodářství

PALEOLIT

3 mil. př.n.l. – 8 000 př.n.l. – subtropy i u nás

= starší doba kamenná

– živočišní předchůdci člověka:

1. Egyptopithecus – předek opic a člověka (naleziště: Fajjúm, Egypt)
2. Ramapithecus
3. Australopithecus (naleziště: Etiopie, Východní Afrika)

– příčina vývoje člověka – začátek doby ledové – změna přírodního prostředí – napřimování se (rozhled, zpozorování nepřátel), změna tvaru čelisti (potrava – semena byla tvrdá), opozice palce u ruky (držení zbraní), zvětšení mozku

a) nejstarší paleolit

• Homo habilis – člověk zručný

– V Afrika

– způsob obživy: sběr plodů, vajec …

– nástroje: kamenné nástroje – kameny, sekáče, úštěpy

– společnost: tlupy

b) starý paleolit

• Homo erectus – člověk vzpřímený

– V Afrika, V Asie – Čína, Sumatra a Jáva, Evropa

– způsob obživy: sběr, lov

– nástroje: pěstní klín

– společnost: tlupy

c) střední paleolit

• Homo sapiens – neandrtálec

– V Afrika, Asie, Evropa (údolí Neandrtal, Steinheim, Šala, Gánovce)

– způsob obživy: specializovaný lov – skupina se specializuje na jeden druh zvířete – např. lovci mamutů

– nástroje: specializované nástroje – více druhů – na řezání, vrtání, sešívání, škrábání

– společnost: rody

– představy o duši, pohřbívání

d) mladý paleolit

• Homo sapiens sapiens fosilis

– způsob obživy: specializovaný lov

– nástroje: specializované nástroje + dálkové zbraně (luk, šíp, harpuna), nástroje z kostí

– společnost: rod – v čele žena – matka rodu = matriarchát

– přirozená dělba práce

– objevuje se náboženství – uctívání nadpřirozených bytostí = kult (př. bohové přírodních sil)

– objevuje se umění – jeskynní malby (jeskyně: Altamira – Španělsko, Lascaux – Francie)

– sošky: zvířata, ženy ( Věstonická Venuše – Dolní Věstonice na Moravě; Venuše s křivou tváří –

Dolní Věstonice; geometrická – Předmostí)

– rozšíření po celém světě – snížila se hladina moře – Cro Magnon (Francie), Dolní Věstonice, Předmostí, …

– 1. člověk u nás = homo erectus !!

– 8000 př.n.l. – končí poslední doba ledová – vytvoření podnebných pásů

– nejpříhodnější: subtropický pás – rychlejší vývoj

– u nás mezolit (trvá přisvojovací hospodářství)

– subtropický pás už neolit

MEZOLIT

8000 – 5000 př.n.l. – pouze u nás !

= střední doba kamenná

– přechodné období – po oteplení

– způsob obživy: – sběr, lov, rybolov – kočování za zvěří (menší zvěř kvůli oteplení) -> menší rody

– lovecké revíry – ochočení psa na pomoc, rybolov

– nástroje – luky, šípy, harpuny, mikrolity = drobné naštípané kameny

– společnost – menší rody (kuli menší zvěři měli lovecké revíry, které si hlídali)

– naleziště:  Dánsko, Českolipsko (Holany, Dubá, Stvolínky: bažiny – rybolov, Srbská Kamenice)

– dochovaly se předměty z org. Materiálů

B) Období výrobního hospodářství

NEOLIT

8 000 př.n.l. – počátek v subtropech

5 000 př.n.l. – počátek u nás

= mladší doba kamenná

– způsob obživy: zemědělství (pěstování plodin – obilí), chov zvířat (ovce, kozy)

– 1.společenská dělba práce – zemědělci se dělí na

1) zemědělce, řemeslníky

2) pastevce

– první zemědělské oblasti v subtropickém páse:  Blízký Východ, Čína, Střední Amerika

– nástroje: z kamene – motyka (kypření), srp (sklizeň), drtidlo

– vznik řemesel (zemědělec -> řemeslník):

• předení – nit ze lnu a ovčí vlny, potřebují přeslici a vřeteno
• tkaní – látka (tkalcovský stav a přesleny)
• hrnčířství – keramika – lineární keramika, vypíchaná keramika (= vypálená nádoba z hlíny)
• zpracování dřeva – nástroje tesly
• výroba mouky – drtidla

– společnost: – rodová občina = vesnice, kde žije jeden rod – majetek je společný

– matriarchát

– naleziště: vesnice Catal Huyuk (Blízký Východ), Bylany, Kutná hora – lineární keramika, Březno u Loun – vypíchaná keramika

ENEOLIT

= pozdní doba kamenná

= chalkolit

– ve světě: 5000 – 3000 př.n.l.

– u nás: 3000 – 1000 př.n.l.

a) ENEOLIT – Blízký Východ

– nejrychlejší vývoj

– sestoupení zemědělců ze svahu do nížin – odvodnění bažin, stavba hrází, umělé zavlažování = závlahové zemědělství

– nástroje: hák k orání, kolo, hrnčířská kola, měděné nástroje (moc měkké) – metalurgie mědi (hutnictví – tavení rud, kovotepectví, kovoluněctví)

– přebytky v zemědělství vedly ke 2. společenské dělbě práce – oddělení řemeslníků od zemědělců

– společnost: sousedská občina – do rodových občin díky 2. spol. dělbě práce přicházejí noví a cizí řemeslníci -> sousedská občina – vlastnictví spol

– přerozdělování – kněží = chrámové hospodářství – kněží získávají moc a ze sousedských občin vznikají státy => konec pravěku (začíná starověk)

– naleziště: Mezopotámie, Machotřasy

b) ENEOLIT – Střední Evropa

– nepříznivé podmínky = pomalejší vývoj

– vyvíjí se jen nástroje, zbytek jako v eneolitu

– způsob obživy: stěhovavé zemědělství (kuli vyčerpání půdy)

– nástroje: hák, kola, hrnčířský kola, měděné nástroje

– společnost: rodová občina, v čele je muž = rodový náčelník (=patriarchát)

– kultovní stavby z velkých kamenů – megality (menhiry, dolmeny, kromlechy – Stonehenge)

– naleziště: Stonehenge, Machotřasy

– u nás starověk není

– keramika – nálevkovitý pohár, šňůrová keramika, zvoncovitý pohár

Střední Evropa v době Staroorientálních států – u nás pořád pravěk

= DOBA BRONZOVÁ

3000-1000 př.n.l.

– způsob obživy: zemědělství (pouze zemědělci)

– nástroje: bronzové (v Krušných horách naleziště cínu + dováží se měď z Alp – výroba bronzových nástrojů a předmětů)

– dovoz soli, zkamenělé pryskyřice z Bautu

– společnost: z rodů vznikly kmeny – v čele kmenový náčelník (žije na hradišti), družina = rodoví náčelníci, zemědělci

– kultura:

• únětická kultura – podle naleziště
• knovízská kultura – podle naleziště
• mohylová – podle způsobu pohřbívání
• lužická = popelnicových polí – podle způsobu pohřbívání

– kolem roku 1190 př.n.l. zánik Staroorientálních států ve Středomoří – není známo proč (útoky na jih, zánik Mykénské kultury, Chetitů, Nové říše egyptské, Fénicie, Babylonie a Asýrie)

– teorie zániku: přelidnění

Střední Evropa v době Antiky

= DOBA ŽELEZNÁ

    1000-146přnl

1) halštatské období (v Rakousku – naleziště)

= starší doba železná

– nástroje: železo

– způsob obživy: zemědělství

– společnost: kmen (kmenový náčelník + družina = hradiště, zemědělci – rodové občiny)

2) laténské období (ve Švýcarsku)

= mladší doba železná

– žijí u nás Keltové – Bójové

– hradiště = oppida (Závist u Prahy, Stradonice u Berouna, Třísov)

– Asterix a Obelix (Galové)

– velký vliv kněžích = druidové

DOBA ŘÍMSKÁ

0-600 n.l.

– kmenové svazy Markomanů a Kvádů

– zničení keltských oppid

– markomanské války – 160-180nl – konflikt s Římskou říší

– stěhování národů – přicházejí divoké kmeny Hunů

4) Způsoby poznávání pravěku – archeologie

– archeologie = věda, která zkoumá hmotné prameny uchovány v zemi v podobě vykopávek

– povinnost hlásit nález – nejbližší pracoviště = muzeum

– u nás je nejvíce prozkoumaný mezolit (Vlastivědné muzeum)

– archeologie:

1. préhistorická – pravěk
2. středověká
3. industriální – technické památky

– archeologické prameny: sídliště, pohřebiště, kultovní místa, pracoviště, komunikace -> pozůstatky objevů: domy, artefakty (předměty), odpad

– metody:

1) terénní průzkum

2) terénní výzkum – vytěžení, pečlivé vykopání, měření

3) laboratorní zpracování

4) interpretace = zveřejnění

– hlavní problém – datování:

• relativní chronologie – pouze jestli je to starší či mladší
• absolutní chronologie – přesné určení (fyzikální a chemické metody)

– experimentální archeologie – zkouší, jestli něco funguje

– srovnávací etnografie – zkoumají se různé primitivní společnosti, kt. žijí na úrovni pravěku – srovnávání nálezů s předměty, které se asi používají

Článek [x] Pravěk – dějepis (2) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Renesanční sloh v Itálii

   Předmět: Dějiny umění

   Přidal(a): kledis

Architektura:

Druhy:

a) Sakrální – (kostel, klášter)

b) Světská – (městský palác, dům, zámky, venkovské vili, letohrádky, lovecké zámečky, nalezince)

– Typ centrální, půdorys čtverec

– Architekti uplatňovali: lidské měřítko, horizontální členění, princip rytmického opakování, prosvětlenost prostoru

– Konstruktivní prostředky:

– Valená klenba (klenba klášterní, neckovitá, zrcadlová)

– Kopule (hranatá, melounová)

– Podpory (sloup, pilíř)à(patka, dřík, hlavice)

– Zdi z cihel nebo lomového kamene, obložené mramorovými deskami a zdobené rustikou (vystupující kamenné      kvádry, jejichž povrch v líci zdi je ponechán na hrubo. Dole zpevněny rustikovanou podnoží, nahoře ukončeny mohutnou římsou.

– Arkáda na sloupech à nejcharakterističtější  znak renesanční architektury.

– Edikula = architektonické orámování pomocí sloupků, polosloupků nebo pilastrů s kládím a štítkem

– Sagrafito = dekorativní prostředek, Dvě omítky vrchní a spodní jiná barva, vrchní se seškrabuje do různých tvarů.

Raná renesance:

– Zakladatelem raně renesanční architektury ve Florencii byl Filippo Brunelleschi

Filippo Brunelleschi:  – zlatník, sochař a teoretik

– Psal o matematice, optice, mechanice, zabýval se perspektivou

– Neuspěl v soutěži na bronzové dveře florentského baptisteria

– Odjel do Říma kde se oddal studii antických památek

Dílo:   Kupole Florentského dómu – osmiboká, šířka 42m, stavěna bez nákladného lešení

Florentský nalezinec – S arkádovým dvorem

Kostel S. Lorenzo – trojlodní bazilika s rovným stropem (stará sakristie)

Kaple Pazziů – melounová kopule,

Palazzo Pitti – nedokončil ho

Michelozzo Michelozzi:

Dílo:   Klášter S. Marco

                                Palác Medici-Raccardi ve Florencii

Vila v Careggi – sídlo Platónské akademie

L. Battista Alberti: – Všeumělec à pěstoval všechny druhy umění a navíc vynikal jako teoretik a sportovec

– V jeho dílech vliv římské antické architektury

– Stavby pouze projektoval jiní stavitelé je pak postavily

Dílo:   Palazzo Ruccelai

                                Průčelí kostela Sta Maria Novella

Kostel S. Francesco v Rimini – motiv triumfálního oblouku na průčelí

Kostel S. Andrea v Mantově – jednolodní s transeptem a kupolí

Kostel S. Sebastiano – půdorys řeckého kříže s kupolí ve středu

Giuliano da Sangalo: – S. Maria presso San Satiro

Benedetto da Maiano: – Palazzo Strozzi ve Florencii

Vrcholná renesance:

– Vliv římské antické architektury

– Mohutnost stavby, monumentalita, vznosnost, velkolepost, bohatost výzdoby

– Na architektuře se podílely i sochaři, malíři a umělečtí řemeslníci

– Mecenáši Papež Julius II. A Lev X.

Donato Bramante:

– zakladatel vrcholné renesance

– malíř a architekt

Dílo:   Tempietto di San Pietro in Montorio

                                Cancelleria – římský palác, rytmické travé, vysoký řád, členění rizality

             Nádvoří Belvederu ve Vatikáně

                                Chrám Sv. Petra ve Vatikáně – centrála, půdorys řeckého kříže, se 4mi malými kupolemi

Svatá chýše v Loretu

Raffael:   Dílo:   Vila Madama

                                Nový plán Chrámu Sv. Petra

                                Chigiho kaple u kostela S. Maria del Popolo v Římě

Giulio Romano: – Palazzo del Te v Mantově

Antonio da Sangallo: – Palazzo Farnese v Římě

Baldassare Peruzzi: – vila Farnesina v Římě

Manýrismus:

– Snaha po subjektivním výrazu, libující si v nadsázce a dynamické expresivnosti

– Opět nadřazen nadzemský svět pozemskému

– Místo vnější pravdy zdůrazněn vnitřní duchovní zážitek

– ,,sacco di Roma‘‘ = drancování Říma císařským vojskem

Michelangelo:

– Jeho dílo přechod od vrcholné renesance k manýrismu

– Průčelí kostel S. Lorenzo à styl klasický

– Nové sakristii a knihovně Laurenzianě à Manýristický styl

– Stavební hmotu člení a modeluje podle svých subjektivních uměleckých záměrů

– Renesanční tektoničnost nahradil Barokní atektoničností

Dílo:   Průčelí paláce konzervátorů v Římě

                                Chrám Sv. Petra v Římě – Hlavní architekt, klášterní klenba podle vzoru Florentského dómu

Pozdní renesance:                                                                                                                

Michelanegelo:

Dílo:   Palazzo Farnese – Dostavěl ho

                                Chrám S. Maria Degli Angeli

                                Brána Porta Pia

G. B. da Vignola: – Papežský architekt, významný teoretik

Dílo:   Kostel Il Gesú – jednolodní s bočními kaplemi, málo vyčnívajícím transeptem a mohutnou kupolí

Andrea Palladio:          – Stavěl klasická díla

– ,,palladiovský motiv‘‘ = symetrické seskupení tří otvorů, dvou úzkých pravoúhlých, po

Stranách širšího, uzavřeného obloukem

Dílo:   Bazilika ve Vicenze

                                Teatro Olimpico

                                Kostel S. Giorgio Maggiore

                                Kostel Il Redentore

Sochařství:

– Rozvoj volné sochy (umístěné na náměstích, nádvoří paláců nebo jejich interiéru – náměty náboženské nebo mytologické.

– Rozvoj sochařské podobizny (Hlava, poprsí, celá postava, jezdecký pomník) – výzdoba zahrad, kašen, fontán

– Techniky: Kamenictví, kovolijectví, štuk, polévaná terakota

– Ornamentika: Meandry, akanty, vejcovce, perlovce

– ,,Emblémy‘‘= zobrazení spojené s nápisem v alegorický celek

– ,,Festony‘‘= závěsy z listů nebo plodů

– ,,Girlandy‘‘= pásy z festonů

– ,,Kariatida‘‘ a ,,Hermovka‘‘ = hlava, jejíž poprsí přechází v čtyřboký sokl

– Realistické zobrazení lidského těla v přirozených proporcích, postojích a pohybech

– Uplatňovali studium anatomie

Raná renesance:

– Florentská raná renesance začala soutěží na ,,severní bronzové dveře Florentského baptisteria‘‘

Lorenzo Ghiberti:

Dílo:   Severní bronzové dveře Florentského Baptisteria – náměty z Nového zákona, renesanční realismus

Východní dveře Baptisteria (Rajská brána) – hra světel a stínu, vysoký a mělký reliéf

– reliéf ,,Šalamounovo setkání s královnou ze Sáby

– rám dveří zdoben postavičkami a bustami v medailonech

– vnější kamenné orámování motivy toskánské fauny, flory

Oratorium Or San Michele – postava Sv. Matouše

Donatello:

– Nejvýznamnější sochař rané renesance

– Měl smysl pro dramatické konflikty lidské duše

– Zpodoboval hlavně muže

– Příklad antiky doplňoval studiem skutečnosti

– Portéty : tváře konkrétních osob

Dílo:   Socha Davida pro Florentský dóm

                                Socha Davida pro Cosima Medici

                                Socha Sv. Jiří pro kostel Or San Michele – stojící socha

Socha Sv. Jana Evangelisti pro Florentský dóm – sedící světec

Náhrobek papeže Jana XXIII.

                                Sochařská výzdoba staré Sakristie – spolupracoval na ni s Brunelleschim (bronzové dveře)

Postavy starozákonních proroků pro kampanilu – naturalistický výraz

Podobizna Niccolo da Uzzano, Máří Magdaléna, Judita a Holofernes

                                Socha Plešatec

                                Zpěvácká tribuna Florentského dómu

                                Sochy oltáře v kostele S. Antonio v Padově

                                Jezdecký pomník kondotiéra Gattamelaty – před kostelem S. Antonio

Reliéfy kazatelen v S. Lorenzo ve Florencii

A. del Verrocchio: – Donatellův pokračovatel

Dílo:   Socha Davida

                                Sousoší Krista a Sv. Tomáše

                                Jezdecký pomník kondotiéra Bartolomea Colleoniho

Antonio Pollajuolo:- Papežské náhrobky v chrámu Sv. Petra ve Vatikáně

J. della Quercia:– Kašna v Sieně

                                – reliéfy na průčelí kostela S. Petronio v Boloni

Vrcholná renesance:

– Založeno na idealismu

– Zobrazení tělesné a duchovní krásy, psychických a duchovních hodnot

Michelangelo Buonaroti:   – Ve 13ti letech vstoupil do dílny Ghirlandaiů potom se učil na Medicejské akademii

– Byl v Boloně, Římě, Florencii i Benátkách

– Zasáhl do všech oblastí umění  na prvním místě bylo sochařství

– Navázal na něho Augustine Rodin

Rané Dílo: Reliéf Madona na schodišti – jeho nejranější dílo

Boj kentaurů s Lapithy – dynamický pletenec nahých těl

Opilý Bacchus – mramorová socha

Pieta v chrámu Sv. Petra v Římě

Vrcholné:  Florentský David – nezralí jinoch, ostré oči, povytažený horní ret, velké ruce a nohy, úzký pas

ztělesňuje renesanční ideu republikánských svobod

Postava Sv. Matouše – nedokončena

Otroci – čtyři postavy pro náhrobek papeže Julia II., alegorie svobodných umění – nedokončeno

Sedící Mojžíš – jediný dokončen ze 40soch

Alegorické sochy Dne a Noci, Jitra a Večera

Manýrist:   Medicejské náhrobky v kapli kostela S. Lorenzo – taky nedokončeny – manýristické dílo

Pozdní :      Pieta Florentská

                                Pieta Palestrinská                                                 Gotický typ vertikální piety

Pieta Rondanini

Manýrismus a pozdní renesance:

Benvenuto Cellini:                               – Sochař, zlatník

– Manýrista

Dílo:   Vlastní životopis    

                                Socha Persea

Malířství:

– začaly užívat plátna

– Druhy: Nástěnná, desková, knižní, malba na sklo

– Techniky: Olejomalba, fresková technika, sgrafita, enkaustika

– Náměty: Náboženské náměty, náměty antické mytologie, alegorické a historické obrazy

– Dochází k stále častějšímu uplatnění krajiny v obraze

– Ideálem byl tělesně i duševně rozvinutý člověk, harmonická příroda

– Snaha o zachycení přirozeného pohybu a postojů, nejraděj v aktu

– Vznik nové koncepce obrazu ,,okno do světa‘‘ (plošný průřez optickým kuželem jehož vrchol leží v divákově oku)

– Hlavní kompoziční formou byl rovnostranný trojúhelník

– U panovnických dvorů a vysoké šlechty vznik rodových portrétních galerií

Raná renesance:

Florencie:

Masaccio:

– Zanechal dílo na němž se učili i mistři vrcholné renesance

– Zemřel mladý v Římě za neznámých okolností

– Masacciovi lidé jsou plně plastické figury

– Obraz realistickým zobrazením viděného světa

– Používá modelaci světlem a stínem

– Užíval lomených tónů

Dílo:   Fresky v kapli Brancacciů v kostele S. Maria del Carmine ve Florencii – život Kristův a Sv. Petra

Vyhnání z ráje – první renesanční akt ženy a muže

Křest Kristův – zachytil husí kůži na těle tetelícího se mladíka

Sv. Petr uzdravuje svým stínem – pohled do florentské ulice

Peníz daně – podzimní nálada krajiny

Vzkříšení královského syna

Freska Svaté Trojice v kostele S. Maria Novela ve Florencii

Deskové obrazy Trůnící madona, Ukřižování

Fra Angelico:- Fresky a oltářní obrazy v kostele S. Marco ve Florencii

1. Uccello:- Freska Potopa v klášteře S. Maria Novella
2. del Castagno:- Poslední večeře v klášteře S. Apolonia ve Florencii
3. Ghirlandaio:-Fresky života P. Marie v kostele S. Maria Novela

Sandro Botticeli:          – Mytologické náměty a složité alegorie

– Překonává naturalismus zdůrazněním kresby, idealizací postav, zduchovněním obrazu

– Byl vyučený zlatník

– Vytvořil nový ideál ženy (úzký obličej, smutné oči daleko od sebe, dlouhý krk)

– Postavy v nepřirozených postojích se vznáší a jejich roucha vlají

– Pozdní díla velmi expresivní

– Vytvořil idealizující dekorativní sloh založený na naturalismu à ocenila jej Secese

Dílo:   Klanění tří králů – jeho rané dílo

Primavera – odehrává se v pomerančovém háji, ve středu stojí Venuše jako matka přírody

Zrození Venuše – zlatovlasá Venuše plující na lastuře ke břehu

Nařčení (pomluva)

Náměty ze starého zákona v Sixtinské kapli ve Vatikánu

Piero della Francesca: – Představitel Umbrijské školy

– Jeden z největších malířů rané renesance

– Autorem teoretického spisu o perspektivě

– Jako 1. Se zaměřil na problém barvy a světla v obraze

– Barvu používal k zdůraznění plastického a prostorového dojmu

Dílo:   Fresky v kostele S. Francesco v Arezzu

Konstantinův sen – z cyklu o svatém kříži , noční výjev

Benátky:

Giovanni Bellini:- Zakladatel Benátské koloristické malířské školy

Andrea Mantegna:- Fresky v Camera degli Sposi v Mantově

Vrcholná renesance:

Florencie:

Leonardo da Vinci:      – Všeumělec (malíř sochař, hudebník, zpěvák, básník, vynálezce, badatel,inženýr)

– Teoretik umění à napsal Knihu o Umění

– Působil hlavně ve Florenci a v Miláně, chvíli ve Vatikánu a nakonec ve Francii

– Odmítal techniku fresku

– zanechal po sobě sešity rukopisů a kreseb

– usiloval v malbě o absolutní dokonalost obsahu a formy (pracoval pomalu, často nedokončil)

Dílo:

1. florentský pobyt: Klanění tří králů – nedokončil ho
2. milánský pobyt: Madona ve skalách – kompozice pyramida, vázaná šerosvitem,

Poslední večeře v S. Maria delle Grazie – ústřední místo kompozice zaujal Kristus

Jezdecký pomník Francesca Sforzy – také nedokončen

2. florentský pobyt: Karton Sv. Anny Samotřetí

Karton Bitvy u Anghiari – technika enkaustika

Mona Lisa Gioconda – manželka florentského patricije, ztělesnil v ní ideál ženské krásy

Michelangelo:

Dílo:                                           

Karton bitvy u Casciny

Madona Doni – šroubovité vytočení madony (převzal Raffael)

Strop Sixtinské kaple    – ve středním pásu se v 9ti obrazech líčí stvoření světa, vznik hříchu a boží trest.

– kolem pásu sedí na mramorových trůnech 7proroků a 5 sibyl (střídavě)

– nad nimi sedí nazí mladíci a drží bronzové medailony

– Barevnost je potlačena

Raffael Santi:

– Stal se dvorním malířem papeže Julia II.

– vytvořil si vlastní styl ,,belleza‘‘ ideální krása a ,,maniera grande‘‘ monumentální sloh

– v podobiznách psychologická charakteristika a dramatizace

Dílo:   Krásná zahradnice

                                Kladení do hrobu

                                Stanza della Segnatura

Disputa – alegorie teologie

             Athénská škola – alegorie filozofie

Parnas –alegorie básnictví

Vyhnání Heliodora z chrámu – bleskový děj

Vysvobození Sv. Petra z vězení

                                10tapyserií pro Sixtinskou kapli – náměty z Kristova života a apoštolských skutků

Zázračný rybolov

                                Sixtinská Madona – madona kráčí s dítětem po zeměkouli

             Madona della Sedina

                                Portrét Papeže Julia II.

                                Portrét Baldassara Castigliona

Manýrismus:     Proměnění Krista – dokončily ho jeho žáci

Benátská škola:            – Barva dominuje nad kresbou

– Plastická modelace, prostorová výstavba obrazu

Giorgione:         

– Malíř symbolických obrazů

– Zemřel na mor velmi mladý

– Malba výrazem duševních prožitků a citových hnutí

Dílo:   Tři filozofové – meditují v ranní krajině o podstatě přírody

Bouře

                                Koncert v Přírodě

                                Odpočívající Venuše

Tizian:                               – Považován za největšího malíře všech dob (bohatství výrazových prostředků, živost barev)

– Ve svých dílech ztělesnil ideál vrchol. Renes., ideál lidské krásy a ideální krajinu

– Hlavním cílem jeho malby zobrazování lidí ve významných příbězích

– V manýrismu zářivost koloritu hasne, pracuje s barevnými skvrnami, nerozeznáváme linie

Dílo:   Asunta – Nanebevzetí P. Marie, S. Maria dei Frari v Benátkách à prototyp barokních kompozic

Bacchus a Ariadna – vzor pro barokní bakchanály

             Zavraždění Sv. Petra Mučedníka – vzor pro barokní martyria

             Karel V. na koni – podobizna

Venuše z Urbina/ Venuše Danae

Manýrismus:     Apollo a Marsyas – v arcibiskupské residenci v Kroměříži

Corregio:                          – Nejvýznamnější malíř vrch. Renesance v severní Itálii

Dílo:   Iluzionistické fresky Vidění Sv. Jana/ Nanebevzetí P. Marie – předjímají barokní malířství

Svatá noc (narození Krista) – oltářní obraz

Manýrismus:          – Malířství pozdní renesance nazýváme ,,Manýrismus‘‘

– Malíři napodobují způsob mistrů vrcholné renesance (Raffaela, Michelangela)

– Díla mají nový ,,duchovní obsah‘‘ = nadřadili nadpozemský život pozemskému

– Umění se stalo výrazem čisté fantazie

– Kresba se oddělila jako samostatný obor

– Manýristický kánon= dlouhé, štíhlé postavy s malou hlavou, dynamické prohnutí do

Šroubovitého postoje à,,Figura serpentinata‘‘

– Hlavní představitelé: Vasari, Romano, G.B. Rosso

Michelangelo:

Dílo:   Poslední soud – na oltářní stěně Sixtinské kaple ve Vatikánu – tři pásy: nahoře nebe, uprostřed

místo na souzení a dole Charon s démony.

Fresky Obrácení Sv. Pavla a Ukřižování Sv. Petra – V Pavlově kapli ve Vatikánu

Benátky:

Tizian:      Dílo:   Korunování trním

                                Apollo a Marsyas

Tintoreto:

– Největším mistrem Benátského manýrismu

– Ve svém díle spojil tradici benátského koloritu s Michelangelovým kompozičním uměním

– Byl člověk prostý, zbožný, vedl klidný nenáročný život

– Kromě malířství pěstoval hudbu

– Pracoval pro ,,scuoly‘‘ bratrstva à stal se členem bratrstva Sv. Rocha

– Působil na soudobé i Barokní malíře pokračovatelem jeho díla El Greco

Dílo:   Zázrak Sv. Marka – pro Scuolu di S. Marco à První význač. dílo benátského manýrismu

Klanění tří králů

                                Poslední večeře – v S. Giorgio Maggiore v Benátkách àoblaky kouře se promění v okřídlené postavy

Paolo Veronese:

– S oblibou maloval Biblické hostiny

– Veronský rodák nepřijal benátské zlatisté tóny zůstal u stříbřitých veronských tónů

– navázal na něj Paul Cézanne

Dílo:   Svatba v Káni Galilejské

                                Hostina u Leviho

                                Apotéza Benátek – strop v sále Velké rady v Dóžecím paláci

Užité umění:

– Rozkvět hlavně zlatnictví (Stříbrný oltář ve Florentském Baptisteriu)

– Zlatníci vyráběly konvice, mísy, poháry, vázy z křišťálu, zlaté šperky s drahokamy a perlami

– V 15.stol. výroba ,,majoliky‘‘= keramika s ciničito-olovnatou polevou

– ,,Fajáns‘‘= majoliková keramika vyráběná ve Faenze àsvětlemodré polevy s tmavomodrými

vzory, později figurální náměty, nakonec bílé zboží s lehkou kresbou.

– Rozmnožení druhů nábytku podle antický vzorů, techniky: (zlacený štuk, zlacené kůže…)

– Tapiserie pro Sixtinskou kapli utkány v Bruselu.

Článek [x] Renesanční sloh v Itálii – dějiny umění se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Renesanční sloh v Evropě

   Předmět: Dějiny umění

   Přidal(a): kledis

Úvod:  

– Od konce 15.stol. z Itálie nejprve v architektuře a sochařství.

– Zprvu renesanční prvky na architektuře gotické.

– Do severní a střední Evropy se stěhovali italští kameníci, zedníci a malíři.

– Severští umělci cestovali do Itálie, aby se naučili novému umění.

– Evropské země potřebovali na osvojení renesančního slohu půl století, potom vytvářeli vlastní národně

specifické renesanční umění.

– Mimoitalské renesanční umění vychází z manýrismu.

Architektura:

Francie:

– Užívali renesanční prvky v rámci pozdně gotického slohu.

– Raný dekorativní styl na zámcích:

– Ambois

– věž mimů

– Chambord

–  Blois

– Fontainebleau – pracovali na něm italští umělci

– Vrcholná díla za krále Jindřicha II.

Pierre Lescot:

– Přestavba pařížského Louvru

P. de l’Orme:

– Zámek Anet – navrhl ho

– Tuilerie v Paříži

Španělsko:

– Vládl zde platereskní sloh, kombinující gotickou konstrukci s výzdobnými prvky italské renesance

– Italský vliv se nejsilněji projevil za vlády Filipa II.

J. B. de Toledo: – Escorial – obrovská stavba bez dekorace, 4500 místností

J. de Herrera: – Escorial – obrovská stavba bez dekorace, 4500 

Nizozemí: – Zde  v 2.pol. 16.stol.

C. van Vriendt: – radnice v Antverpách – vzorem radnice v Haagu

Anglie: – Nejdříve jen dekorace staveb.

– Renesanční díla az v 2.pol. 16.stol.

Robert Smythson   – Longleat House

Němeco:   – Ještě na začátku 17.stol. se stavěli některé kostely z části v gotickém slohu.

– Nejranější památkou:              – kaple Fuggerů v kostele Sv. Anny v Augsburgu

Uhry:    – Renesance za vlády Matyáše Korvína à renesanční zámky většinou později zničené Turkama.

Polsko: – Za krále Zikmunda I.

– Zámek Wawelu v Krakově

–  Zikmundova kaple ve wawelské katedrále

Slovensko:

– Nejdéle působil renesanční sloh na východním slovensku.

– 1.projevy na počátku 16.stol. -> většinou přestavby

– Přestavba hradu v Markušovicích

– Přestavba radnice v Bardejově a Bánské Bystrici

– Po dobytí Budína Turky se opevňovaly hrady, města, přestavovaly se hrady a stavěly se i nové.

– Opevnění hradu Trenčín, Bratislava, Komárno, Zvolen

– Opevnění měst Bánská Štiavnica, Bánská Bystrica

– přestavba hradu Orava

– hrad Červený Kameň u Bratislavy

– V 2.pol. 16.stol. vznik umělecky náročnějších staveb zdobené atikami, štíty, sgrafity

– Charakteristický druh architektury ,,Kaštiel‘‘= šlechtické sídlo

– Zámek v Betlanovcích, Velké Bytči, Fričovcích

– Renesanční radnice:    – Přešov, Košice, Levoča

– Renesanční domy:

– Thurzův dům v Prešově

– Rákocziho palác v Prešově

Sochařství:

Francie:   – Sloh sem přinesly italští sochaři ve službách krále Ludvíka XII.

A. a G. Giustové: Náhrobek Krále Ludvíka XII. v katedrále v Saint-Denis

– Za vlády Františka I. à Italští umělci vyzdobili zámek:   Fontainebleau (malby i štukové dekorace)

– Za vlády Jindřicha II. se střediskem stala Paříž à Francouzští sochaři vystřídali italské sochaře

Germain Pilon:       Náhrobek Kateřiny a Jindřicha II. v katedrále Saint-Denis

Španělsko:   – Na počátku 16.stol. s florentskými sochaři.

– Největší katalánský sochař Alonso Berrugueteà učil se ve Florencii a Římě. Jeho tvorba rysy špaň. Um.

Nizozemí:     – Středisko v Mecheln na dvoře Markéty Rakouské.

– V Atverpách rozvíjel manýristické sochařství Cornelis Floris à Výzdoba Antverpské radnice àJeho styl

pronikl do Německa a Skandinávie.

Anglie:    – Rozvoj renesančního sochařství brzdilo rušení klášterů à tvorba pouze dekorace krbů a náhrobky.

Německo:    – Vládl zde pozdně gotický sloh

– Prvními představiteli: Adolf Daucher v Augsburgu, Peter Fisher v Norimbergu

– Fisherova dílna se specializovala na bronzové náhrobky à Náhrobek císaře Maxmiliána v Innsbrucku

– Vlámský manýrismus uplatnil Alexander Colin v Heidelbergu

Polsko:    Výzdoba zámku Wawelu

Náhrobky polských králů v Zikmundově kapli Wawelské katedrály

Slovensko:   – Sochařské práce už v 1. desetiletí 16.stol. -> Arkýř radnice v Bardejově

– Dílna mistra Pavla z Levoče -> renesanční sloh v 2.desetiletí 16.stol.

Oltář Sv. Jana v kostele Sv. Jakuba v Levoči

– Řada sochařských děl pro Slovensko byla vytvořena ve Vídni

Reliéf Sv. Jiří ve Svatém Juru

Kazatelna v Pezinku

– Náhrobky:

Alexandra Thurza v Levoči

Arcibiskupa Oláha v Trnavě

Anny Erdodyové v bratislavském dómu

– Křtitelnice:      v Prešově, Bánské Bystrici, Spišském Štvrtku

Andreas Luttringer :   Ronaldova kašna v Bratislavě

Malířství:

Francie:   – První italští malíři kteří vyzdobili zámek Fontainebleau

– Později domácí malíři, kteří se umělecky nelišili od svých předchůdců

– Vyvíjela se portrétní malba, předním portrétistou byl Francois Clouet

Španělsko:   – Od poslední čtvrtiny15.stol. od italských malířů

– V 1.pol. 16.stol. Italské malířství + vliv nizozemského malířství

– Pro Španělský dvůr pracoval nizozemský portrétista Anthonis Mor, na něj navázal A. S. Coello=

zakladatel madridské školy.

El Greco: – Nejvýznamnější španělský malíř období manýrismu

– Byl Tizianovým žákem a silně na něj zapůsobil i Tintoreto

– Od roku 1577 žil a působil v Toledu

– Ve svém díle spojil byzantskou uměleckou tradici s benátským kolorismem

– Tvořil v duchu Francouzského manýrismu (štíhlé, dlouhé postavy s dlouhými hlavami, sladkým pohledem, nervózníma rukama.

– Teprve ve Španělsku si vytvořil osobitý styl (nepřirozené protáhlé postavy a expresivní barevnost)

– Obsahem jeho obrazů niterná meditace nebo citové vytížení.

– Pro své pojetí náboženského obrazu se dostal do sporu s církví (neslušnost, nevhodný kolorit…)

– V jeho podobiznách je tělesný zjev pouze odrazem niterných stavů a hnutí.

– Byl činný i jako sochař a architekt

Dílo:   Pohřeb hraběte Orgaze – dole probíhá pohřební obřad, nahoře uvítání hraběte v nebi

Pohled na Toledo

Nizozemí:     – Zde od počátku 16. Století

– Střediskem Antverpy, hlavní představitel Massys

– Přední představitelé: Joos van Cleve, Lucas van Leyden…..

– V 2.pol. 16.stol. začaly používat manýrismus na dvorech německých a českých panovníků.

– Nizozemské malířství 16.stol se specializovalo na krajinomalbuàzakladatel  J. Patinier

Pieter Brueghel starší:

– Největším nizozemským malířem 16.stol.

– Kreslil pro nakladatelství krajiny a satirické výjevy jako předlohu pro lepty

– Působil i v Itálii kde jeho kreslířský styl ovlivnil Tizian

– Věnoval se především žánrové malbě à dostal přezdívku ,,selský Brueghel‘‘

– Malířské dílo tvořil v krátkém období 12ti let.

– Měl dva syny

a) Pieter Brueghel mladší – kreslil květinové zátiší

b) Jan Brueghel starší – zvaný ,,květinový brueghel‘‘

Dílo:   Cyklus měsíců – známe 5 obrazů : Lovci ve sněhu, senoseč, pochmurný den, žně, návrat stáda

Selská svatba, Selský tanec  – Velké Figurální kompozice, mají alegorický význam –

Anglie:    – Vedoucí postavení zaujaly portrétisté

– V Londýně působil německý malíř Holbein mladší. à miniaturní podobizny manželek Jindřicha VIII.

– Z vlámských portrétistů nejvíce proslul Anthonis Mor

Německo:    – 16.stol. představuje vrcholné období německého malířství a grafiky

– Rozpor mezi německou náboženskou reformací a renesančním humanismem

– nejznámější představitele: Albrecht Dürer, Hans Holbein ml., Lucas Cranach st…..

Albrecht Dürer:

– Norimberský rodák

– Odjel do itálie během cesty vytvořil své první samostatné krajinomalby

– Po návratu si v Norimberku založil svou dílnu kde kromě malby(dřevořez, grafika, mědirytina)

– Vynikal jako malíř realistických podobizen, zejména autoportrétů a oltářních obrazů, ale především jako grafik

– Základem jeho umění byla kresba

– Napsal knihy o perspektivě a proporcích lidského těla+ je doplnil dřevořezbové ilustrace

Dílo:   Apokalypsa, Pašije, Život P. Marie – Dřevořezy

Velké Štěstí – představuje bohyni Nemesis

Růžencová Slavnost – kompozice rovnostranného trojůhelníku

Grünewald:

– Byl dvorním malířem kardinála Albrechta Braniborského

– Po vyhoštění z kardinálova dvora se jako stavitel vodních mlýnů uchýlil do Frankfurtu a Halle

Dílo:   Isenheimský oltář

Hans Holbein ml.: – Malíř a grafik, Přední světový portrétista

– Působil v Basileji a Londýně

– Vytvořil ilustrační renesanční sloh

Dílo:   Podobizny Erasma Rotterdamského, Thomase Mora…

                         Fresky v Basilejské radnici

                         Tanec smrti – cyklus dřevořezů

Lucas Cranach st.:  – Zakladatelem saské malířské školy

– Hlavou největší dílny východního a severního Německa

– Byl povýšen do šlechtického stavu

– Dělal obrazy madon, podobizny knížat a reformátorů, Martina Luthera…

– Nejčastější náměty: ,,první hřích‘‘ a ,,Paridův soud‘‘

Rakousko:    – Zde vznik tzv. ,,Podunajské školy‘‘

-> přínos krajiny s hustou listnatou a jehličnatou vegetací

-> přední představitel Albrecht Altdorfer

Albrecht Altdorfer:  – Působil v Řezně, kde se stal radním a městským stavitelem.

Dílo:   Pašijový oltář ve Sv. Floriánu u Lince

Slovensko:   – Nepříznivé podmínky kvůli probíhajícím Tureckým válkám

– V nástěnné malbě převládá ornamentální dekorace, figurální kompozice jen zřídka (Bratislavský Hrad)

– Zámky, městské stavby, radnice, brány, zdobili ,,Sgrafita‘‘

Dílo:   Figurální sgrafita na zámku ve Velké Bytči

                         Alegorie občanských ctností na radnici v Levoči

                         Šlechtické portrétní galerie Bijanovec, Betlanovec

Užité Umění:

Zlatnictví:     – Bohatě zdobené liturgické předměty, zlaté a stříbrné artefakty pro bohaté vrstvy (poháry, zbroj) à dekorované ,,smaltem‘‘= (emailová technika užívající roztavenou sklovinnou pastu)

– Technikou malovaného smaltu prosluli francouzští zlatníci např.(Léonard Limousin)

Majolika:      – Rozšířena do celé Evropy v Německu např. kachlová kamna

Tapiserie:     – Nejvýznamnější středisko v Bruselu kde tvořili nizozemští malíři (B. van Orley)

Nábytek:      – Italský nábytek ovlivnil tvorbu francouzských truhlářů

– Ve Španělsku dostaly nohy stolů a židlí zaoblený tvar à to ocenili v Nizozemí

– V Anglii napodobovali Nizozemský nábytek

Sklomalba:  – Hlavní střediska v Kolíně nad Rýnem a ve Štrasburku

– Okna zdobena malovanými erby

Grafika:         – Rozšířena především v Německu (Dürer, Cranach)

Článek [x] Renesanční sloh v Evropě – dějiny umění se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.